Roman Dvořák: Odpovědi na otázky čtenářů Investičního webu

| redakce

V rubrice Otázky a odpovědi jste se ptali Romana Dvořáka, burzovního analytika z české pobočky investiční společnosti Pioneer Investments. Zajímal vás mimo jiné jeho výhled na druhé pololetí, budoucnost evropské úvěrové krize, ale i spojitost vášně pro vážnou hudbu a investování.

Roman Dvořák

Dobrý den, pane Dvořáku. Jaké trhy považujete za perspektivní pro velmi dlouhý investiční horizont? Hodně se hovoří o Rusku, Turecku a Indonésii. Jaké zastoupení by měly mít tyto trhy v portfoliu dynamického až spekulativního investora v části investic emerging markets? Nadvážil byste některý z těchto trhů v portfoliu oproti zastoupení v MSCI Emerging Markets? Ktery trh považujete za podhodnocený a akcie velmi levné? JM

Začnu od konce. Podle mého názoru hraje malou roli, jak jsou akcie nyní drahé, protože nedosahují žádného extrému v ocenění. Dávalo smysl přikládat ocenění větší význam v roce 1921, 1932 a 1982, kdy byly akcie extrémně levné, nebo v roce 2000, kdy byly naopak extrémně drahé. Uvedu jeden příklad, proč si myslím, že současné drobné nuance v ocenění nejsou důležité. Evropské akcie byly na svém dnu v březnu 2009 levnější než americké, ale nakonec stejně rostly pomaleji. Rozhodly jiné faktory než ocenění – slabší růst evropské ekonomiky, pomalejší růst zisků evropských firem, dluhová krize v Řecku… Co se týká rozvíjejících se trhů, akcie např. Bulharska nebo Ruska jsou dokonce levnější než vyspělé trhy. Naopak vyššího P/E dosahují Čína, Indie a Indonésie.

Co se týká mých preferencí pro jednotlivé regiony nebo země, osobně nerozumím nadšení pro brazilské akcie, když zvážím, jako moc je tato země závislá na vývozu komodit do Číny a USA. Obecně bych se měl na pozoru před jakoukoli zemí, která je silně závislá na vývozu svého nerostného bohatství v době, kdy se očekává slabší růst globální ekonomiky a kdy mírná inflační očekávání nenahrávají rychlejšímu růstu cen komodit. Fakt, že komoditám patřila poslední dekáda, ještě neznamená, že tomu tak bude v následujícím desetiletí. Osobně nepreferuji žádnou z rozvíjejících se ekonomik, ale souhlasím, že celý region EM má mít v dynamičtějších portfoliích své místo. Podíl je individuální.

Jaký je váš názor na Čínu? Mnozí předpovídají vytvářející se bublinu, navíc se akcie obchodují na burze oddělené pro domácí investory v jüanu a pro zahraniční v dolaru, což může být značným měnovým rizikem ve vztahu k CZK. Pokud se nepletu, podobně je to v Rusku, kde se obchodují akcie v dolaru i rublu. Děkuji za odpověď. J Matelka

Díky za dotaz, pane Matelko. Máte pravdu, že Čína rozdělila odbornou veřejnost na dvě části. Jedna se obává důsledků prasknutí realitní bubliny, druhá věří, že další klidné roky vysokého růstu ekonomiky a akcií budou pokračovat. Já osobně patřím do první skupiny. Nepochybuji, že v Číně je realitní bublina, která praskne, nebo spíše již praská. Nasvědčuje tomu jak chování čínské centrální banky a vlády, která se důsledkům prasknutí bubliny snaží zabránit, tak ukazatele z realitního trhu.

Rozhodnutí zvýšit velikost propadu cen nemovitostí v zátěžových testech bank nebylo bezdůvodné. Stejně tak požadavek na zvýšení podílu hotovosti při koupi domu. V největších čínských městech, zejména Pekingu a Hanzhou, vzrostly v posledních dvou letech prudce ceny k nájmům a k průměrným příjmům domácností. Ta akcelerace je děsivá. Fakt, že čínské domácnosti nejsou tak zadlužené jako ty americké a že čínské hypotéky nejsou zabalené do mezinárodních cenných papírů, nijak nesnižuje riziko ohrožení reálné ekonomiky. Na investice do bydlení, které vyrušily negativní vliv propadu čistých exportů během poslední recese, se Čína nebude moci v dalších letech spolehnout. Kdyby pokles realit dosahoval stejné hloubky, jako třeba v Japonsku na začátku 90. let, výrazně by zpomalil nejen reálnou ekonomiku, ale způsobil by vážné sociální problémy. Asi polovinu příjmu státního rozpočtu Číny tvoří prodeje stavebních pozemků. Výraznější ochlazení realitního sektoru by bylo proto těžkou zkouškou stability této země.

reklama
reklama