Investujte do sázení, když jsou sázky samotné nejisté (1/2)

Čtěte také:

• Systémové riziko nebezpečně roste(18.5.)

  Na světě je třicet "systémově důležitých" finančních institucí. Jejich kondici měří index systémového rizika FSB30, který je postaven na průměrné rizikové přirážce jejich dluhopisů. Po vyhrocení situace v Řecku vyletěl index v posledních dvou týdnech o 22 % na 265 bodů, což je hodnota blízká té z doby vrcholící finanční krize v březnu 2009 (274 bodů).

• Ruský ropný průmysl a jeho odhalený investiční klenot(15.5.)

  Ruský ropný průmysl je jedním z nejlukrativnějších ve světě. Přesto se akcie firem v něm působících obchodují za zlomek ceny globálních konkurentů. Tato situace se neomezuje jen na ropný a plynárenský průmysl, protože na ruských trzích je obecně tendence obchodovat s relativní slevou oproti jiným "rizikovým" zemím.

• JPMorgan: Investoři vyděšení 2miliardovou ztrátou z obchodování. Poslechněte si, co řekl samotný Jamie Dimon(11.5.)

  Americká investiční banka JPMorgan Chase ve čtvrtek po závěru obchodování na Wall Street propadla skoro o 7 % poté, co oznámila, že během šesti týdnů přišla minimálně o dvě miliardy dolarů. Jde o ztrátu, kterou utrpěla z obchodování. Je za ní zřejmě nevhodný hedging.

• Španělské banky: Ve skříni může číhat daleko větší nemovitostní kostlivec, banky musejí zvýšit rezervy o 30 miliard eur(11.5.)

  Španělsko vypouští další kostlivce z bankovních skříní. Vedle nesolventního Řecka flirtujícího s odchodem z eurozóny je druhou časovanou bombou pro eurozónu právě situace ve španělském bankovním sektoru. Důkazem budiž události tohoto týdne, kterým vévodí prozatím jen částečné znárodnění španělské banky Bankia.

• Váháte s penězi? Tohle jsou nejsilnější banky na světě(10.5.)

  V posledních letech zažil bankovní sektor několik velkých otřesů. Někteří odborníci tvrdí, že je to nejhorší možná teprve čeká. Kterým bankám věřit, když si potřebujete někam uložit peníze? Po odpovědi na tuto otázku se pídili i redaktoři Bloombergu, když sestavovali žebříček dvaceti nejsilnějších bank na světě.

• Bailout španělských bank je tady!(7.5.)

  Podle mnohých to byla jen otázka času - španělský premiér Mariano Rajoy otočil o 180 stupňů a uvedl, že by země mohla začít pumpovat do bankovního systému další peníze, aby podpořila úvěrovou aktivitu a skomírající ekonomiku. "Pokud bude potřeba desetiletý problém s nemovitostním trhem, který přerostl do celého finančního systému, řešit novými penězi, nebudu tím, kdo odmítne tyto peníze bankám poskytnout," uvedl Rajoy pro rozhlasovou stanici Onda Cero. Přeloženo - bailout španělských bank začíná.

• Další bublina na obzoru. A nafukuje se nebezpečně rychle(4.5.)

  Je možné, že svět těsně po dvou velkých bublinách (technologické a nemovitostní) čeká další, neméně nebezpečná? Podle ekonoma ze Citigroup Stevena Wietinga tomu tak je. Ovšem ta, která trhy teprve čeká, podle něj nebude tak "snadno" řešitelná jako dvě předchozí.

• Zdravotní péče pro vaše portfolio(2.5.)

  Investiční portfolio lze snadno obohatit o balík akcií firem ze sektoru zdravotní péče. V jednom produktu získáte světoznámé společnosti jako Johnson & Johnson, Pfizer, Novartis, Roche, Merck či Sanofi-Aventis. Tyto a další akcie nabízejí burzovně obchodované i klasické podílové fondy. Který z produktů si vyberete?

• IPO Facebooku se blíží: Jak se daří internetovým akciím po uvedení na burzu?(1.5.)

  Investoři se budou nepochybně dožadovat akcií Facebooku, jen co se v květnu objeví na trhu. Ale protože si na tento okamžik budeme muset ještě pár dnů počkat, podívejme se zatím "v klidu" na primární emise technologických akcií za poslední dva roky, abychom se dobrali možného výkonu akcií Facebooku.

• Mobilní telefony? Má smysl řešit jen tyto dvě firmy(24.4.)

  Trhu s chytrými telefony dominují dvě firmy - Apple a Samsung. Graf není úplně přesný, protože Samsung už výsledky za první kvartál již zveřejnil, Apple svá čísla odhalí až zítra. Nic to ovšem nezmění na tom, že ostatní výrobci těmto dvěma ani nedýchají na záda. Zajímavý je ovšem poměrně rychlý růst výrobce "levných smartphonů" ZTE, a na druhé straně už rovněž výsledky stvrzený propad finské Nokie.

