Jaroslav Brychta: Konec kvantitativního uvolňování může zničit zadlužené státy eurozóny

| Michael Šolín

Záchranné balíčky nejsou řešením pro zadlužené země eurozóny, problém se jen zvětšuje. Pokud Fed přestane nakupovat americké dluhopisy, stanou se tak velkou konkurencí pro dluhopisy evropské, které proto budou muset nabídnout vyšší výnos, což by způsobilo nejen Španělsku, ale i celé eurozóně obrovské problémy, říká Jaroslav Brychta, hlavní analytik makléřské společnosti X-Trade Brokers.

Jaroslav Brychta

Portugalsko se po Řecku a Irsku stane třetí zemí eurozóny, která dostane pomoc od Evropské unie a MMF. Záchranné balíčky jako řešení problémů mnozí analytici zpochybňují.

Jaroslav Brychta (JB): Řešení to rozhodně není. Problém se pouze odsouvá na další volební období, kde se o to budou muset starat další politici. Mechanismus těchto "řešení" funguje následovně: Máme nějakou zemi, která není schopna si půjčovat na kapitálovém trhu, nebo si musí půjčovat za neúnosně vysoký úrok. Může buď drasticky omezit výdaje, nebo si půjčit jinde. Politici si logicky vyberou druhou možnost, protože by svým voličům jen obtížně vysvětlovali, že za jejich peníze nejdříve rozhazovali, a teď již nemají odkud brát.

Skutečným řešením problému však není to, že se budete dále zadlužovat, ale že se zadlužovat přestanete, nebo alespoň tempo zadlužování skutečně drasticky omezíte. Ne z 10 % na 9,6 %, ale na 1-2 %. Je pouze otázkou času, kdy dojde voličům v zemích jako jsou Německo nebo Nizozemsko, trpělivost a přestanou "problémistům" půjčovat. Nikam to totiž nevede.

Jaké následky by tedy měla často diskutovaná možná "záchrana" Španělska?

politici stále dokola "zachraňují" zadlužené státy, protože nechtějí voličům vysvětlovat drastická úsporná opatření, která jsou přitom nutná

JB: Španělsko je čtvrtou největší ekonomikou eurozóny, což je příliš velké sousto pro zbytek Evropy. Bylo by absolutně nereálné Španělsko zachraňovat. V momentě, kdy by výnosy ze španělských dluhopisů vzrostly někam k 6 nebo 7 %, což je hranice, při níž si musely půjčit Řecko, Irsko i Portugalsko, by se Evropa dostala do velmi složité situace. Garantem půjček problémovým zemím není totiž nikdo jiný než země eurozóny samotné. Pokud by se na druhý břeh, tedy za Řeckem, Portugalskem a Irskem, přesunulo také Španělsko, mohl by se samotný záchranný mechanismus stát velmi nevěrohodným. Investoři by pak společné evropské bondy mohli začít házet do jednoho pytle s rizikovými dluhopisy, čímž celý záchranný mechanismus ztrácí smysl.

podle mě Německo nepřipustí přímé odkupy dluhopisů ze strany ECB

Pak už zbývá jen možnost přímých nákupů dluhopisů ze strany ECB, čímž by se však ECB zcela zdiskreditovala. Navíc se domnívám, že tuto možnost Německo nepřipustí. Opravdu nevím, kde jinde by se vzaly peníze na záchranu Španělska. Dluhy Španělska jsou mnohonásobně vyšší než u ostatních problémových zemí. Španělsko by proto pro eurozónu mohlo být konečnou zastávkou.

reklama
reklama