Proč bude Šanghaj centrem finanční krize v roce 2013? Staví mrakodrap!

| Andrej Rády

Před nedávnem byla otevřena nejvyšší budova světa Burdž Chalífa v Dubaji. Jen několik týdnu předtím Dubaj, resp investiční fond Dubai World, téměř zkrachoval kvůli obrovským dluhům. Zachránila ho jen miliardová pomoc sousedního emirátu Abú Zabí.

Velké ekonomické propady

Nikoho to nepřekvapilo. O problémech nabobtnalého realitního sektoru v mnoha zemích se vedou spory. Příklad Spojených států, zdá se, neodradí Čínu a další země, aby podporovaly, nebo rovnou dotovaly developerské šílenství.

V roce 2005 stanovil ekonom Mark Thorton teorii. Podle ní termíny dokončení velkých mrakodrapů, symbolů lidské pýchy a bohatství, v podstatě předznamenávají příchod ekonomické recese.

A dává to smysl – tyto monstrózní projekty vyžadují monstrózní financování a probíhají řadu let. A tato doba velice přesně koresponduje se střídáním ekonomických růstů a poklesů. Takže Thorton má pravdu.

Na několika příkladech z historie můžeme ilustrovat, že teorie funguje. Zda bude fungovat také jako predikce, to se ukáže v příštích letech.

Singer Building

Singer Building

Termín dokončení: 1908

Krize: Panika zasáhla trhy v roce 1907. Klesly o 50 procent a stáhly s sebou několik významných bank.

Metropolitan Life Building

Termín dokončení: 1909

Krize: Panika roku 1907 dala vzniknout Federal Reserve Act jako snaze o řešení budoucích selhání bank.

Woolworth Building

Termín dokončení: 1913

Krize: Na první pohled vypadá jako výjimka potvrzující Thortonovu teorii. Ale pozor – rok po jejím dokončení vypukla 1. světová válka, o jejímž ekonomickém dopadu nelze pochybovat.

Manhattan Company Building

Termín dokončení: 1930

Krize: Velká Deprese začala přesně.

Chrysler Building

Termín dokončení: 1930

Krize: Velká Deprese trvala po celá 30. léta, takže potřebovala i tuto druhou výškovou budovu, jinak by nám snad ani pořádně nezačala.

  • 1
  • 2
reklama
reklama