Velké banky a rakovina: I bez regulace můžeme velké banky donutit být menší, tvrdí David Orrell

| Roman Chlupatý

Běžné finanční a hospodářské modely mají jen omezenou účinnost, postěžoval si těsně před odchodem z pozice nejmocnějšího evropského centrálního bankéře Jean-Claude Trichet. K tomu připojil výzvu, aby ekonomové napříště zapojili fantazii a hledali inspiraci a možná řešení problémů i u jiných oborů a expertů, například fyziků, inženýrů nebo biologů. Zopakoval tak něco, o čem mnozí odborníci působící mimo hlavní proud mluví už léta. Jedním z nich je kanadský matematik a autor knihy Economyths David Orrell, který v Londýně odpovídal na otázky Investičního webu.

Diagram 1
Diagram 2a
Diagram 2b

Epidemiologové mluví o tom, že by studie infekčních onemocnění mohly vysvětlit, jak se nákaza šíří ekonomikou. Jsou si opravdu biologické prostředí a svět financí tak podobné?

David Orrell (DO): Určitě. Vezměte si například proteiny, tisíce proteinů, které v různých částech těla plní různé úkoly. Tyto proteiny jsou nějak propojené. Jeden například reguluje funkci druhého, další dva tvoří nerozlučnou dvojici, která plní specifickou funkci a tak dále. Vše dobře popisuje diagram 1, kde uzly představují jednotlivé proteiny a spojnice mezi nimi ilustrují jejich vazby. Barva individuálních uzlů pak napovídá, s jakou nemocí jsou spojeny – s rakovinou, kardiovaskulárními problémy a tak dále. Jinými slovy, s využitím matematických nástrojů je tu vykreslené, jak jednotlivé systémy fungují a které části jsou pro jejich fungování podstatné. No a podobným způsobem tyto nástroje můžeme použít k analýze finančního prostředí, respektive k analýze největších nadnárodních společností.

Právě to se pokusili v roce 2011 zobrazit Vitali, Glattfelder a Battiston. Výsledek jejich snažení vidíme v diagramu 2a a 2b. Co konkrétního je z nich možné vysledovat?

DO: Stejně jako určité proteiny hrají v případě jistých nemocí – a v rámci konkrétních sítí – dominantní roli, vládne světové ekonomice pár společností. Jedno procento fakticky řídí zhruba 40 procent veškerého dění. Svým způsobem to připomíná bohatství, které se většinou také koncentruje v rukou malé skupiny lidí. I tady malá skupina – v tomto případě firem – kontroluje celý systém. Obvzláště zajímavé je pak to, že jsou to ve své podstatě společnosti řekněme virtuální – jde o bankovní a finanční instituce, které samy o sobě nic nevyrábějí. Respektive, vyrábějí peníze z peněz. V mnoha zemích, zejména ve Spojených státech a v Británii, právě tyto společnosti ovládly podstatnou část národního hospodářství. No a právě to je možné zmapovat stejným způsobem, jakým obyčejně mapujeme nemoci.

reklama
reklama