Noviny potřebují palcové titulky. Po finanční a dluhové krizi se omílaným evergreenem stala inflace. Zdražující nerostné suroviny se postupně promítají do cen ostatních výrobků i služeb. Když se k tomu přidají potraviny, společensky citlivé téma je na světě.
Obsah stránky

Inflace má tu nepříjemnou vlastnost, že dokáže odkrajovat nemalý díl z příjmů občanů a poměrně razantně znehodnocovat jejich úspory. Všichni si pokládají otázku: "Co s tím?" Má smysl proti inflaci bojovat?
Nutno říci, že bojovníkem na široké frontě rozličných ekonomických vlivů nemůže být občan sám. A je lhostejno, zda jako spotřebitel, zaměstnanec, nebo třeba jako podnikatel. Jednotlivec nemá dostatečné pravomoci ani nástroje, aby dokázal inflaci zastavit nebo znatelně zbrzdit. V tomto ohledu prostě nezbývá, než se spolehnout na aktivitu států a jejich centrálních bank.
Jak se tedy bránit?
Samozřejmě, neznamená to, že bychom měli jen nečinně sedět a trpně přihlížet tomu, jak se hodnota našich úspor snižuje. Způsobem obrany může být například to, že peněžní prostředky proměníme na aktiva, která inflaci odolávají.
Jaké nástroje zvolit? Dát na "zaručené" tipy? Zlato (komodita bez valného průmyslového využití)? Nebo třeba archivní vína (dnes prý velký hit)? Sbírky známek? Nemovitosti (nějaký čas jsme si mysleli, že jejich cena může pouze růst)? Nebo umělecké předměty a starožitnosti? Můžeme také cíleně investovat do aktiv, která jsou motorem současné inflace. Takže zemědělské a průmyslové komodity? Každý si můžeme zvolit, čemu věříme nejvíce.
Nemusíme však mít až tak bujnou fantazii. Stačí se podívat na klasická finanční aktiva, tedy dluhopisy nebo akcie, do nichž lze investovat přes nepřeberné množství veřejně nabízených podílových fondů. Konec konců jejich prostřednictvím lze participovat i na vývoji většiny výše uvedených aktiv a dnes zastřešují investice ve výši téměř 250 miliard korun.
Tagy: akcie, česká ekonomika, dluhopisy, inflace, podílové fondy
Čtěte také:
- Energetický potenciál vody jako středoasijské téma globálního významu(22.5.)
Tádžikistán i Kyrgyzstán mají vhodné dispozice pro výstavbu vodních elektráren, ale jejich realizace je možná pouze s pomocí ze zahraničí.
- Jak drahá bude případná čínská pomoc střední a východní Evropě?(10.5.)
Je otázka, zda nám kromě peněz mohou čínské investice přinést něco dobrého. Odpověď je stále spíše záporná. Stačil čínský příslib proinvestovat deset miliard dolarů, aby se do polského hlavního města na začátku května jako na povel sjelo šestnáct premiérů zemí střední a východní Evropy, kteří se chtěli vlichotit čínskému premiérovi Wen Ťia-Paovi.
- Hugh Hendry: V Evropě se bojím konfiskace majetku, Francie za rok zestátní banky(3.5.)
Spoluzakladatel a ředitel Eclectica Asset Management Hugh Hendry se během diskusního panelu na Milken Institute's 2012 Global Conference rozpovídal o svém strachu z Evropy. Nejvíce se obává možné konfiskace majetku svého i klientů.
- Mladý trh, který je díky konsolidaci zajímavou nákupní příležitostí(19.4.)
Brazílie roste a roste – v posledním roce vytlačila Velkou Británii ze šestého místa pomyslného žebříčku největších ekonomik. Podle MMF by pátá Francie měla následovat v roce 2015, ovšem podle brazilského ministra financí Guida Mantegy k tomu dojde mnohem dříve.
- Jak investuje evropská země, která má peněz na rozdávání?(12.4.)
