Vietnam je v posledních letech jednou z nejčileji rostoucích ekonomik světa. Náleží do skupiny N 11, "Next Eleven", tedy rapidně bohatnoucích rozvíjejících se ekonomik. Přitom je stále "komunistický". A svébytný.
Obsah stránky

Vrhnout se do hejna vos? Komu by se chtělo. Ve Vietnamu je to nutnost. Kdo hodlá přejít uličku v Hanoji či bulvár Ho Či Minova Města, tomu nezbývá než odhodlaně vykročit mezi bzučící motocykly i mopedy. Ty chodce - pohybuje-li se dostatečně pomalu - doslova "obtečou". Tak husté a neprodyšné to motorové hejno je. (Ve Vietnamu hlavně nepřecházet příliš rychle, nepřebíhat; pak vás nestihnou objet, radí bedekry.)
Já na to mám!
"Ještě před pár lety jste v Hanoji téměř nezahlédli auto, jen samé motorky a kola. A dnes? Auta jsou vidět stále častěji," líčí proměnu vietnamské metropole jeden z jejích obyvatel jménem Phuc. Složení motorového hejna se prostě mění - prim sice stále hrají motocykly, mopedy, bicykly, ale sem tam, a stále častěji, se mihne i nějaký ten "sršeň" na čtyřech kolech. Z hlediska chodce opravdová nepříjemnost: automobil ho "neobteče" tak snadno jako motorka. "Když už na to Vietnamec má, chce, aby to bylo vidět - pořizuje tedy vůz spíše větší než menší, nejlépe nějaké to SUV či teréňák," objasňuje Phuc. Ještě pár let - a přejít ulici už patrně vůbec nebude možné.
Za nájezdem automobilů do vietnamských měst stojí kvapný hospodářský růst země v posledních dvou desetiletích. Jak známo, Vietnamci jsou mistři v kopírování čehokoli - od triček Lacoste po kavárny Starbucks (vietnamská verze nese název Trung Nguyen). Ekonomický vývoj země pak jako by kopíroval ten čínský. S tím rozdílem, že zatímco Čína s reformami a otevíráním se světu začala koncem sedmdesátých let, její jižní soused zhruba v půli let osmdesátých. Obě země najely na mocnou vlnu globalizace, i když nad jejími projevy jak v Číně, tak ve Vietnamu bdí komunistická strana.
Podobnost čistě náhodná? Zřejmě ne. Čína okupovala Vietnam po tisíc let a mnozí z Číňanů se netají tím, že Vietnam je vlastně jen jednou z čínských provincií, jež se zpupně odtrhla. Naposledy mezi zeměmi chřestily zbraně koncem sedmdesátých let. Válečný spor dvou komunistických zemí - byť krátký - byl jedním z pozoruhodných úkazů éry studené války.
Jelikož mnozí Vietnamci stále pociťují jistou čínskou pachuť, neradi slyší, že - co se ekonomiky týče - kopírují zrovna říši středu. Globalizační tlaky jsou však tak silné, že tomu asi ani jinak být nemůže, nechce-li se země sveřepě před světem zapouzdřit po vzoru Severní Koreje. "Během několika let mohou podobně jako Čína postupovat jiné země v regionu, jako jsou Vietnam či Barma," řekl mi před třemi lety Sam Peltzman, emeritní profesor Chicagské univerzity, o němž se letos spekulovalo jako o možném aspirantovi na Nobelovu cenu za ekonomii. "Přesně jako Čína dnes: Vietnam bude profitovat - na úkor Číny - z levné pracovní síly. A Číňané budou muset udělat to, co Japonci před nějakými padesáti lety - postoupit na vyšší stupeň."
Tagy: vietnam
Čtěte také:
- Energetický potenciál vody jako středoasijské téma globálního významu(22.5.)
Tádžikistán i Kyrgyzstán mají vhodné dispozice pro výstavbu vodních elektráren, ale jejich realizace je možná pouze s pomocí ze zahraničí.
- Jak drahá bude případná čínská pomoc střední a východní Evropě?(10.5.)
Je otázka, zda nám kromě peněz mohou čínské investice přinést něco dobrého. Odpověď je stále spíše záporná. Stačil čínský příslib proinvestovat deset miliard dolarů, aby se do polského hlavního města na začátku května jako na povel sjelo šestnáct premiérů zemí střední a východní Evropy, kteří se chtěli vlichotit čínskému premiérovi Wen Ťia-Paovi.
