Burzy ve střední Evropě: Varšavská burza je lepší než pražská?! (1/2)

Čtěte také:

• Energetický potenciál vody jako středoasijské téma globálního významu(22.5.)

  Tádžikistán i Kyrgyzstán mají vhodné dispozice pro výstavbu vodních elektráren, ale jejich realizace je možná pouze s pomocí ze zahraničí.

• Jak drahá bude případná čínská pomoc střední a východní Evropě?(10.5.)

  Je otázka, zda nám kromě peněz mohou čínské investice přinést něco dobrého. Odpověď je stále spíše záporná. Stačil čínský příslib proinvestovat deset miliard dolarů, aby se do polského hlavního města na začátku května jako na povel sjelo šestnáct premiérů zemí střední a východní Evropy, kteří se chtěli vlichotit čínskému premiérovi Wen Ťia-Paovi.

• Hugh Hendry: V Evropě se bojím konfiskace majetku, Francie za rok zestátní banky(3.5.)

  Spoluzakladatel a ředitel Eclectica Asset Management Hugh Hendry se během diskusního panelu na Milken Institute's 2012 Global Conference rozpovídal o svém strachu z Evropy. Nejvíce se obává možné konfiskace majetku svého i klientů.

• Mladý trh, který je díky konsolidaci zajímavou nákupní příležitostí(19.4.)

  Brazílie roste a roste – v posledním roce vytlačila Velkou Británii ze šestého místa pomyslného žebříčku největších ekonomik. Podle MMF by pátá Francie měla následovat v roce 2015, ovšem podle brazilského ministra financí Guida Mantegy k tomu dojde mnohem dříve.

• Jak investuje evropská země, která má peněz na rozdávání?(12.4.)

  Skandinávské země nezapomínají myslet na budoucnost. Obzvláště z Norska bychom si měli brát příklad, když jde o investice. Rezervy přes 610 miliard USD má nashromážděné ve dvou státních fondech, které dohromady patří mezi největší na světě. Peníze plynou hlavně z ropy: z daní, licencí, dividend nebo přímých účastí v těžbě. Podle Reuters připadá na každého Nora téměř 120 tisíc USD.

• Indie touží po zlatě: Důvod k obavám pro zlaté býky?(4.4.)

  Indie zápasí se zpomalujícím růstem ekonomiky, oslabující měnou a slabou politikou současné vlády. Obrovský apetit Indie po zlatě může vzhledem k prohlubujícím se deficitům obchodní bilance a běžného účtu dostat ekonomiku do prekérní situace. Není proto žádným překvapením, že indická vláda zdvojnásobila dovozní clo na zlato, aby nevhodné alokaci kapitálu ve své zemi učinila přítrž. Hlad po zlatě má přiškrtit politická smyčka. Zahýbe předpokládaná změna poptávky po zlatě jednoho z největších světových odběratelů s globálními cenami drahého kovu?

• Co Čína opravdu chce?(29.3.)

  Vlivem ekonomické globalizace a přechodu k multipolárnímu rozložení světových sil bude Čína spolu s ostatními mladými trhy hrát stále větší roli, a to nejen letos, ale také v následujících dekádách. V roce 2008, když během finanční krize zesílil ekonomický vliv Číny, se nabízela vize, že Čína a Spojené státy začnou společně kralovat světové ekonomice ve formě zřízení jakéhosi G-2.

• Investiční příležitost pro milovníky Blízkého a Středního východu: Golfský záliv(26.3.)

  V roce 2022 se bude v Kataru konat fotbalové mistrovství světa. Ovšem především z vyspělých zemí stále neutichají kritiky, které zpochybňují udělení pořadatelského mandátu tomuto pouštnímu státu. Samozřejmě, velkou roli hrály peníze. Funkcionáři FIFA byli obviněni z korupce. Údajně byly jejich hlasy před hlasováním předem zakoupeny vítěznými uchazeči. Ovšem peníze jsou v Kataru hojně k dispozici. Země již po několik let patří mezi nejbohatší světové destinace. Každý občan Kataru vytvoří v průměru 100 000 USD HDP, což je nejvíce na světě.

• Čínská ekonomika nezadržitelně zpomaluje. Zakročí vláda?(15.3.)

  Do Číny, druhé největší ekonomiky světa, vkládají podnikatelé i investoři obrovské naděje. V posledních letech zažila její ekonomika prudkou expanzi a potenciál dalšího rozmachu ještě zdaleka nebyl vyčerpán. Nejnovější statistiky však ukazují, že čínský ekonomický rychlík zpomaluje. Investoři proto musejí postupně přehodnocovat svá očekávání.

• Kde si uložit peníze? Ekonomika na okraji Evropy, které se dluhová krize netýká(12.3.)

  Když naše (pra)babičky označily něčí hospodářství za "turecké", dotyčný si takové hodnocení rozhodně za rámeček nedal. Turecko jsem obchodně navštívil v únoru a na něco, co by odpovídalo zmíněnému úsloví, jsem opravdu nenarazil. Země na jihovýchodním okraji Evropy, jen přes moře od Řecka, mě překvapila hned v několika směrech.

Autor: Peter Čaputa

Nejnovější články autora:

• Burzy ve střední Evropě: Varšavská burza je lepší než pražská?!(11.1.)

  Pokud jde o vývoj na burzách v regionu Visegrádské čtyřky (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko), lze jej ve zkratce charakterizovat i takto: Prakticky žádné změny, přičemž všechny burzy sledují, jak se vede té varšavské. Snad ani není nutné uvádět přesná čísla, pokud jde o množství nových emisí, velikost objemů obchodů či jiná data. Ale kdybychom tato čísla vzali jedno po druhém, Varšava ze srovnání s burzami v Bratislavě, Budapešti nebo v Praze vyjde jako podstatně větší a silnější.