Skandinávské země nezapomínají myslet na budoucnost. Obzvláště z Norska bychom si měli brát příklad, když jde o investice. Rezervy přes 610 miliard USD má nashromážděné ve dvou státních fondech, které dohromady patří mezi největší na světě. Peníze plynou hlavně z ropy: z daní, licencí, dividend nebo přímých účastí v těžbě. Podle Reuters připadá na každého Nora téměř 120 tisíc USD.
- Indie touží po zlatě: Důvod k obavám pro zlaté býky?(4.4.)
Indie zápasí se zpomalujícím růstem ekonomiky, oslabující měnou a slabou politikou současné vlády. Obrovský apetit Indie po zlatě může vzhledem k prohlubujícím se deficitům obchodní bilance a běžného účtu dostat ekonomiku do prekérní situace. Není proto žádným překvapením, že indická vláda zdvojnásobila dovozní clo na zlato, aby nevhodné alokaci kapitálu ve své zemi učinila přítrž. Hlad po zlatě má přiškrtit politická smyčka. Zahýbe předpokládaná změna poptávky po zlatě jednoho z největších světových odběratelů s globálními cenami drahého kovu?
- Co Čína opravdu chce?(29.3.)
Vlivem ekonomické globalizace a přechodu k multipolárnímu rozložení světových sil bude Čína spolu s ostatními mladými trhy hrát stále větší roli, a to nejen letos, ale také v následujících dekádách. V roce 2008, když během finanční krize zesílil ekonomický vliv Číny, se nabízela vize, že Čína a Spojené státy začnou společně kralovat světové ekonomice ve formě zřízení jakéhosi G-2.
- Investiční příležitost pro milovníky Blízkého a Středního východu: Golfský záliv(26.3.)
V roce 2022 se bude v Kataru konat fotbalové mistrovství světa. Ovšem především z vyspělých zemí stále neutichají kritiky, které zpochybňují udělení pořadatelského mandátu tomuto pouštnímu státu. Samozřejmě, velkou roli hrály peníze. Funkcionáři FIFA byli obviněni z korupce. Údajně byly jejich hlasy před hlasováním předem zakoupeny vítěznými uchazeči. Ovšem peníze jsou v Kataru hojně k dispozici. Země již po několik let patří mezi nejbohatší světové destinace. Každý občan Kataru vytvoří v průměru 100 000 USD HDP, což je nejvíce na světě.
- Čínská ekonomika nezadržitelně zpomaluje. Zakročí vláda?(15.3.)
Do Číny, druhé největší ekonomiky světa, vkládají podnikatelé i investoři obrovské naděje. V posledních letech zažila její ekonomika prudkou expanzi a potenciál dalšího rozmachu ještě zdaleka nebyl vyčerpán. Nejnovější statistiky však ukazují, že čínský ekonomický rychlík zpomaluje. Investoři proto musejí postupně přehodnocovat svá očekávání.
- Kde si uložit peníze? Ekonomika na okraji Evropy, které se dluhová krize netýká(12.3.)
Když naše (pra)babičky označily něčí hospodářství za "turecké", dotyčný si takové hodnocení rozhodně za rámeček nedal. Turecko jsem obchodně navštívil v únoru a na něco, co by odpovídalo zmíněnému úsloví, jsem opravdu nenarazil. Země na jihovýchodním okraji Evropy, jen přes moře od Řecka, mě překvapila hned v několika směrech.
Autor: Lukáš Vácha
Nejnovější články autora:
- Sell in May? Letos v květnu se dá prodávat, ale v klidu(12.5.)
Pravidla typu "Sell in May and go away", odpozorovaná z dlouhodobého vývoje finančních trhů, mají svým způsobem samonaplňovací charakter. Pokud se jimi bude řídit dostatečný počet investorů, s velkou pravděpodobností se vyplní.
- Fondy kvalifikovaných investorů: Alternativa pro investory, kteří si věří(16.3.)