- Hugh Hendry: V Evropě se bojím konfiskace majetku, Francie za rok zestátní banky(3.5.)
Spoluzakladatel a ředitel Eclectica Asset Management Hugh Hendry se během diskusního panelu na Milken Institute's 2012 Global Conference rozpovídal o svém strachu z Evropy. Nejvíce se obává možné konfiskace majetku svého i klientů.
- Mladý trh, který je díky konsolidaci zajímavou nákupní příležitostí(19.4.)
Brazílie roste a roste – v posledním roce vytlačila Velkou Británii ze šestého místa pomyslného žebříčku největších ekonomik. Podle MMF by pátá Francie měla následovat v roce 2015, ovšem podle brazilského ministra financí Guida Mantegy k tomu dojde mnohem dříve.
- Jak investuje evropská země, která má peněz na rozdávání?(12.4.)
Skandinávské země nezapomínají myslet na budoucnost. Obzvláště z Norska bychom si měli brát příklad, když jde o investice. Rezervy přes 610 miliard USD má nashromážděné ve dvou státních fondech, které dohromady patří mezi největší na světě. Peníze plynou hlavně z ropy: z daní, licencí, dividend nebo přímých účastí v těžbě. Podle Reuters připadá na každého Nora téměř 120 tisíc USD.
- Indie touží po zlatě: Důvod k obavám pro zlaté býky?(4.4.)
Indie zápasí se zpomalujícím růstem ekonomiky, oslabující měnou a slabou politikou současné vlády. Obrovský apetit Indie po zlatě může vzhledem k prohlubujícím se deficitům obchodní bilance a běžného účtu dostat ekonomiku do prekérní situace. Není proto žádným překvapením, že indická vláda zdvojnásobila dovozní clo na zlato, aby nevhodné alokaci kapitálu ve své zemi učinila přítrž. Hlad po zlatě má přiškrtit politická smyčka. Zahýbe předpokládaná změna poptávky po zlatě jednoho z největších světových odběratelů s globálními cenami drahého kovu?
- Co Čína opravdu chce?(29.3.)
Vlivem ekonomické globalizace a přechodu k multipolárnímu rozložení světových sil bude Čína spolu s ostatními mladými trhy hrát stále větší roli, a to nejen letos, ale také v následujících dekádách. V roce 2008, když během finanční krize zesílil ekonomický vliv Číny, se nabízela vize, že Čína a Spojené státy začnou společně kralovat světové ekonomice ve formě zřízení jakéhosi G-2.
- Investiční příležitost pro milovníky Blízkého a Středního východu: Golfský záliv(26.3.)
V roce 2022 se bude v Kataru konat fotbalové mistrovství světa. Ovšem především z vyspělých zemí stále neutichají kritiky, které zpochybňují udělení pořadatelského mandátu tomuto pouštnímu státu. Samozřejmě, velkou roli hrály peníze. Funkcionáři FIFA byli obviněni z korupce. Údajně byly jejich hlasy před hlasováním předem zakoupeny vítěznými uchazeči. Ovšem peníze jsou v Kataru hojně k dispozici. Země již po několik let patří mezi nejbohatší světové destinace. Každý občan Kataru vytvoří v průměru 100 000 USD HDP, což je nejvíce na světě.
- Čínská ekonomika nezadržitelně zpomaluje. Zakročí vláda?(15.3.)
Do Číny, druhé největší ekonomiky světa, vkládají podnikatelé i investoři obrovské naděje. V posledních letech zažila její ekonomika prudkou expanzi a potenciál dalšího rozmachu ještě zdaleka nebyl vyčerpán. Nejnovější statistiky však ukazují, že čínský ekonomický rychlík zpomaluje. Investoři proto musejí postupně přehodnocovat svá očekávání.
- Kde si uložit peníze? Ekonomika na okraji Evropy, které se dluhová krize netýká(12.3.)
Když naše (pra)babičky označily něčí hospodářství za "turecké", dotyčný si takové hodnocení rozhodně za rámeček nedal. Turecko jsem obchodně navštívil v únoru a na něco, co by odpovídalo zmíněnému úsloví, jsem opravdu nenarazil. Země na jihovýchodním okraji Evropy, jen přes moře od Řecka, mě překvapila hned v několika směrech.
Autor: Lukáš Kovanda
Nejnovější články autora:
- Změna času: Vyčerpaní lidé stojí ekonomiku miliardy(24.3.)
