Obsah stránky

Překonají cibetky cihlu? CIVETS, MAVINS a BRIC jako hesla pro investory do mladých trhů (1/2)

22.12.2010  6:15 Autor: Daniel Kuchta, redaktor, Investujeme.cz

Autor logo: Investujeme.cz

Cibetky jsou malý druh kunovitých šelem, někteří lidé je znají kvůli jejich podílu na výrobě jedné z nejdražších káv na světě. V poslední době se však cibetky, resp. CIVETS, dostávají také do povědomí investorské veřejnosti. Snad je čeká lepší budoucnost než prasátka (PIGS).

reklama
Cibetka

Zkratky složené z počátečních písmen zemí mají již několikaletou tradici a mezi investory i veřejností se velmi rychle ujaly. Některé jsou dnes brány vcelku seriózně (BRIC je určitě nejznámější), některé se mezi sebou prolínají (CIVETS, MAVINS nebo BEM – Big Emerging Markets), jiné už podle názvu neznamenají nic dobrého (dnešní hříšníci Portugalsko, Irsko nebo Itálie, Řecko a Španělsko, neboli PIGS) a některé jsou pouhou nadsázkou (rovněž hříšníci s velkými deficity, STUPID - Španělsko, Turecko, Velká Británie, Portugalsko, Itálie a Dubaj).

Některé se snaží dokázat, že zkratky jsou zbytečné, jako například CEMENT - Countries in Emerging Markets Excluded by New Terminology – což má přesvědčit ostatní o tom, že BRIC je pouhou součástí velkého celku zvaného rozvíjející se trhy.

Pak jsou zde ještě spolky, které jsou svázány také formálně, jako například BASIC (Brazílie, Jižní Afrika, Indie, Čína) nebo ABC (jihoamerický spolek Argentina, Brazílie a Chile), ale ty investorům většinou nic neřeknou.

Cihlu, neboli BRIC (někteří by tam rádi viděli i K, což měla být Jižní Korea) vymyslel již v roce 2001 Jim O’Neil z Goldman Sachs. Jeho nápad se zeměmi budoucnosti mu vyšel prakticky na jedničku. Dokazují to nejen výsledky samotných čtyř zemí, ale také mnoho investičních produktů, jako jsou fondy, ETF a certifikáty, které investují do těchto zemí a mají zkratku BRIC v názvu.

Úspěch i chytlavý název BRICu vedl ekonomy i samotného O’Neila k tomu, aby vymýšleli něco dalšího, co by bylo nejenom pouhým chytákem na investory, ale mohlo mít i reálný základ. Sám vynálezce cihly po pár letech přišel se skupinou Next 11 (Írán, Bangladéš, Nigérie, Vietnam, Indonésie, Pákistán, Filipíny, Mexiko, Turecko, Egypt a již zmiňovaná Jižní Korea), tedy zemí, které měly předpoklady k tomu stát se nástupci čtyř původních zemí. I tato skupina má podle mnohých ekonomů něco do sebe, i když mnozí by jedenáctku konstruovali jinak. A také v případě N11 se na trhu již objevily produkty zaměřené na tuto skupinu.

Nové příležitosti

Jak již bylo řečeno, ne každý se ztotožňuje s výběrem nástupnických rozvíjejících se zemí podle O’Neila, a tak zde máme další seskupení, která by mohla investorům napomoci při výběru nových investičních příležitostí.

Tagy:  civets, mladé trhy

Čtěte také:

  • Energetický potenciál vody jako středoasijské téma globálního významu(22.5.)

    Tádžikistán i Kyrgyzstán mají vhodné dispozice pro výstavbu vodních elektráren, ale jejich realizace je možná pouze s pomocí ze zahraničí.

  • Jak drahá bude případná čínská pomoc střední a východní Evropě?(10.5.)

    Je otázka, zda nám kromě peněz mohou čínské investice přinést něco dobrého. Odpověď je stále spíše záporná. Stačil čínský příslib proinvestovat deset miliard dolarů, aby se do polského hlavního města na začátku května jako na povel sjelo šestnáct premiérů zemí střední a východní Evropy, kteří se chtěli vlichotit čínskému premiérovi Wen Ťia-Paovi.

  • Hugh Hendry: V Evropě se bojím konfiskace majetku, Francie za rok zestátní banky(3.5.)

