Kde si uložit peníze? Ekonomika na okraji Evropy, které se dluhová krize netýká

| Vít Klíma

Když naše (pra)babičky označily něčí hospodářství za "turecké", dotyčný si takové hodnocení rozhodně za rámeček nedal. Turecko jsem obchodně navštívil v únoru a na něco, co by odpovídalo zmíněnému úsloví, jsem opravdu nenarazil. Země na jihovýchodním okraji Evropy, jen přes moře od Řecka, mě překvapila hned v několika směrech.

Překvapení první: Důvěra Turků ve vlastní vládu

Turecko

Zatímco Češi většinou vládě nevěří, v Turecku je tomu naopak. Říkali mi to jak prostí občané, tak podnikatelé, s nimiž jsem se setkal. Po světové hospodářské krizi ani památka. Turecké hospodářství šlape jako švýcarské hodinky.

Všude se staví, silnice opravené, nemocnice i školy fungují, moderní obchodní domy jsou nadité relativně levným zbožím, obyvatelé chodí pěkně oblečení. Zkrátka a dobře, Turci se mohou na vlastní oči přesvědčit, že tamní vláda pracuje v jejich prospěch, což se přímo odráží na jejich životní úrovni.

Překvapení druhé: Daně

Protože jsem byl v Turecku obchodně, zajímal jsem se i o tamní daně. Turci k daním přistoupili zhruba tak jako české pojišťovny k automobilistům – čím pravidelněji a vyšší daně odvádíte, tím na vás čeká vyšší bonus v podobě části jejich odpuštění. Naopak, dostane-li se podnikatel do potíží, snaží se s ním turecké daňové úřady domluvit na určitých úlevách. Rozhodně to není jako u nás, kdy vám na dveře zaklepe exekutor.

  • 1
  • 2
reklama
reklama