Milan Tomášek: Odpovědi na otázky čtenářů Investičního webu

| redakce

DOPLNĚNO V rubrice Otázky a odpovědi jste se ptali Milana Tomáška, hlavního investičního stratéga ČP Invest. Děkujeme a nabízíme jeho reakce. Mimo jiné vás zajímala budoucnost řady fondů ČP Invest, které pokrývají většinu nejvíce skloňovaných sektorů a tříd aktiv. Tradičně jste nevynechali ani konkrétní otázky na skladbu portfolií.

Milan Tomášek

Dobrý den, pane Tomášku. Mám staré smlouvy stavebního spoření založené před rokem 2004, nyní zvažuji ukončení smluv. Chtěla bych poradit, kam tyto finance nejlépe a nejbezpečněji investovat. Děkuji. Jana P.

Dobrý den, ve vašem případě bych uvažoval o variantě investování do dluhopisových fondů, případně do instrumentů, které obsahují akcie, dluhopisy a komodity v poměru 25 % – 60 % – 15 %.

Dobrý den, pane Tomášku. Velice si cením této příležitosti se zeptat na váš názor. Budu mít asi klasickou otázku. Jsem konzervativní typ investora, ale také bych rád investoval něco do 2 000,- s větším rizikem (a ziskem). Jak byste, vzhledem k tomu, že se investovat teprve učím, rozložil celkovou investici 10 000,- Kč s tím, že bych většinu chtěl "vybírat" do 3 let a více? Děkuji. S pozdravem Ing. Martin Dokoupil, Prostějov

Dobrý den, pokud jste konzervativním investorem, je pro vás nejoptimálnější investovat většinu plánované investice, v tomto případě 80 % uvažované částky, do dluhopisových fondů. Zbytek bych rovnoměrně rozdělil na investici do akciových a komoditních fondů. U akciových fondů bych ve vašem případě preferoval fondy, které investují do velkých a stabilních světových společností. V komoditní části bych doporučoval fondy s kombinací drahých kovů a zemědělských komodit.

Dobrý den, pane Tomášku. Jaký trh vnímáte jako nejvíce perspektivní ve velmi dlouhém horizontu, ať už se jedná o emerging markets, nebo vyspělý stát, a jaký trh považujete za schopný dosahovat nejvyšších výnosů, i když s velkou volatilitou? Jste v investicích do emerging markets zastancem spise čtveřice BRIC, nebo vidíte momentálně zajímavější trhy (Indonésie, Vietnam, Afrika)? Jaké nové možnosti nabídne ČP Invest a PPF při investicích do emerging markets a komodit, například zemědělských? Proč jsou u ČP Investu tak velké manažerské poplatky (až 3 % ročně)? Děkuji za odpovědi.

Podle mého názoru budoucnost jednoznačně patří zemím emerging markets. Vyspělé trhy budou procházet drsným obdobím snižování zadlužení, což poznamená budoucí hospodářský vývoj včetně zhodnocení investic. Ze zemí BRIC preferuji ruský region, který je stále podhodnocen. Příležitosti vidím i v dalších zemích – aktuálně se hovoří o skupině N11 (Bangladéš, Egypt, Indonésie, Irán, Jižní Korea, Mexiko, Nigérie, Pákistán, Filipíny, Turecko, Vietnam).

Země emerging markets pokrývá náš akciový Fond nových ekonomik, kde v portfoliu dominují tituly ze zemí BRIC a Jižní Korea. Podle mých dostupných informací se nové možnosti investování do emerging markets nechystají.

V rámci možností investování do komodit jsme v letošním roce uvedli na trh eurový Komoditní fond, který investuje rovnoměrně do zemědělských, průmyslových, drahých kovů a energetických komodit.

Omlouvám se, ale komentovat nastavení manažerských poplatků mi nepřísluší.

Dobrý den. Pane Tomášku, jak z vašeho pohledu ovlivnila krize v ČR chování a myšlení občanů vzledem k investování? Jak se v dnešní době staví k investování obce a firmy? Myslíte, že informovanost občanů v ČR o výhodách investování do podílových fondů je dobrá, průměrná, nebo podprůměrná vzhledem k ostatním finančním produktům na našem trhu? Děkuji za odpovědi a přeji příjemný den. S pozdravem Petr Barbořík

Češi si na investování postupně zvykají. Na jedné straně tu máme malou skupinu zkušených investorů na akciovém trhu, a pak většinu, která teprve přichází na chuť skutečnému investování. Nesmíme zapomínat na to, že máme v sobě stále zakořeněn princip, že investování = spoření bez rizika. A změna tohoto přístupu vyžaduje čas. Domnívám se, že krize v roce 2008 nám paradoxně pomohla urychlit tento proces. Ukazuje se totiž, že stávající oblíbené nástroje, jako jsou termínované bankovní produkty, spořicí účty nebo garantované vklady, nenabízejí atraktivní výnos do budoucna. Lidé se proto poohlížejí po dalších možnostech. Do toho přichází příprava penzijní reformy. Pro dosažení finanční nezávislosti se vyžaduje využívat i dalších investičních nástrojů, jako jsou akcie, komodity či dluhopisy.

Obce, podobně jako většina drobných investorů, nechtějí podstupovat příliš vysoké riziko a volí většinou dluhopisové instrumenty nebo nástroje peněžního trhu. Likvidní peníze investují na peněžním trhu a zbytek do dluhopisů. Srovnatelné chování je možné pozorovat i u firem, které investují volné provozní peněžní prostředky do peněžních či dluhopisových instrumentů. Volné tzv. "dlouhé peníze" jsou však ochotní investovat na delší období a podstupovat akciové riziko.

Z pohledu dostupného informačního pokrytí se domnívám, že úroveň se za posledních 10 let výrazně zlepšila. Rozdíl proti jiným finančním produktům však vidím v kvalitě informačního servisu na úrovni finanční poradce – klient. Jakmile totiž nabízíte investiční produkty, kde je budoucí výsledek závislý na chování kapitálových trhů, vyžaduje to vyšší odbornou zdatnost, přehled o tom, co se děje na trhu, a nepodceňování rizika. Stále existuje řada lidí, kteří neinvestují, ale spekulují. Ti jsou v případě propadu akciových trhů rozčarováni. Zásadou běžného klienta by mělo být pravidelné investování a zejména rozkládání rizika mezi více typů investičních instrumentů. Zde je ještě hodně práce před námi.

reklama
reklama