    Spoluzakladatel a ředitel Eclectica Asset Management Hugh Hendry se během diskusního panelu na Milken Institute's 2012 Global Conference rozpovídal o svém strachu z Evropy. Nejvíce se obává možné konfiskace majetku svého i klientů.

  • Mladý trh, který je díky konsolidaci zajímavou nákupní příležitostí(19.4.)

    Brazílie roste a roste – v posledním roce vytlačila Velkou Británii ze šestého místa pomyslného žebříčku největších ekonomik. Podle MMF by pátá Francie měla následovat v roce 2015, ovšem podle brazilského ministra financí Guida Mantegy k tomu dojde mnohem dříve.

  • Jak investuje evropská země, která má peněz na rozdávání?(12.4.)

    Skandinávské země nezapomínají myslet na budoucnost. Obzvláště z Norska bychom si měli brát příklad, když jde o investice. Rezervy přes 610 miliard USD má nashromážděné ve dvou státních fondech, které dohromady patří mezi největší na světě. Peníze plynou hlavně z ropy: z daní, licencí, dividend nebo přímých účastí v těžbě. Podle Reuters připadá na každého Nora téměř 120 tisíc USD.

  • Indie touží po zlatě: Důvod k obavám pro zlaté býky?(4.4.)

    Indie zápasí se zpomalujícím růstem ekonomiky, oslabující měnou a slabou politikou současné vlády. Obrovský apetit Indie po zlatě může vzhledem k prohlubujícím se deficitům obchodní bilance a běžného účtu dostat ekonomiku do prekérní situace. Není proto žádným překvapením, že indická vláda zdvojnásobila dovozní clo na zlato, aby nevhodné alokaci kapitálu ve své zemi učinila přítrž. Hlad po zlatě má přiškrtit politická smyčka. Zahýbe předpokládaná změna poptávky po zlatě jednoho z největších světových odběratelů s globálními cenami drahého kovu?

  • Co Čína opravdu chce?(29.3.)

    Vlivem ekonomické globalizace a přechodu k multipolárnímu rozložení světových sil bude Čína spolu s ostatními mladými trhy hrát stále větší roli, a to nejen letos, ale také v následujících dekádách. V roce 2008, když během finanční krize zesílil ekonomický vliv Číny, se nabízela vize, že Čína a Spojené státy začnou společně kralovat světové ekonomice ve formě zřízení jakéhosi G-2.

  • Investiční příležitost pro milovníky Blízkého a Středního východu: Golfský záliv(26.3.)

    V roce 2022 se bude v Kataru konat fotbalové mistrovství světa. Ovšem především z vyspělých zemí stále neutichají kritiky, které zpochybňují udělení pořadatelského mandátu tomuto pouštnímu státu. Samozřejmě, velkou roli hrály peníze. Funkcionáři FIFA byli obviněni z korupce. Údajně byly jejich hlasy před hlasováním předem zakoupeny vítěznými uchazeči. Ovšem peníze jsou v Kataru hojně k dispozici. Země již po několik let patří mezi nejbohatší světové destinace. Každý občan Kataru vytvoří v průměru 100 000 USD HDP, což je nejvíce na světě.

  • Čínská ekonomika nezadržitelně zpomaluje. Zakročí vláda?(15.3.)

    Do Číny, druhé největší ekonomiky světa, vkládají podnikatelé i investoři obrovské naděje. V posledních letech zažila její ekonomika prudkou expanzi a potenciál dalšího rozmachu ještě zdaleka nebyl vyčerpán. Nejnovější statistiky však ukazují, že čínský ekonomický rychlík zpomaluje. Investoři proto musejí postupně přehodnocovat svá očekávání.

  • Kde si uložit peníze? Ekonomika na okraji Evropy, které se dluhová krize netýká(12.3.)

    Když naše (pra)babičky označily něčí hospodářství za "turecké", dotyčný si takové hodnocení rozhodně za rámeček nedal. Turecko jsem obchodně navštívil v únoru a na něco, co by odpovídalo zmíněnému úsloví, jsem opravdu nenarazil. Země na jihovýchodním okraji Evropy, jen přes moře od Řecka, mě překvapila hned v několika směrech.

reklama

Autor: Daniel Kuchta

Nejnovější články autora:

  • Co byste měli vědět o investičním dotazníku(26.4.)

