Obsah stránky

Miliardy ve vzduchu: Takhle si banky posílají peníze během krize (1/3)

20.10.2011  12:00 Autor: Michaela Toperczerová, redaktorka, Investiční web

Talf, TARP, QE1, QE2, operace Twist, nákupy bondů periferních ekonomik ze strany ECB, párty stále nekončí. Nehledě na to, jak se který program jmenuje, jde vždy o financování bank a vlád. Pečlivější analýza odhaluje důmyslnou finanční spirálu, která tahá peníze z kapes daňových poplatníků.

reklama

Zjednodušené schéma toho, co se děje ve vyspělých ekonomikách od doby, kdy začala krize, si lze představit asi takto:

1. Od daňových poplatníků přes centrální banky do komerčních bank

Předlužené banky a další finanční instituce dělaly svůj byznys špatně a "zaneřádily" si své rozvahy toxickými aktivy. Když přišla krize a hrozí jim bankrot, musejí být ve veřejném zájmu zachráněny, aby nepoložily celý finanční systém. Ve snaze předejít depresi ve stylu 30. let vlády a centrální banky otevřely "stavidla".

2. Od bank k vládě

Banky, které dostaly injekci peněz daňových poplatníků od centrální banky, investovaly do vládních dluhopisů. Domácnosti spíše splácejí staré dluhy, než aby se zavazovaly k novým. A korporace? Ty se topí v hotovosti, protože nemají důvod investovat do rozšíření svých kapacit, když je kupní síla domácností slabá.

Zbývají tedy pouze zmiňované státní dluhopisy. Ty jsou oblíbené jak mezi bankami, pro něž představují "bezpečnou" investici, tak u vlád, protože jim umožňují držet náklady na financování svých dluhů nízko, přestože deficity, a tedy i celkové státní zadlužení, narůstají. Situace je podobná v eurozóně i ve Spojených státech.

3. Z centrálních bank do bank a zpět

Velká část finanční pomoci bankovní systém nikdy neopustí. Je ukládána do rezerv komerčních bank na účtech u centrální banky.

V eurozóně je situace doslova groteskní. Nejdříve začaly politické autority mluvit o riziku řeckého bankrotu a nutnosti odpisů ve výši zhruba 21 %, tento politický přehmat však jen zesílil krizi. Najednou se totiž všichni probrali a došlo jim, že dluhopisy zemí, které nemohou natisknout své vlastní peníze, jsou mnohem méně bezpečné než států, které tuto schopnost mají.

Proto také výnosy dluhopisů Itálie nebo Španělska vystřelily na trojnásobek výnosů desetiletých dluhopisů Velké Británie nebo Spojených států, přestože situace v jejich veřejných financích je obdobná.

Tagy:  banky, dluhová krize, ecb, eurozóna, kvantitativní uvolňování

Zdroj: Seeking Alpha

Čtěte také:

  • Systémové riziko nebezpečně roste(18.5.)

    Na světě je třicet "systémově důležitých" finančních institucí. Jejich kondici měří index systémového rizika FSB30, který je postaven na průměrné rizikové přirážce jejich dluhopisů. Po vyhrocení situace v Řecku vyletěl index v posledních dvou týdnech o 22 % na 265 bodů, což je hodnota blízká té z doby vrcholící finanční krize v březnu 2009 (274 bodů).

  • Ruský ropný průmysl a jeho odhalený investiční klenot(15.5.)

    Ruský ropný průmysl je jedním z nejlukrativnějších ve světě. Přesto se akcie firem v něm působících obchodují za zlomek ceny globálních konkurentů. Tato situace se neomezuje jen na ropný a plynárenský průmysl, protože na ruských trzích je obecně tendence obchodovat s relativní slevou oproti jiným "rizikovým" zemím.

  • JPMorgan: Investoři vyděšení 2miliardovou ztrátou z obchodování. Poslechněte si, co řekl samotný Jamie Dimon(11.5.)

    Americká investiční banka JPMorgan Chase ve čtvrtek po závěru obchodování na Wall Street propadla skoro o 7 % poté, co oznámila, že během šesti týdnů přišla minimálně o dvě miliardy dolarů. Jde o ztrátu, kterou utrpěla z obchodování. Je za ní zřejmě nevhodný hedging.