Již dnes v noci nás čeká změna na letní čas. Víkendová noc tak bude o hodinu kratší a opět se patrně vyrojí několik kritických článků z per odpůrců "hrátek s časem". Vhod by jim mohla přijít i čerstvá studie týmu čtyř autorů kolem psychologa Davida Wagnera, která právě vychází v Journal of Applied Psychology. Dává totiž do souvislosti posun hodinových ručiček, z něj plynoucí únavu a sklon znavených jedinců neproduktivně brouzdat internetem.
- Buffett pije víno, i když káže vodu (nebo maximálně colu)(17.3.)
Jak si Buffett hraje se světem? Protřele se stylizuje do hotového Mirka Dušína, který se mezi nenasytnou cháskou z Wall Street ocitl nějakým nedopatřením. Ne všichni mu to ale baští.
- Emanuel Derman: Obama propásl šanci být novým Havlem nebo Mandelou(10.3.)
EMANUEL DERMAN, původem jihoafrický finanční specialista a profesor Kolumbijské univerzity, říká: "Obama měl šanci nespokojenost veřejnosti přetavit v opravdovou, ryzí změnu. Nic se však vlastně nezměnilo."
- Švédové s ní pohořeli, Brusel ji chce zavádět. K čemu ta daň bude?(3.3.)
Státní pokladny po celé Evropě jsou decimovány dluhovou krizí a politici, zdá se, jsou ochotni zkusit všechno možné, jen aby je opět naplnili. Vážně si pohrávají s ideou takzvané Tobinovy berně čili daně z finančních transakcí. Konkrétně Evropská komise navrhuje zdanit sazbou 0,1 procenta obchody s akciemi a dluhopisy a 0,01procentní sazbou transakce s komplikovanějšími kontrakty, takzvanými deriváty.
- Jagdish Bhagwati: Finanční krizi způsobil "zájmový mrak" okolo americké vlády a bank(18.2.)
JAGDISH BHAGWATI, profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě, říká: "Stýskání, že pracovní příležitosti mizí do Asie, je výsledkem zjednodušeného pohledu."
- Jacque Fresco: Lidé potřebují nový způsob myšlení, jinak zemřou hlady, nebo se vrátí fašismus(11.2.)
JACQUE FRESCO, renesanční badatel a téměř stoletý guru, říká: "Proč se lékaři za starých časů dávali na medicínu? Protože chtěli pomoci bližním, uzdravovat je. Dnes je to jen byznys. A tak je to se vším."
- Vysává kapitalismus z lidí energii? Vědecká odpověď na obzoru(4.2.)
Kde nejsou alternativy, není ani problém, říkával americký konzervativní žurnalista William Buckley. Úhlavní nepřítel lidí jeho typu, Sovětský svaz, nabízel svým občanům mnohem méně alternativ než západní ekonomiky; ve sféře politických stran nenabízel - podobně jako jeho československý satelit - alternativu žádnou. Přesto v bývalém východním bloku bylo problémů až běda. Lze však přesto říci, že se Buckley nemýlil. Vycházel totiž z reality, již znal, tedy z reality vyspělé západní (americké) ekonomiky, ekonomiky hojnosti.
- Enrico Colombatto: ECB není schopná zaplatit krach Řecka nebo Itálie(28.1.)
ENRICO COLOMBATTO, italský ekonom, říká: "Když Itálie, Řecko nebo kdokoli další vyhlásí bankrot, bude mít Evropská centrální banka dostatek kapitálu, aby ty následné ztráty pokryla? Odpověď je ne."
- George Loewenstein: Ekonomové vidí lidi zkresleně. Jednou to dokážu na pocitech po sexu(21.1.)
Americký ekonom a psycholog GEORGE LOEWENSTEIN má za to, že ekonomové nahlížejí na člověka zkresleně. A jeho snem je uskutečnit výzkum, který by zkoumal a porovnával pocity mužů a žen po orgasmu. Zatím mu však chybějí možné účastnice takového experimentu.
- Vyspělé ekonomiky souží přebytek volného času. Na lenost lidí je jediný lék - zapojit se!(14.1.)
Začíná rok, jenž bude bezesporu ekonomicky obtížný. To dále přiživí skepsi mnoha Čechů, kteří jsou už nyní ze stavu tuzemského hospodářství rozladěni a obávají se nezaměstnanosti, pokud se s ní tedy již nepotýkají. Někteří z nich by zjevně rádi zpět "životní jistoty", které jim kdysi, před čtvrtstoletím a více, z tribun slibovali soudruzi.







Diskuze