    Investiční dotazník musí vyplnit každý investor, který chce své prostředky zhodnotit v některém z investičních produktů. Klientům může poskytnout ochranu před investicemi do produktů, kterým nerozumějí a které by je mohly poškodit. Ochránit ovšem může také zprostředkovatele a obchodníky, kteří čelí stížnostem ze strany klientů.

  • Zlaté pamětní mince: Jistota, nebo spekulace?(10.4.)

    Zlaté pamětní mince jsou považovány za zajímavou investiční příležitost, která kromě zlata a jeho ceny přináší majiteli také přidanou sběratelskou nebo uměleckou hodnotu. Význam umělecké a sběratelské hodnoty ovšem v poslední době překonává spekulativní výdělek.

  • Skalpování: Investorská trofej čeká na vítěze z řad zkušených obchodníků(27.3.)

    Jedním z oblíbených přístupů na komoditních burzách nebo na forexu, který může obchodníkovi přinést zajímavé výnosy, ale také vynulování účtu v průběhu jednoho dne, je scalping. Nic pro nezkušené nováčky a nerozhodné obchodníky se slabými nervy. Zkušenosti, pohotovost a disciplína zde hrají důležitější roli než jinde.

  • HFT mediálního světa: Roboti píší články o investování(7.3.)

    Skutečnost, že počítačové programy dnes ovládají dění na finančních trzích, dnes již nikoho nevzrušuje a je brána jako fakt. Zastánci tohoto modelu chválí vysokou likviditu, kterou rychlé obchody na trhy přinášejí, odpůrci jsou si zase jisti, že dokáží informace z trhu a médií zpracovat a vyhodnotit lépe než roboti. Jenže co když jim informace přinášejí také jen roboti a počítače?

  • Pojistit se proti krachu? CDS na odpis, protože Řecko przní trh(6.2.)

    Pojištění proti úpadku emitenta - credit default swapy (CDS) - se staly v posledních letech jedním z nejkontroverznějších finančních nástrojů. Jedněmi proklínány jako nástroje spekulace, který se vymkly kontrole a způsobily krizi, pro druhé opravdu pojištění. Poslední vývoj v případě možného bankrotu Řecka ovšem tuto jejich původní funkci poněkud zpochybňuje.

  • Skončí současná krize válkou?(26.1.)

    Současný systém placení dluhů dalšími dluhy je velmi dlouho fungující obrovské Ponziho schéma, které se blíží ke svému vrcholu. Budou vyústěním situace sociální nepokoje nebo mocenský konflikt končící válkou? Je to sice hodně pesimistický pohled, ale v poslední době stále více rozšířený. A historie dává pesimistům spíše za pravdu.

  • Odkupy akcií: Podbízivý trik, který má zahnat strach z recese?(1.12.)

    Akciové společnosti po celém světě se v poslední době pustily do odkupu svých akcií ve velkém stylu. Podle odborníků může jít o snahu ukázat, že ekonomika není před branami recese, ale také o omezené možnosti vhodných investic. Investoři mohou mít z takového kroku radost, ale nemusí to být terno.

  • Ideální věk pro investování: 40 až 50?(26.10.)

    Snad každý má nějakého staršího příbuzného, který už někdy naletěl na sliby o výnosné investici a vložil peníze do letadla nebo jiného podvodného "investičního nástroje". I proto jsou u nás staří lidé považováni za investičně nevzdělané, přičemž mladí mají více zkušeností a mají větší rozhled. Nejlépe jsou na tom však prý lidé ve středním věku.

  • Nebojte se akcií bank(20.10.)

    Bankovní sektor má za sebou (a možná i před sebou) hodně neklidné období. Sektor, v němž si investoři chodili pro zajímavé dividendy, je dnes odkázaný na pomoc států. Jeho vyhlídky jsou všelijaké. Investoři si nejsou jistí, zda nakupovat za dobré ceny, nebo očekávat další pokles. Co na to odborníci?

  • Diverzifikace: Nutnost, nebo přežitek?(22.9.)

    Diverzifikovat, nebo nediverzifikovat? To je otázka, kterou si klade prakticky každý investor- Odpověď je však pro každého jiná. Někdo se bojí vsadit všechny peníze na jednu kartu, jiný zase nechce mít ze svého portfolia ZOO (jak říká o široké diverzifikaci Warren Buffett). Existuje vůbec nějaká zlatá střední cesta?

Diskuze