  • Španělské banky: Ve skříni může číhat daleko větší nemovitostní kostlivec, banky musejí zvýšit rezervy o 30 miliard eur(11.5.)

    Španělsko vypouští další kostlivce z bankovních skříní. Vedle nesolventního Řecka flirtujícího s odchodem z eurozóny je druhou časovanou bombou pro eurozónu právě situace ve španělském bankovním sektoru. Důkazem budiž události tohoto týdne, kterým vévodí prozatím jen částečné znárodnění španělské banky Bankia.

  • Váháte s penězi? Tohle jsou nejsilnější banky na světě(10.5.)

    V posledních letech zažil bankovní sektor několik velkých otřesů. Někteří odborníci tvrdí, že je to nejhorší možná teprve čeká. Kterým bankám věřit, když si potřebujete někam uložit peníze? Po odpovědi na tuto otázku se pídili i redaktoři Bloombergu, když sestavovali žebříček dvaceti nejsilnějších bank na světě.

  • Bailout španělských bank je tady!(7.5.)

    Podle mnohých to byla jen otázka času - španělský premiér Mariano Rajoy otočil o 180 stupňů a uvedl, že by země mohla začít pumpovat do bankovního systému další peníze, aby podpořila úvěrovou aktivitu a skomírající ekonomiku. "Pokud bude potřeba desetiletý problém s nemovitostním trhem, který přerostl do celého finančního systému, řešit novými penězi, nebudu tím, kdo odmítne tyto peníze bankám poskytnout," uvedl Rajoy pro rozhlasovou stanici Onda Cero. Přeloženo - bailout španělských bank začíná.

  • Další bublina na obzoru. A nafukuje se nebezpečně rychle(4.5.)

    Je možné, že svět těsně po dvou velkých bublinách (technologické a nemovitostní) čeká další, neméně nebezpečná? Podle ekonoma ze Citigroup Stevena Wietinga tomu tak je. Ovšem ta, která trhy teprve čeká, podle něj nebude tak "snadno" řešitelná jako dvě předchozí.

  • Zdravotní péče pro vaše portfolio(2.5.)

    Investiční portfolio lze snadno obohatit o balík akcií firem ze sektoru zdravotní péče. V jednom produktu získáte světoznámé společnosti jako Johnson & Johnson, Pfizer, Novartis, Roche, Merck či Sanofi-Aventis. Tyto a další akcie nabízejí burzovně obchodované i klasické podílové fondy. Který z produktů si vyberete?

  • IPO Facebooku se blíží: Jak se daří internetovým akciím po uvedení na burzu?(1.5.)

    Investoři se budou nepochybně dožadovat akcií Facebooku, jen co se v květnu objeví na trhu. Ale protože si na tento okamžik budeme muset ještě pár dnů počkat, podívejme se zatím "v klidu" na primární emise technologických akcií za poslední dva roky, abychom se dobrali možného výkonu akcií Facebooku.

  • Mobilní telefony? Má smysl řešit jen tyto dvě firmy(24.4.)

    Trhu s chytrými telefony dominují dvě firmy - Apple a Samsung. Graf není úplně přesný, protože Samsung už výsledky za první kvartál již zveřejnil, Apple svá čísla odhalí až zítra. Nic to ovšem nezmění na tom, že ostatní výrobci těmto dvěma ani nedýchají na záda. Zajímavý je ovšem poměrně rychlý růst výrobce "levných smartphonů" ZTE, a na druhé straně už rovněž výsledky stvrzený propad finské Nokie.

reklama

Autor: Michaela Toperczerová

Nejnovější články autora:

  • Akcie v nemilosti investorů(17.5.)

    Ceny amerických akcií se sice od krize po pádu Lehman Brothers zdvojnásobily, ale investoři se drží zpátky. Na amerických burzách se obchoduje čím dál tím méně. Stojí za poklesem objemu obchodů obavy investorů, odliv kapitálu na neamerické burzy či do jiných tříd aktiv, nebo snad regulace snižující aktivitu vysokofrekvenčních traderů (HFT)?

  • Lekce, které bychom si měli vzít od Němců(27.4.)

