Exkluzivní rozhovor s řediteli středoevropských burz: Máme co nabídnout, shodují se

| Roman Chlupatý

Krize hýbe menšími středoevropskými burzami výrazněji než zavedenými giganty. Co šlo ovšem rychleji dolů, půjde rychleji i nahoru – a v tom je jejich výhoda. Navíc by některé nastartované trendy mohly očekávaný odpich ode dna ještě zvýraznit. Příkladem může být horší dostupnost bankovních úvěrů, která přivede na trh nové tituly, nebo očekávaná regionalizace. Nejen proto má smysl už teď v našem regionu nakupovat, říkají v exkluzivním čtyřrozhovoru pro Investiční magazín kapitánové místních akciových trhů.

Pro a proti konkrétního trhu ve srovnání se zbytkem regionu:

Michael Buhl

Michael Buhl: Velkým plusem naší burzy je špičková technologie. Vysoký počet zahraničních obchodníků ukazuje, že jsme také dobře zavedeným jménem na mezinárodní scéně. Navíc vysoká průměrná tržní kapitalizace na společnost přispívá k likviditě trhu. Další naší výhodou jsou bohaté zkušenosti a know-how v oblasti data vending a výpočtu indexů. No a v neposlední řadě je potřeba zmínit polohu Vídně, díky níž je od nás snadný přístup jak do celé Evropské unie, tak do střední a východní Evropy.

Co se mínusů týče, coby menší burza jsme krizí ovlivněni výrazněji. Investoři se totiž z menších trhů obvykle stahují rychleji (a rychleji se vracejí, jakmile se nastartuje ozdravení). K tomu je bohužel potřeba přičíst politické prostředí v Rakousku, které teď kapitálovému trhu příliš nepřeje. Vláda nepodporuje kroky, jako je například privatizace, a objevují se hlasy na podporu daně z finančních transakcí.

Petr Koblic: Výhoda Prahy byla vždy v tom, že dokázala rychle reagovat na vývoj na trhu. To se potvrdilo i kolem roku 2000, kdy pouze to, že se obchodníci chytli za ramena a rozhodli se jednat společně, udrželo burzu při životě. Jsme také schopni přicházet s novými věcmi, což potvrdilo rozhodnutí obchodovat s elektrickou energií. V listopadu 2006 naši analytici řekli, že to půjde – a v červenci se obchodovalo. No a do třetice, máme výborný a flexibilní dozor nad kapitálovým trhem. Dozor přísný, který na nás občas nenechá nit suchou, ale také vstřícný.

A nevýhody? Máme tu málo profesionálních členů burzy. Pokud by se tak nějaká zahraniční centrála nebo akcionář našich členů rozhodl tady skončit, bude to bolet. A to se vzhledem k tomu, co se v Evropě děje, může stát. Druhá nevýhoda je spojená právě s tím, že je tu málo kohoutů: stává se nám, že se při každém IPO dokonale servou. No a další věc – samozřejmě nemáme domácí institucionální investory. To je jasně nejslabší článek.

Zsolt Katona: Když ho srovnáme se západními trhy, není ten maďarský až tak rozvinutý. Na druhou stranu je velmi dobře regulován. Zmínil bych také technické zajištění. V současnosti sázíme na systém, který je už starší, ale stále pokrývá všechny potřeby investorů. No a od podzimu roku 2013 bychom měli mít Xetru. Ta umožní jednodušší přístup zahraničním obchodníkům včetně high-frequency obchodníků a PPT. Pozitivem by mělo být i to, že zavedeme market making.

Co se nevýhod týče, trh je do značné míry o čtyřech a nebo pěti velkých společnostech. Největší pětka totiž představuje 98 % objemu obchodů – a to je nebezpečné. V potaz je také potřeba brát to, že vláda občas sahá po krocích, které sama označuje za neortodoxní. My však musíme akceptovat, že je jejím hlavním cílem snížení deficitu a zadlužení země. Objevují se tak zvláštní daně, speciální danění sektorů nebo daň z finančních transakcí. Podle mě si to trh uvědomil a naučil se s tím žít. Otázkou je, zda jsou tyto daně dočasné, nebo na delší dobu.

Mária Hurajová: Naše burza není konkurencí ostatních. Ani nemůže být, protože je tu minimální koncentrace investorů i minimální nabídka produktů. To vytváří svým způsobem začarovaný kruh. Pokud se neobjeví nové emise, neobjeví se noví investoři. No a když tu nejsou investoři, není důvod něco nabízet, myslí si emitenti, kteří se prostě obávají neúspěchu.

Výhodou je, že jsme díky tomu tak trochu v závětří. Krize nás příliš nepoznamenala. V podstatě 99 % obchodů, které se u nás dělají, jsou obchody s dluhopisy, případně dluhopisovými cennými papíry. Nejme proto klasickým akciovým trhem, který výrazně trpí náladami mezi investory. Žádné zásadní propady jsme proto nezaregistrovali. Co se našeho provozu týče, nikdy jsme nevykazovali takové výsledky, abychom si mohli dovolit zásadní rozmach. Vždy jsme museli obracet každou korunu, později euro. Nikdy jsme ve velkém nenabírali nové lidi, nenakupovali ve velkém systémy. To, že umíme v takto přísném režimu existovat, se nám teď hodí.

Názor tří investičních expertů: Střední Evropou za zajímavými nákupy Názor tří investičních expertů: Střední Evropou za zajímavými nákupy Rumunský restituční fond, maďarské dluhopisy, nebo třeba nemovitosti – i náš region má investorům co ...

reklama
reklama