Čína v roce vodního hada: S novým politickým vedením přijdou nové příležitosti, říká Jonas Parello-Plesner (ECFR)

| Roman Chlupatý

Od neděle bude Číně podle lunárního kalendáře vládnout vodní had. Ten znamená nejistotu, což je vzhledem k blížící se výměně politických stráží v Pekingu příznačné. Čínská ekonomika sice ustála loňské zpomalení, před sebou ale stále má zásadní reformy. Jak se s nimi Si Ťin-pching a jeho lidé vyrovnají, je přitom ve hvězdách, říká Jonas Parello-Plesner, Senior Policy Fellow think-tanku European Council on Foreign Relations.

Jonas Parello-Plesner

V Pekingu dochází k předání moci. Ve společnosti roste napětí a ekonomika nemá všechny překážky za sebou. Jedním slovem nejistota. Jak na to mají zahraniční hráči reagovat?

Jonas Parello-Plesner (JPP): Myslím si, že většina už s tímto rizikem svým způsobem počítá. V roce 2008 bylo vše o tom, jak Západ padá a Čína nadále roste, což lidem imponovalo. Teď se stále více expertů shoduje na tom, že má Čína před sebou velký otazník. Není totiž jasné, zda zvládne některé věci, které má v plánu. O tom exportéři i investoři vědí a podle toho se řídí.

Příklad za všechny: Mzdy v Číně šly nahoru, a mnohé zahraniční firmy se proto stěhují do zemí, kde je stále možné vyrábět levně – do Vietnamu, Bangladéše a dalších. To potvrzují čísla o přímých zahraničních investicích do Číny, která jsou v meziročním srovnání o dost horší.

Růst mezd, respektive posun ve výrobním řetězci vzhůru na úroveň, kde se dělají věci s přidanou hodnotou, je součástí procesu dospívání ekonomiky. To by nemělo nikoho překvapit.

JPP: Jistě, čínská vláda si právě to do jisté míry přála. Nechtěla už být levnou dílnou světa. Chce, aby její ekonomiku poháněly inovace, aby růst byl o něco zelenější. Otázkou ale je, zda je na něco podobného země připravená. V ideálním případě by Evropané a Američané v době této transformace posloužili jako tlumič. Export do Spojených států a do EU by prostě zajistil solidní růst, v jehož závětří by šlo ekonomiku přeprogramovat. Domácnosti na Západě ale kvůli krizi neutrácejí, takže to Čína musí zvládnout bez jejich asistence.

Vzhledem k situaci přitom Peking nemá na výběr, musí se do reforem pustit, musí odpovědět na nastartované trendy. Co v této souvislosti radíte investorům sledovat?

JPP: Za pozornost jistě stojí urbanizace. Důležitý zlom v této oblasti nastal loni, kdy v Číně žilo poprvé více lidí ve městech než na vesnicích. Lidí ve městech přitom bude podle dostupných signálů v dalších deseti letech přibývat.

Je tedy důležité, aby byl růst měst a megaměst udržitelný, což otevírá obrovské příležitosti v oblasti recyklace materiálů, obnovitelných zdrojů a tak dále, což může být zajímavé i pro evropské a americké společnosti.

  • 1
  • 2
reklama
reklama