    Většina vyspělého světa je doslova fascinována ekonomickou silou Německa během probíhající dluhové krize v Evropě. Navzdory tomu, že je země součástí churavé eurozóny, roste její HDP na obyvatele za poslední desetiletí rychleji než v ostatních zemích G7.

  • 8 evropských rizik, která by vám neměla dát spát(23.4.)

    Španělské a italské výnosy dluhopisů rostou a signalizují, že evropská dluhová krize ještě zdaleka neskončila. Pomoc ECB ve formě operací LTRO jen koupila politikům čas ke stabilizaci Evropy. V nejnovější analýze se tématu věnuje i Alastair Newton z banky Nomura. Poukazuje na hrozby, jimž evropští politici a ekonomiky čelí.

  • Jak dopadne změna světového měnového systému na americkou ekonomiku? (20.4.)

    Začátkem dubna jsme na Investičním webu publikovali deset důvodů, proč je nadvláda amerického dolaru ohrožena. V návaznosti na měnící se trendy ve světovém měnovém systému se zkusme podívat na to, jaké důsledky může přinést slabší pozice dolaru americké ekonomice.

  • Co byste měli vědět o Španělsku, než sednete na býka(17.4.)

    Španělsko poslední dobou poutá negativní pozornost investorů rostoucími výnosy státních dluhopisů, akcie na madridské burze jsou na tříletých minimech. Splaskávající se nemovitostní bublina a finanční krize si vybírají krutou daň - pustoší bankovní systém a nákaza se rychle šíří i do reálné ekonomiky.

  • Americký dluhový strop: Hodiny tikají nebezpečně nahlas(10.4.)

    Když bylo v létě 2011 "za pět minut dvanáct" schváleno zvýšení dluhového stropu, Amerika i celý svět si oddechly (i když handrkování o dluhu nakonec Spojené státy stálo nejvyšší rating). Důvod k oslavám to ovšem nebyl, problém se jen odsunul do budoucna. Protože "dluhová superkomise" nepřišla v listopadovém termínu na lepší způsob redukce výdajů, 1. ledna 2013 mají nastoupit automatické škrty.

  • Americká výsledková sezóna: Nejspíš to nebude žádná sláva!(10.4.)

    Společnost FactSet předpovídá firmám z indexu S&P 500 za uplynulý kvartál 0,1% meziroční pokles zisku. Hlavní faktory, které se tentokrát s největší pravděpodobností podepíší na ziscích, jsou oslabující poptávka na vyspělých i rozvíjejících se trzích a vyšší náklady. Výsledkovou sezónu dnes startuje Alcoa, u níž je očekáván stejný pokles zisku jako pro celý index S&P 500. Bude platit pravidlo, že jak dopadne Alcoa, skončí i zbytek trhu?

  • 10 důvodů, proč se pozice dolaru jako světové rezervní měny otřásá v základech(5.4.)

    Americký dolar byl v dějinách světové ekonomiky asi nejblíže statusu globální měny. Po několik desetiletí absolutně dominoval mezinárodnímu obchodu. Kromě toho, že dominantní postavení dolaru mělo obrovské výhody pro americký finanční systém a spotřebitele, dávalo také neobyčejný světový vliv americké vládě.

  • Indie touží po zlatě: Důvod k obavám pro zlaté býky?(4.4.)

    Indie zápasí se zpomalujícím růstem ekonomiky, oslabující měnou a slabou politikou současné vlády. Obrovský apetit Indie po zlatě může vzhledem k prohlubujícím se deficitům obchodní bilance a běžného účtu dostat ekonomiku do prekérní situace. Není proto žádným překvapením, že indická vláda zdvojnásobila dovozní clo na zlato, aby nevhodné alokaci kapitálu ve své zemi učinila přítrž. Hlad po zlatě má přiškrtit politická smyčka. Zahýbe předpokládaná změna poptávky po zlatě jednoho z největších světových odběratelů s globálními cenami drahého kovu?

  • Ať si tiskne, co chce. Americký Fed dávno nemá sazby pod kontrolou (27.3.)

    Investoři po celém světě začínají chápat, jak se věci mají: Fed nemá pod kontrolou úrokové sazby ve Spojených státech. Jejich výši ovlivňuje jen a jen trh.

Diskuze