Autor: David Navrátil

Nejnovější články autora:

• Barry Ritholtz: O americké finanční a bankovní krizi(17.5.)

  Nedávno mě zaujal rozhovor s Barrym Ritzholtzem o důvodech finanční krize, především z pohledu USA. Vybral jsem několik myšlenek (ne nutně nových), které mi připadají zajímavé a důležité.

• Snižujeme daně, volá pankáč mezi evropskými ministry financí(11.5.)

  Evropou se šíří mánie fiskálních úspor, škrtů a zvyšování daní. Ministři financí Evropské unie se předbíhají v tom, kdo zavede větší škrty a více zvýší daně. Největší fiskální úspory probíhají na jihu Evropy. Nicméně tato medicína snižuje výkon ekonomiky. Plánovaný deficit je pak revidován směrem k horšímu výsledku, reakcí jsou další úspory a růst daní. Začarovaný kruh.

• Evropské banky nad propastí: Rozpůjčovaly mnohem více, než měly(24.4.)

  Money, money, money, must be funny in the rich banks's world. Evropské banky strukturálně oslabuje to že rozdaly na úvěrech více, než vybraly na depozitech.

• Zase jedna sopka, která hraje o nejvyšší ceny v komoditním kasinu(6.4.)

  Co způsobilo tak mrazivý konec ledna a únor? Mým oblíbením zdrojem analýz k počasí je Browning. Podle jejich analýzy je letošní počasí opět bláznivé až schizofrenní, protože způsobilo neobvykle teplé počasí na západní hemisféře, ale mrazivé na té východní. Dopad na ceny komodit? Zásadní!

• Řecko jako ekonomický Vietnam Evropy(15.2.)

  Ekonomický Vietnam. Bejrút. To jsou zhruba pocity, které mě přepadly při prohlížení fotek z nedělní aténské noci. Řecko mělo v roce 2009 dle AMECO hrubý dluh zhruba 300 miliard eur. A potřebuje další stovky miliard.

• Behaviorální ekonomie: Lidé mají férovost pod kůží(31.1.)

  Jsem příznivcem behaviorální ekonomie. Skoro to zní z mé strany jako omluva za to, že se mnou opět musíte procházet nějaký experiment vysvětlující chování lidí. Já to vidím tak, že i pro mě samotného je občas dobré si připomenout, že paradigmata, která jsme se učili na ekonomce o homo economicus, v realitě nemusejí platit. A proto ani některé závěry klasické ekonomie nemusí platit. A bylo by proto mylné předpokládat, že platit začnou.

• Ochota investorů půjčovat vyspělým ekonomikám trvá. Jak dlouho ještě?(17.1.)

  Přesun výroby z vyspělých do rozvíjejících se ekonomik vedl k tlaku na mzdy nízkopříjmových skupin. Vlády a centrální banky ve snaze udržet spotřebu na vysokých úrovních (a dokonce rostoucí) začaly zvyšovat státní zadlužení a motivovat domácnosti taktéž k navyšování svých dluhů (pomocí nízkých úrokových sazeb - tzv. demokratizací dluhu). Výsledek? Vysoké zadlužení.

• Zlato: Třpyt a mat komoditní superstar(4.1.)

  Cena zlata roste, a to přímo závratně. Od roku 2000 vzrostla cena zlata o 470 %. Pokud investor nakoupil zlato na konci roku 2000, tak si v průměru ročně připsal 17 %. To je dost vysoké zhodnocení, zvlášť když si uvědomíme, že investor do akcií (měřeno akciovým indexem v USA) v průměru vydělal jen 1 %. A to včetně dividend.

• Sestrovražedný souboj: Zvítězí inflace, nebo deflace?(3.1.)

  Leden pro naše peněženky připravuje každoročně nepříjemný dárek - zdražování. Letošní je navíc okořeněné zvýšením DPH. Ale jak se budou vyvíjet ceny za pět nebo deset let? Čeká nás růst cen, tedy inflace? Nebo její sestra deflace, tedy pokles cen?

• Stereotypy ekonomického uvažování aneb šťastné a veselé!(22.12.)

  Asi jste si všimli, že mezi mé oblíbené čtení patří knížky týkající se behaviorální ekonomie. Klasická ekonomie popisuje člověka jako racionálního jedince. Nicméně z vlastních zkušeností víme, že naše rozhodování je ovlivněno emocemi, jako je strach, morálka, závist, odpor, soucit, zlost, ale také třeba nedostatečnou silou vůle... Prostě vším, co nám je vlastní a co omezuje platnost předpokladu klasické ekonomie, že jsme racionální bytosti (to mi připomíná hlášku z filmu Světáci „nic cizího mi není lidské“).