Evropské zátěžové testy bank: Co přinesly?

| Milan Tomášek

Evropský bankovní sektor se dostal ve druhém čtvrtletí do centra pozornosti investorů v souvislosti s narůstajícími dluhovými problémy Řecka a dalších zemí. Na trhu sílily obavy, které se promítly do mezibankovního trhu, kde se ztížil přístup ke krátkodobému financování. Jednou z možností, jak tento negativní trend zastavit, bylo provedení zátěžových testů bank, které měly uklidnit kapitálové trhy po vzoru USA. A investoři se 23. července dočkali. Co jsme se tedy dozvěděli?

Předmětem testování mělo být původně 26 bank s nadnárodní působností, ale okruh se rozšířil až na 91 s tím, že šlo o banky z 20 členských států EU. Zastoupení 7 států chybělo, protože zde dominují zahraniční pobočky velkých bank (viz například ČR). Celková aktiva těchto 91 bank reprezentují 65 % bankovních aktiv v celém sektoru. V každé zemi se testu měly zúčastnit ty banky, jejichž součet bankovních aktiv přesahoval 50% všech bankovních aktiv.

Jak se testovalo?

Stres testy se soustředily na vybavení kapitálem a na tržní rizika. Rizika spojená s likviditou nebyla předmětem stres testů. Makroekonomické předpoklady navrhla ECB.

V úvahu připadaly dva základní scénáře:

Základní: ten počítá s tím, že základní makroekonomické veličiny budou vycházet z aktualizované předpovědi Evropské komise z února letošního roku - růst HDP o 0,7 % v roce 2010 a o 1,5 % v r. 2011. Nezaměstnanost v letošním roce by dosáhla 10,7 % a 10,9 % v roce 2011. Aktuální očekávání trhu je optimističtější – týká se letošního růstu HDP a nezaměstnanosti pro rok 2010 a 2011.

Negativní (návrat do recese): pracuje s odchylkou HDP o 3 %. HDP v roce 2010 by čekal pokles o 0,2 % a 0,6 % v 2011. Nezaměstnanost v roce 2010 by dosáhla 10,8 %, v roce 2011 11,5 %. V tomto scénáři se pracuje s dvojím šokem – globální otřes důvěry (povede k poklesu zaměstnanosti, snížení podnikových zisků, apod.), který poznamená globální poptávku a s šokem na výnosové křivce (státní dluhová krize). Dluhová krize je modelována navýšením krátkodobých 3M sazeb o 1,25 % pro každou zemi a o 0,75% pro 10leté dluhopisy.

K tomuto paušálnímu navýšení se ještě přidávají individuální rizikové prémie jednotlivých zemí (srovnává se s Německem, které má 0).

Modelace základních makroveličin
reklama
reklama