Proč vznikla hypotéční a finanční krize: příčiny, důsledky a odpovědi - díl 3

| Roman Kahánek

Co stálo v pozadí kolapsu hypotéčního trhu a následných turbulencí na finančních trzích na podzim loňského roku a jaké mechanizmy vedly k ekonomické destabilizaci? Jako každá dokonalá bouře i finanční krize byla vznikla souběhem několika faktorů, špatných předpokladů a chybných rozhodnutí.

Rizikové hypotéky zamořují finanční trhy

Hypotéky se staly zdrojem zisků pro investiční banky, které je kupovaly od bank a finančních zprostředkovatelů. Samotné hypotéky nebo pojistky na nesplacení hypotéčního úvěru zabalily do formy tzv. strukturovaných cenných papírů a prodávaly je na trhu se zajímavým výnosem ve vztahu k nízké deklarované míře rizika.

Kamenem úrazu bylo, že rizikovost těchto cenných papírů byla založena zejména na strukturaci aktiv do rizikových skupin a jejich vysoké diverzifikaci. Teorie strukturovaných dluhopisů říká, že velmi významný počet malých dlužníků představuje malé riziko velké ztráty, přičemž investor je navíc chráněn bariérami vytvořenými z aktiv s nižším stupněm ratingového hodnocení, které propadají jako první. Ukázalo se však, že klasifikace tříd a diverzifikace nepočítala se systémovým selháním podkladových aktiv, což nastalo kolapsem hypotéčního trhu.

Globální přebytek úspor nejenže pomáhal financovat hypotéční boom, ale zároveň snižoval výnosy všech investičních alternativ. Dochází k tomu, že investoři byli nuceni hledat vyšší výnosy při akceptovatelné míře rizika, aby splnili požadavky akcionářů.

Strukturované cenné papíry nabídly řešení a řada z nich podlehla iluzi, že díky těmto sofistikovaným finančním instrumentů mohou dosáhnout kýženého cíle. Rozšíření nákazy pocházejí z hypoték napomohly ratingové agentury. Ratingové agentury rozbily imunitní systém finančních institucí tím že, místo toho, aby rozkryly systémovou rizikovost podkladových aktiv, přistoupily na hru o diverzifikaci a přidělovaly těmto strukturám investiční ratingy. Některé struktury měly dokonce hodnocení AAA, což je rizikovost na úrovni Světové banky nebo německé vlády. Má-li investiční instrument rating takové úrovně od světově uznávaných ratingových agentur, pak mu nestojí nic v cestě, aby se dostal do jakéhokoliv portfolia na světě.

Kolaps hypotečního trhu

Hypotéční boom vedl k masivnímu nárůstu výstavby nových domů, která se v roce 2005 více než zdvojnásobila oproti polovině devadesátých let. Strmě rostoucí realitní trh vedl k silné odezvě na straně nabídky, kdy developeři začali vytvářet obrovské zásoby domů určených na prodej, aby maximalizovali svůj zisk participací na cenovém růstu. Masivní narůst zásob vedl k převisu nabídky a poklesu cen po roce 2005, což byl první startovací impuls hypotéční krize.

Za této kritické situace FED agresivně zvyšoval úrokové sazby z 1 procenta v roce 2004 na 5,3 procenta v roce 2006, což bylo pro rizikové hypotéky navázané na krátkodobé sazby naprosto devastující. Aby toho nebylo málo, další bublina tentokrát na trhu s ropou zvyšovala režijní náklady dopravu a bydlení. Náklady majitelů hypoték rostly na všech frontách a do toho se začaly propadat ceny nemovitostí, což uvedlo řadu z nich do platební neschopnosti.

Podřadné hypotéky začaly explozivně propadat. Počet nesplacených podřadných hypoték vzrostl z 10 procent téměř k 50 procentům. Problémy hypotéčního trhu se díky sekuritizaci hypoték přelily na finanční trhy. Nenadálý kolaps dvou hedge fondů investiční banky Bear Stearns v červnu 2007 odstartovaly paniku na trhu. Tato panika však probíhala zatím pouze mezi portfolio managery fondů a řediteli bank, ale nedostala se do titulků novin, proto akciové trhy dále rostly. V září 2007 akciový trh kulminoval, byl to však pouze klid před bouří.

Pokračování příště o souvislostech finanční krize.

reklama
reklama