Britská ekonomika: čtyři (k)roky na cestě ode dna

| Roman Chlupatý

Ozdravení nastartováno, k normálu je ale daleko. I proto, že na tom Británie byla na počátku krize mnohem hůře než většina rozvinutých trhů.

To se nyní pomalu mění – tak pomalu, že ostrovní království může postihnout snížení ratingu, varuje agentura Fitch. Té se nelíbí zejména díra ve státních financích, kterou výdaje na záchranu ekonomiky výrazně prohloubily. Británie, oficiálně stále v recesi, proto zřejmě jako jedna z prvních velkých zemí ukončí státní podporu ekonomiky. O tom svědčí i dva signály z minulého týdne: předběžný rozpočet na příští rok i poslední zasedání Národní banky Anglie (BoE) potvrzují, že britská ekonomika přijde o umělou výživu. I bez ní by se ale měla v příštím roce udržet nad vodou, říká ekonom londýnské pobočky ING Wholesale Banking James Knightley.

James Knightley

IW: Bank of England (BoE) narozdíl od předchozího zasedání minulý týden už nenavýšila objem likvidity, který hodlá prostřednictvím kvantitativního uvolňování napumpovat do ekonomiky. Jde o signál, že se blíží čas utahování opasků?

James Knightley (JK): Myslím, že BoE nakoupí od bank aktiva za slíbených 200 miliard a tím skončí; a nebo alespoň si dá na jistou dobu pauzu. Pokud se ale naplní dosavadní očekávání – ekonomika v posledním čtvrtletí začne růst a inflace na počátku příštího roku poskočí až na 3 procenta – tak už od BoE žádnou další akci nečekejte. Možná až po případném opětovném zpomalení, které by mohlo přijít v polovině příštího roku. Já se ale domnívám, že vyšší daň z přidané hodnoty, rostoucí ceny pohonných hmot a slabší libra nastartují růst inflace. A že to se pak společně s růstem cen nemovitostí stane dostatečně pádným argumentem proti jakémukoli dalšímu stimulu. Navíc tvrdím, že pokud se splní všeobecná očekávání a britská ekonomika skutečně na počátku příštího roku začne růst, můžeme se naopak už relativně brzy dočkat utahování měnové politiky; možná, že k němu dojde už ve druhé polovině příštího roku.

IW: Británie se tak podle dostupných signálů asi stane jednou z prvních velkých globálních ekonomik, které ekonomiku přestanou uměle vyživovat. Co to pro ni bude znamenat?

JK: Určitě bude velmi zajímavé sledovat, co kombinace zpřísněné fiskální politiky a monetární politiky udělá. Dá se očekávat, že pokud pokrizový růst nebude přesvědčivý, bude monetární politika přeci jen v porovnání s tím, na co jsme zvyklí, o něco uvolněnější. Prostě proto, aby nahradila státem poskytované injekce likvidity do systému. Což znamená, že zatímco v minulosti jsme byli zvyklí na to, že na vrcholu hospodářského cyklu byly úrokové sazby někde kolem šesti procent, tentokrát může jít o procenta čtyři. Bude totiž třeba vyvážit dopady mnohem přísnější fiskální politiky, která se všeobecně očekává.

  • 1
  • 2
reklama
reklama