Rád bych se pozastavil na tématem, které v posledních měsících zapadlo pod nánosem zmatků okolo evropské dluhové krize, ale má silný dopad na evropskou ekonomiku a hospodaření energetických společností. Jde o loni na jaře oznámený odchod Německa od jaderné energetiky, ke kterému se během podzimu přidala Belgie. Německá vláda má v plánu nahradit velkou část elektřiny z jaderných elektráren obnovitelnými zdroji, zejména z větrných elektráren. Plánované řešení má řadu slabin, které jej činí velmi drahým a z některých důvodů téměř neuskutečnitelným.
Obsah stránky

Problémem větrných elektráren i solárních zdrojů je nemožnost regulovat jejich výkon podle aktuální spotřeby v energetické síti. Závisí totiž na povětrnostních podmínkách. Situaci komplikuje skutečnost, že větrná turbína vyrábí elektrickou energii pouze v určitém intervalu rychlosti větru.
Ve většině případů je to interval od 11 až 18 km/h, kdy výkon postupně nabíhá, po zhruba 36 až 48 km/h, kdy výkon dosáhne maxima. S vyšší rychlostí větru se dále nezvyšuje. Pokud rychlost větru dále stoupne, elektrárna se vyřadí z provozu.
Vzniká tedy problém, že občas máme přebytek energie (fouká příhodný" vítr nebo hodně svítí slunce), kterou nemá kdo spotřebovávat, a jindy její nedostatek (extrémním příkladem je energetická špička během chladného zimního dne s inverzí – větrníky a solárka nevyrobí nic).
Problém lze řešit dvěma způsoby:
budovat záložní kapacity, které jsou nespolehlivé zdroje schopny nahradit;
snažit se nadbytečnou energii uchovat pro pozdější spotřebu.
Záložní zdroj musí být možné rychle uvést do provozu a dobře regulovat jeho výkon, aby nahradil nevhodně načasovaný výkon větrných a slunečních elektráren. Takový požadavek splňují zejména konvenční plynové elektrárny, případně zdroje na biomasu nebo bioplyn. Ve všech případech je však nutno počítat z dalšími náklady na výstavbu a provoz těchto zdrojů, které systém s výrazným podílem větrných a solárních zdrojů dále prodražují.
Navíc v případě záložních zdrojů na zemní plyn vzrůstá závislost na dovozu energie z politicky problematických oblastí (určitou naději v tomto ohledu představuje zejména polský a francouzský plyn z břidlic, je však otázkou, zda a v jakém horizontu a množství se jej podaří v přeregulované Evropě těžit).
Tagy: energetika, investice, jaderná energie, německo, politika, větrná energie, zelené investice
Čtěte také:
- Systémové riziko nebezpečně roste(18.5.)
Na světě je třicet "systémově důležitých" finančních institucí. Jejich kondici měří index systémového rizika FSB30, který je postaven na průměrné rizikové přirážce jejich dluhopisů. Po vyhrocení situace v Řecku vyletěl index v posledních dvou týdnech o 22 % na 265 bodů, což je hodnota blízká té z doby vrcholící finanční krize v březnu 2009 (274 bodů).
- Ruský ropný průmysl a jeho odhalený investiční klenot(15.5.)
Ruský ropný průmysl je jedním z nejlukrativnějších ve světě. Přesto se akcie firem v něm působících obchodují za zlomek ceny globálních konkurentů. Tato situace se neomezuje jen na ropný a plynárenský průmysl, protože na ruských trzích je obecně tendence obchodovat s relativní slevou oproti jiným "rizikovým" zemím.
- JPMorgan: Investoři vyděšení 2miliardovou ztrátou z obchodování. Poslechněte si, co řekl samotný Jamie Dimon(11.5.)
Americká investiční banka JPMorgan Chase ve čtvrtek po závěru obchodování na Wall Street propadla skoro o 7 % poté, co oznámila, že během šesti týdnů přišla minimálně o dvě miliardy dolarů. Jde o ztrátu, kterou utrpěla z obchodování. Je za ní zřejmě nevhodný hedging.
- Španělské banky: Ve skříni může číhat daleko větší nemovitostní kostlivec, banky musejí zvýšit rezervy o 30 miliard eur(11.5.)
Španělsko vypouští další kostlivce z bankovních skříní. Vedle nesolventního Řecka flirtujícího s odchodem z eurozóny je druhou časovanou bombou pro eurozónu právě situace ve španělském bankovním sektoru. Důkazem budiž události tohoto týdne, kterým vévodí prozatím jen částečné znárodnění španělské banky Bankia.
- Váháte s penězi? Tohle jsou nejsilnější banky na světě(10.5.)
V posledních letech zažil bankovní sektor několik velkých otřesů. Někteří odborníci tvrdí, že je to nejhorší možná teprve čeká. Kterým bankám věřit, když si potřebujete někam uložit peníze? Po odpovědi na tuto otázku se pídili i redaktoři Bloombergu, když sestavovali žebříček dvaceti nejsilnějších bank na světě.
- Bailout španělských bank je tady!(7.5.)
