Japonsko před bankrotem?!

| Vladimír Hobza

Japonsko bezradně směřuje k dramatické fiskální krizi. Druhá největší světová ekonomika si mohla posledních 20 let velmi levně půjčovat na dluhopisových trzích. To vedlo k závislosti na keynesiánských výdajových deficitech a dotáhlo veřejný dluh až za hranici udržitelnosti.

CDO - kreditní swap

zajištěná dluhová obligace; investiční nástroj, který se vztahuje k podkladovým aktivům (investicím), kterými mohou být například dluhopisy, hypotéky nebo půjčky

Rostoucí cena pojištění proti insolvenci japonského státu nám říká, že se jeho model pomalu rozpadá. Kreditní swapy (CDOs) na pětileté vládní dluhopisy vzrostly v září z 35 na 63 bazických bodů. Což Japonsko výrazně odlišilo od Německa (hodnota 21), Francie (22), USA (22) a Británie (47).

Změna vlády v Tokyu a příchod nezkušených demokratů nového předsedy vlády Yukia Hatoyamy jsou dlouhodobě v centru pozornosti investorů, také díky představě „nové sociální politiky.“ Na tu získali celkové zdroje ve výši 550 miliard USD. „Trhy se obávají, že japonská ekonomika narazí na zeď, celkové sumy zadluženosti jsou obrovské,“říká Albert Edwards ze Société Générale.

Riziko bankrotu roste

Simon Johnson, přední ekonom z Mezinárodního měnového fondu (MMF), řekl před Americkým Kongresem, že vývoj dluhu přestává být pod kontrolou a přináší skutečné riziko, že by Japonsko mohlo skončit velkým vládním bankrotem.

MMF očekává, že Japonský hrubý veřejný dluh dosáhne v tomto roce hodnoty 218 procent HDP, 227 procent příští rok a 246 procent do roku 2014. Toto bylo dosažitelní pouze protože spořiví Japonci byli ochotní kupovat si dluhopisy i s velmi nízkými úroky. Desetileté vládní dluhopisy měly letos výnosnost 1,3%, i když jejich výnosnost vyskočila minulý týden na 1,42 procent.

„Mohou tyto přívětivé podmínky pokračovat také v případě vyššího veřejného dluhu? Časem mohou trhy ztratit ochotu absorbovat japonský státní dluh, hlavně při stárnoucí populaci, která omezuje šetření,“ uvádí MMF.

Míra úspor se propadla z 15 procent v roce 1990 na necelá 2 procenta v současnosti, což je jen polovina současné míry v Americe. Japonský státní penzijní fond s 1,5 biliardou dolarů (největší na světě) se stal v tomto roce čistým prodejcem vládních dluhopisů, protože potřeboval peníze na vyplácení svých závazků. Došlo také k demografickému propadu. Celkové množství pracujících se od roku 2005 stále snižuje.

Není cesty zpátky

Japonská poštovní banka dále přidává ke svému 1,7 bilionu drženého dluhu ve státním rozpočtu. Základy vládního státního dluhu se tak pomalu rozpadají. Není proto divu, že ministerstvo financí začalo dělat v tokijských taxících reklamy na vládní dluhopisy s hrdinou z filmu Poslední samuraj. Pokud výnos japonských dluhopisů vzroste na 3 až 4 procenta, úrokové náklady ublíží státním financím.

Nikdo neví, kdy se vláda dostane do dluhové pasti. Ale může tomu být brzy.

„Dluhová situace je nenávratná,“ komentuje situaci Carl Wienberg z High Frequency Economies. „Nevidím žádnou řádnou cestu, jak se z toho dostat ven. Nebudou schopni financovat svůj deficit. Dojde k fiskálnímu propadu, omezení penzí a bankrotu bank, což otřese celým světem.“ Je to až trestuhodně nedbalé, že ratingové agentury na to vůbec nepoukazují.

Nový premiér Hatoyama převzal zemi, která pomalu směřuje k deklaraci suverénního bankrotu. Velká recese ukousnula 27 procent daňových příjmů. Průmyslový výstup spadnul o 19 procent a to i po oživení v průběhu léta. Exporty se propadly o 31 procent a ekonomika je o 10 procent menší než byla před rokem, uváděno v nominálních hodnotách, které jsou právě pro dluh podstatné.

  • 1
  • 2
reklama
reklama