Tak nám spustili Nord Stream, paní Müllerová! Německo se raduje, na východ od něj však jsou obličeje kyselejší. Proč? Rizika, jež z tohoto plynárenského projektu vyplývají pro střední Evropu, se nás naštěstí netýkají. Pro okolní státy to však neplatí.
Obsah stránky

V úterý 8. listopadu zahájila provoz první větev plynovodu Nord Stream. Těsně před polednem symbolicky otočili obřím kohoutkem v severoněmeckém Lubminu německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Dmitrij Medvěděv. Plynovod je dlouhý 1 224 kilometrů, vede po dně Baltského moře z ruského Vyborgu do německého Lubminu a má dopravovat zemní plyn přímo z Ruska do Německa a celé západní Evropy.
Jeho cílem je zajistit větší bezpečnost dodávek této suroviny do střední a západní Evropy. Druhá větev plynovodu Nord Stream by měla začít fungovat příští rok. Po spuštění obou větví by jeho přepravní kapacita měla být zhruba 55 miliard metrů krychlových zemního plynu.
Vraťme se o 40 let
V té době byla v tehdejším Československu s velkou slávou zahájena výstavba soustavy tranzitních plynovodů zajišťujících dopravu ruského zemního plynu do zemí střední, jižní a západní Evropy. Epiteta jako "stavba století" či "praktický důkaz politiky uvolňování v Evropě" vykukovala ze všech médií. Vůbec se však u nás nepsalo, že šlo především o obrovský ruský kšeft.
Bylo to totiž na začátku hnusu nazývaného normalizace. O tom však psát nechci. Důležité je, že tranzit zemního plynu se uskutečňoval podle mezivládní smlouvy. A za odměnu jsme získávali naturální dodávky plynu.
Politický a hospodářský nátlak
Čas plynul. Sovětský svaz (SSSR) přestal existovat, Jugoslávie i Československo se rozpadly, Německo naopak sjednotilo. Ukrajina, která již v dobách existence SSSR měla problémy s dodávkami a transportem ruského plynu, se po osamostatnění vůči Rusku vymezila jak v oblasti ceny plynu, tak výše plateb za tranzitní služby. Toto její vymezování kulminovalo ve formě plynové krize počátkem roku 2009.
Již předtím však Rusko cítilo dostatečnou motivaci obejít při tranzitu svého exportního plynu Ukrajinu, a tím oslabit její vyjednávací pozici. Celková hodnota ročního exportu ruského zemního plynu na západ se pohybovala okolo sta miliard metrů krychlových, přičemž podstatná část procházela přes území Ukrajiny.
Hospodářský, ale především politický zájem Ruska, deklarovaný jako "zvyšování diverzifikace přepravních tras", neznamená nic jiného než komplexní reset původní plynové politiky. Ta věcně i vztahově vycházela z existence bipolární Evropy a znamenala rozdílný přístup k "volnoměnovým odběratelům" a ke středoevropským či východoevropským ovládaným zemím.
Charakterizovala-li ruský vztah k západoevropským odběratelům maximální snaha po spolehlivé dodávce plynu, pro země Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) to byl vždy určitý nástroj politického či hospodářského nátlaku. Však také v dobách, kdy Ukrajina – tehdy součást SSSR – nebyla schopná či ochotná kvůli vysoké vlastní spotřebě zajistit dostatek plynu pro tranzit na západ, kompenzovala to ruská strana omezováním dodávky pro své "satelity".
Považuji za užitečné zmínit, že plyn "pro západ" byl prodáván až na vnějších hranicích impéria, tedy v Německu a Rakousku. Ostatní nakupovali svůj plyn na hranicích SSSR.
Společné podniky
Zmíněný "reset" má několik fází. První vznikla již počátkem 90. let a spočívala v budování takzvaných "obchodních domů" s ruským plynem. Šlo o společné podniky hlavních západoevropských dovozců plynu a ruského Gazexportu. (Mimochodem, podobný podnik vznikl i na Slovensku. U nás byl tento koncept odmítnut.)
Tagy: energetika, komodity, rusko, zemní plyn
Čtěte také:
- Systémové riziko nebezpečně roste(18.5.)
Na světě je třicet "systémově důležitých" finančních institucí. Jejich kondici měří index systémového rizika FSB30, který je postaven na průměrné rizikové přirážce jejich dluhopisů. Po vyhrocení situace v Řecku vyletěl index v posledních dvou týdnech o 22 % na 265 bodů, což je hodnota blízká té z doby vrcholící finanční krize v březnu 2009 (274 bodů).
- Ruský ropný průmysl a jeho odhalený investiční klenot(15.5.)
Ruský ropný průmysl je jedním z nejlukrativnějších ve světě. Přesto se akcie firem v něm působících obchodují za zlomek ceny globálních konkurentů. Tato situace se neomezuje jen na ropný a plynárenský průmysl, protože na ruských trzích je obecně tendence obchodovat s relativní slevou oproti jiným "rizikovým" zemím.
- JPMorgan: Investoři vyděšení 2miliardovou ztrátou z obchodování. Poslechněte si, co řekl samotný Jamie Dimon(11.5.)
Americká investiční banka JPMorgan Chase ve čtvrtek po závěru obchodování na Wall Street propadla skoro o 7 % poté, co oznámila, že během šesti týdnů přišla minimálně o dvě miliardy dolarů. Jde o ztrátu, kterou utrpěla z obchodování. Je za ní zřejmě nevhodný hedging.