Podle mnohých to byla jen otázka času - španělský premiér Mariano Rajoy otočil o 180 stupňů a uvedl, že by země mohla začít pumpovat do bankovního systému další peníze, aby podpořila úvěrovou aktivitu a skomírající ekonomiku. "Pokud bude potřeba desetiletý problém s nemovitostním trhem, který přerostl do celého finančního systému, řešit novými penězi, nebudu tím, kdo odmítne tyto peníze bankám poskytnout," uvedl Rajoy pro rozhlasovou stanici Onda Cero. Přeloženo - bailout španělských bank začíná.
- Další bublina na obzoru. A nafukuje se nebezpečně rychle(4.5.)
Je možné, že svět těsně po dvou velkých bublinách (technologické a nemovitostní) čeká další, neméně nebezpečná? Podle ekonoma ze Citigroup Stevena Wietinga tomu tak je. Ovšem ta, která trhy teprve čeká, podle něj nebude tak "snadno" řešitelná jako dvě předchozí.
- Zdravotní péče pro vaše portfolio(2.5.)
Investiční portfolio lze snadno obohatit o balík akcií firem ze sektoru zdravotní péče. V jednom produktu získáte světoznámé společnosti jako Johnson & Johnson, Pfizer, Novartis, Roche, Merck či Sanofi-Aventis. Tyto a další akcie nabízejí burzovně obchodované i klasické podílové fondy. Který z produktů si vyberete?
- IPO Facebooku se blíží: Jak se daří internetovým akciím po uvedení na burzu?(1.5.)
Investoři se budou nepochybně dožadovat akcií Facebooku, jen co se v květnu objeví na trhu. Ale protože si na tento okamžik budeme muset ještě pár dnů počkat, podívejme se zatím "v klidu" na primární emise technologických akcií za poslední dva roky, abychom se dobrali možného výkonu akcií Facebooku.
- Mobilní telefony? Má smysl řešit jen tyto dvě firmy(24.4.)
Trhu s chytrými telefony dominují dvě firmy - Apple a Samsung. Graf není úplně přesný, protože Samsung už výsledky za první kvartál již zveřejnil, Apple svá čísla odhalí až zítra. Nic to ovšem nezmění na tom, že ostatní výrobci těmto dvěma ani nedýchají na záda. Zajímavý je ovšem poměrně rychlý růst výrobce "levných smartphonů" ZTE, a na druhé straně už rovněž výsledky stvrzený propad finské Nokie.
Autor: Daniel Marván
Nejnovější články autora:
- Dokáže ropa zvrátit pokles z uplynulých týdnů?(30.4.)
Dění na ropě je v poslední době pod vlivem napětí okolo íránského jaderného programu, výhledu kondice globální ekonomiky a s evropskou dluhovou krizí. Napětí spojené s íránským jaderným programem, které gradovalo v prvních měsících letošního roku, od března postupně polevuje a je čím dál jasnější, že hlavní hráči (snad s výjimkou Izraele) nemají chuť konflikt eskalovat. Díky tomu postupně opadl i tlak na růst ceny ropy.
- Komodita, která v tichosti šplhá mezi letošní hvězdy(13.3.)
Cena sóji se v posledních dnech vyhoupla na nejvyšší úroveň od loňského srpna. Kromě vyšší chuti k nákupům rizikových aktiv, která se na trzích projevuje od konce loňského roku, jí pomáhají obavy ze suchého počasí v Jižní Americe. Například Brazílie, druhý největší producent sóji na světě po USA, očekává letos podle amerických dat o 7 % slabší sklizeň než loni. Hrozí tak druhý rok globálního nedostatku této stále populárnější plodiny.
- Ropný gigant, který si v tichosti roste nad sto dolarů(30.1.)
Známá americká společnost, která se zaměřuje na těžbu ropy a zemního plynu. Kromě samotné těžby podniká v oblasti průzkumu a přípravy ložisek, obchodu s ropou a zemním plynem a jejich přepravy. Firma dále vlastní rafinérie, elektrárny a těží uhlí. Akcie společnosti se od konce roku 2008 nacházejí v dlouhodobém růstovém trendu.
- Odklon od jádra: Co vlády nabídnou za investici do neefektivních zdrojů?(19.1.)
Rád bych se pozastavil na tématem, které v posledních měsících zapadlo pod nánosem zmatků okolo evropské dluhové krize, ale má silný dopad na evropskou ekonomiku a hospodaření energetických společností. Jde o loni na jaře oznámený odchod Německa od jaderné energetiky, ke kterému se během podzimu přidala Belgie. Německá vláda má v plánu nahradit velkou část elektřiny z jaderných elektráren obnovitelnými zdroji, zejména z větrných elektráren. Plánované řešení má řadu slabin, které jej činí velmi drahým a z některých důvodů téměř neuskutečnitelným.
- Alcoa: Sázka na hliník v LONG i SHORT variantě(3.1.)
Firma je největším americkým výrobcem hliníku. Na více než 200 místech v 31 zemích světa zaměstnává zhruba 59 000 zaměstnanců. Alcoa byla založena v roce 1888 a sídlí v pensylvánském Pittsburghu. V preferovaném scénáři doporučujeme prodej do krátké pozice pod 8,5 USD, v alternativním scénáři nákup do dlouhé pozice nad 10 USD.






Diskuze