Dan Rosen: Čína skupuje Evropu, v regionu CEE bude stavět zejména na zelené louce

| Roman Chlupatý

Číňané toho budou v Evropě skupovat stále více. Mířit přitom budou na čím dál vyšší přidanou hodnotu. Krize, která oslabila Západ, je jedním z faktorů podporujících tento trend. Dalším je přirozený vývoj v rámci Číny, říká v londýnském rozhovoru pro Investiční web zakladatel konzultační společnosti Rhodium Group Dan Rosen. Jak dodává, i přes současnou ofenzivu bude trvat desítky let, než se čínské výrobky stanou normálem.

Dan Rosen

Objem přímých zahraničních investic směřujících z Číny do Evropy začal během krize rychle narůstat. Zažíváme revoluci, nebo jde o součást evoluce, dlouhodobého trendu?

Dan Rosen (DR): Podle mě to má blíže k evoluci. Čínští politici se už dvě desítky let snaží otevřít řadu dveří, kterými by do zahraničí proudily investice. Nestalo se to přes noc a tento proces ani zdaleka nekončí. V některých případech jsou stále potřeba zvláštní povolení, v určitých odvětvích jsou investice přesahující určitou míru něčím podmíněny. A tyto podmínky v případě některých zemí hodně specifické. Jinými slovy, v této oblasti je na čem pracovat. A to samé platí o firmách.

Co konkrétně podle vás brzdí čínské firmy, z nichž mnohé jsou teď na tom v porovnání se západní konkurencí velmi dobře, v rozletu, tedy v expanzi za hranice mateřské země?

DR: Nejdůležitější je, zda firmy mají chuť expandovat do zahraničí, zda jim to z pohledu ziskovosti a obchodního modelu dává smysl. Zatím si totiž jen velmi málo čínských firem dokáže třeba jen představit, že fungují za hranicemi Číny. Dokonce si myslím, že si jen málo čínských společností dokáže představit expanzi za hranici domovské provincie. A to se nezmění ze dne na den, to bude postupné. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, jak velká Čína je, bude mít i taková postupná změna na zbytek světa velký dopad.

Donedávna měla Čína zájem hlavně o nerostné suroviny. Teď začíná expandovat i do sofistikovanějších sektorů. Co konkrétně je na špici jejího nákupního seznamu?

DR: Nemají zájem o omezenou skupinu odvětví nebo oborů. A určitě to již dávno není z jejich pohledu jen o surovinách. Čínští investoři jsou teď aktivní jak v low-tech, tak i mid-tech a higher-tech oborech. Nakupují přitom jak ve Spojených státech, tak v Evropě. V poslední době jde zejména o Evropu – a to jak o výrobu, tak o služby.

V podání čínských firem jsme tedy svědky posunu směrem k vyšší přidané hodnotě.

DR: Přesně tak. Cílem prvotních investic do rozvinutých ekonomik byl obchod, snaha ho nastartovat a rozvíjet. Šlo o to otevřít kanceláře, kde se vypisovaly faktury, odkud se kontrolovalo, zda zboží dorazilo na místo určení v pořádku a podobně. Teď dochází k posunu směrem k aktivitám s vyšší přidanou hodnotou. Jde o maloobchod, o aktivity jako provoz sítě kin nebo operace spjaté s péčí o zákazníky. Přitom Čína je v otázce byznysu s vysokou přidanou hodnotou na začátku cesty, chybí jí určitě takových patnáct až dvacet let, než dosáhne současné úrovně Japonska.

Co konkrétně tím myslíte?

DR: V Americe a v Evropě jsou japonští maloobchodníci, které lidé milují, kteří mají u zákazníků dobré jméno. Číně, respektivě čínským firmám bude trvat ještě poměrně dlouho, než budou v podobné pozici. Ale už se tím směrem vydaly, to je jisté.

Největší výzvy pro čínskou ekonomiku Největší výzvy pro čínskou ekonomiku Čínská průmyslová produkce rostla v srpnu nejnižším tempem za poslední tři roky. Oficiální čínský PMI ...

  • 1
  • 2
reklama
reklama