- Španělské banky: Ve skříni může číhat daleko větší nemovitostní kostlivec, banky musejí zvýšit rezervy o 30 miliard eur(11.5.)
Španělsko vypouští další kostlivce z bankovních skříní. Vedle nesolventního Řecka flirtujícího s odchodem z eurozóny je druhou časovanou bombou pro eurozónu právě situace ve španělském bankovním sektoru. Důkazem budiž události tohoto týdne, kterým vévodí prozatím jen částečné znárodnění španělské banky Bankia.
- Váháte s penězi? Tohle jsou nejsilnější banky na světě(10.5.)
V posledních letech zažil bankovní sektor několik velkých otřesů. Někteří odborníci tvrdí, že je to nejhorší možná teprve čeká. Kterým bankám věřit, když si potřebujete někam uložit peníze? Po odpovědi na tuto otázku se pídili i redaktoři Bloombergu, když sestavovali žebříček dvaceti nejsilnějších bank na světě.
- Bailout španělských bank je tady!(7.5.)
Podle mnohých to byla jen otázka času - španělský premiér Mariano Rajoy otočil o 180 stupňů a uvedl, že by země mohla začít pumpovat do bankovního systému další peníze, aby podpořila úvěrovou aktivitu a skomírající ekonomiku. "Pokud bude potřeba desetiletý problém s nemovitostním trhem, který přerostl do celého finančního systému, řešit novými penězi, nebudu tím, kdo odmítne tyto peníze bankám poskytnout," uvedl Rajoy pro rozhlasovou stanici Onda Cero. Přeloženo - bailout španělských bank začíná.
- Další bublina na obzoru. A nafukuje se nebezpečně rychle(4.5.)
Je možné, že svět těsně po dvou velkých bublinách (technologické a nemovitostní) čeká další, neméně nebezpečná? Podle ekonoma ze Citigroup Stevena Wietinga tomu tak je. Ovšem ta, která trhy teprve čeká, podle něj nebude tak "snadno" řešitelná jako dvě předchozí.
- Zdravotní péče pro vaše portfolio(2.5.)
Investiční portfolio lze snadno obohatit o balík akcií firem ze sektoru zdravotní péče. V jednom produktu získáte světoznámé společnosti jako Johnson & Johnson, Pfizer, Novartis, Roche, Merck či Sanofi-Aventis. Tyto a další akcie nabízejí burzovně obchodované i klasické podílové fondy. Který z produktů si vyberete?
- IPO Facebooku se blíží: Jak se daří internetovým akciím po uvedení na burzu?(1.5.)
Investoři se budou nepochybně dožadovat akcií Facebooku, jen co se v květnu objeví na trhu. Ale protože si na tento okamžik budeme muset ještě pár dnů počkat, podívejme se zatím "v klidu" na primární emise technologických akcií za poslední dva roky, abychom se dobrali možného výkonu akcií Facebooku.
- Mobilní telefony? Má smysl řešit jen tyto dvě firmy(24.4.)
Trhu s chytrými telefony dominují dvě firmy - Apple a Samsung. Graf není úplně přesný, protože Samsung už výsledky za první kvartál již zveřejnil, Apple svá čísla odhalí až zítra. Nic to ovšem nezmění na tom, že ostatní výrobci těmto dvěma ani nedýchají na záda. Zajímavý je ovšem poměrně rychlý růst výrobce "levných smartphonů" ZTE, a na druhé straně už rovněž výsledky stvrzený propad finské Nokie.
Autor: Vratislav Ludvík
Nejnovější články autora:
- Řecko ropnou velmocí? Možná se budeme ještě divit!(9.3.)
Podle nejnovějších informací Řekové disponují významnými zásobami ropy v pobřežním šelfu. Hovoří se o více než 25 miliardách barelů.
- Plyn teče Nord Streamem: Rizika pro střední Evropu(11.11.)
Tak nám spustili Nord Stream, paní Müllerová! Německo se raduje, na východ od něj však jsou obličeje kyselejší. Proč? Rizika, jež z tohoto plynárenského projektu vyplývají pro střední Evropu, se nás naštěstí netýkají. Pro okolní státy to však neplatí.
- Šest námitek proti jaderné energetice(17.3.)
Po několik uplynulých let se zdálo, že se nad evropskou jadernou energetikou klene zářivá duha všeobecného porozumění. Traktory na rakousko-českých hranicích neblokovaly silnice, toliko u našich německých sousedů se občas někdo přivazoval řetězem ke kolejnicím, po kterých měl projíždět vlak s recyklovaným jaderným palivem vyprodukovaným vlastními jadernými elektrárnami. Zda je to možno označovat za folklór, nedostatek jiných třeskutých témat pro bojechtivé odrůdy ekologů nebo licoměrnost, posuďte sami.
- Lobbistická bouře nad českou energetikou(10.1.)
Pokud bychom chtěli sílu energetické lobbistické vichřice posuzovat podle Beaufortovy stupnice, museli bychom sáhnout k některé z nejvyšších kategorií – nejspíše k orkánu. Silnější je v našich poměrech snad pouze lobby majitelů kasin a jiných druhů lidové zábavy; to je ovšem poněkud silnější káva.







Diskuze