Přísnější regulace bank jen prohloubí krizi

| redakce

Steve Hanke, profesor aplikované ekonomie na Johns Hopkins University v Baltimoru a člen Cato Institute, dlouhodobě varuje před negativními dopady implementace Basel III (regulatorních opatření pro kapitálovou přiměřenost bank). Vynucené zvyšování kapitálové vybavenosti bank, podobně jako další regulace finančního systému, například ve formě nedávno zmiňované "Barrosovy daně" z finančních transakcí, je podle něho v době ekonomického zpomalení kontraproduktivní.

Dluhová krize v čele s tou řeckou je pro Evropu i celý svět sama o sobě dost ničivá. Basel III situaci ještě zhorší. Banky ve Spojených státech, stejně jako ty z eurozóny, jsou pod tlakem regulatorních opatření nuceny zmenšovat objem rizikových aktiv a navyšovat vlastní kapitál.

Následující graf popisuje změny, ke kterým dosud došlo ve struktuře bankovních aktiv.

Bankovní aktiva

Rizikových aktiv amerických bank od roku 2008 ubývalo, zatímco se zvyšovala expozice finančních institucí v "bezrizikových" aktivech, za které jsou považovány státní dluhopisy a hotovost.

Důsledky jsme mohli pozorovat i na míře růstu měnového agregátu M3, tedy tzv. širokých peněz. Pomocí M3 lze sledovat změny v peněžní zásobě. V eurozóně je meziroční růst velmi slabý, i v USA činí pouze 2,3 %. Řecko, epicentrum evropské dluhové krize, čelí dokonce rapidnímu snižování peněžní zásoby. Tato čísla jsou brzdou řecké ekonomiky a znemožňují vyřešení problému řeckého dluhového břemene.

Měnový agregát M3
  • 1
  • 2
reklama
reklama