Podílové fondy jsou pro většinu lidí synonymem pro investice do cenných papírů. Jejich úkolem je sdružit peníze od drobnějších investorů na realizace velkých investic. Investovat lze ovšem v podstatě do všeho - do cenných papírů, nemovitostí, pohledávek, majetkových podílů či uměleckých předmětů. Fondy kvalifikovaných investorů jsou samostatnou podskupinou. Jde o fondy s menší regulací pro institucionální investory a pro ty, kdo mají zkušenosti s investováním.
- Březnový bankrot Řecku už nehrozí a ECB nabízí levné půjčky. Co bude dál?(2.3.)
Ministři financí v eurozóně rozhodli o nové šanci pro Řecko a poskytli ohrožené zemi další masivní půjčku - 130 miliard eur. Jako bonus "stálému zákazníkovi" navíc přibyly nižší úroky z první půjčky. Soukromí investoři mají navíc v rámci výměny dluhopisů za "delší papíry" s nižší hodnotou škrtnout více než 100 miliard dluhů země. Vyjádřit se mají do 8. března a očekává se poměrně hojná účast - 85 až 90 % věřitelů. Nic moc jiného jim totiž nezbývá. Tímto krokem je podmíněn již zmíněný druhý záchranný balík, bez něhož by nastal chaotický bankrot a přišli by ještě o více peněz.
- Investice do realit: V době inflace zajímavá alternativa(16.2.)
Loňský rok přinesl oživení realitního trhu. Objem investic a aktivita na trhu byly výrazně vyšší než v předchozích třech hubených letech, i když zdaleka nedosáhly rekordního roku 2007. Aktivní byli nejen velcí institucionální investoři, ale také jednotlivci, o čemž výmluvně svědčí nárůst objemu nově poskytnutých úvěrů téměř o polovinu oproti roku 2010. Hlavní příčinou je bezpochyby významný pokles cen v minulých třech letech.
- Inflace: Který herbicid je ten pravý?(28.3.)
Noviny potřebují palcové titulky. Po finanční a dluhové krizi se omílaným evergreenem stala inflace. Zdražující nerostné suroviny se postupně promítají do cen ostatních výrobků i služeb. Když se k tomu přidají potraviny, společensky citlivé téma je na světě.
- Solární daň: O riziko méně, pro investory lépe?(12.11.)
Poslanci tento týden odmávli 26% srážkovou daň na tržby z výroby elektřiny solárních elektráren uvedených do provozu v loňském a letošním roce po dobu prvních tří let. Stát tak retroaktivně bere zpět svou společenskou objednávku na tento druh obnovitelné energie.
- České dluhopisy jsou opět v kurzu(27.7.)
Po delší době zavanul čerstvý vítr i na úrokových trzích, když postupně opadává extrémní nervozita vyvolaná dluhovými problémy jižního křídla eurozóny. V předchozích měsících byly jistotu vyhledávající investoři hnáni do náručí německých a amerických státních obligací, které pro ně v ovzduší všeobecné nedůvěry ve schopnost řady zemí splácet své dluhy představovaly ten "jediný" ostrůvek relativního bezpečí. Emoce se však začínají uklidňovat a na trhy se selektivně vrací část ztracené důvěry.
- Duben na trzích: Euforie pokračuje(26.4.)
Pozitivní nálada na finančních trzích se přelila i do měsíce dubna. Úrokové sazby, ty domácí nevyjímaje, pokračovaly v poklesu, což opět svědčilo výkonnosti dluhopisů. Zároveň se daří i akciím.
- Dluhopisy a akcie: Stále na zelené vlně(23.3.)
I když evropští politici stále nepřišli s účinným lékem na řeckou kocovinu, téma už poněkud vyčpělo a přestává kazit náladu investorům. Finančním trhům se v uplynulých týdnech naopak docela daří.
- Lepší Kofola než Metaxa?(20.2.)
Řecké trable jsou posledních pár dnů vděčným plnivem palcových titulků evropského tisku. Problém tamních veřejných financí nevznikl náhle, je dlouhodobý. Řecko je pověstné svou notorickou rozpočtovou "nedisciplínou" a extrémně přebujelým veřejným sektorem již mnoho let.







Diskuze