Jak nás bankéři podvádějí aneb Šídlo píchlo do finančního hnízda

| Miroslav Škvára

Mnozí z nás nechali vánoční dárky na období povánočních slev. Pokud chcete svého partnera nebo někoho blízkého, kdo pracuje v bankovnictví, pojišťovnictví nebo v investiční společnosti, potěšit knihou, zdaleka se vyhněte novince s názvem "Jak nás podvádějí aneb Pravda o finančním trhu a penzijní reformě". Její autor, lektor a analytik, si totiž vzal na mušku bankéře a pracovníky pojišťoven a investičních společností a odhaluje jejich neférové praktiky.

Jak nás podvádějí aneb Pravda o finančním trhu a penzijní reformě

Kdo je Dušan Šídlo? Déle než deset let bojuje za práva klientů na finančním trhu. Je autorem stovek článků o penězích a knihy "Život jako riziko". Finanční poradenství je jeho hobby, dočítám se na zadní straně knihy. Její obálka upozorňuje na to, že autor odtajnil fakta, která jsou nám, obyčejným lidem, neznámá. Je zde totiž razítko ODTAJNĚNO. V záplavě písmenek a novinových článků se mi těžko hledá jméno autora. Je napsáno drobným zeleným tenkým písmem, což svědčí o jeho skromnosti. Otvírám tedy knihu, jejíž doporučená cena je 315 Kč. Vyrobily ji Aladin Agency a EKON, družstvo Jihlava. Jedná se o první vydání 200 stran tajností.

V předmluvě se dozvídám, že autor pracuje přes deset let na finančním trhu. Sám o sobě píše: "Analyzuji finanční produkty a radím – buď přímo klientům, nebo častěji finančním poradcům, kteří chtějí bojovat proti nešvarům na finančním trhu." Ve třech prvních odstavcích předmluvy je čtyřikrát citována "finanční gramotnost". Proto již jednostránková předmluva mne motivovala se do knížky pustit.

Rozhodl jsem se knihu přečíst a sdělit na ni svůj soukromý názor. Proč? Jsem lektorem předmětu Finanční gramotnost na Masarykově ústavu vyšších studií ČVUT v Praze, přednáším na MBA a od září 2012 vedu předmět Finanční gramotnost na Gymnáziu Voděradská v Praze 10. Spolupracuji také na projektu Finanční gramotnost do škol. Především jsem ale nezávislým finančním poradcem a investičním zprostředkovatelem. V roce 1995 jsem úspěšně složil makléřskou zkoušku a uzavřel stovky smluv. Téma financí je tudíž pro mne zajímavé.

Banky a pojišťovny nám lžou, navíc i v reklamách!

Autor se s čtenáři vůbec nepáře a jde rovnou na věc. První kapitolu nazval natvrdo POJEDNÁNÍ O PODVODECH. V textu vždy odkazuje na různé informační zdroje. Jsou uvedeny v závorce, takže mi připomíná, že 21. červnu Novinky.cz psaly, že "z Česka nenávratně mizí miliardy, podvodů všeho druhu přibývá". Toto zjištění má ještě trochu příchuť anonymity, ale brzy přijdou konkrétní zjištění. Na straně 16 se autor zaměřuje na největší hráče na trhu. Pod palbu kritiky se dostala nejdůvěryhodnější pojišťovna, držitelka ocenění Pojišťovna desetiletí. Co jí autor vytýká? Nevýhodnou konverzi desítek tisíc smluv za pomoci neúplných a nepravdivých obchodních argumentů. Dále kritizuje produkt s názvem Garance a inzerovaný slogan "Nechte své úspory ročně růst o 4,5 %", přestože toto jednorázové investiční životní pojištění smluvně fakticky nic negarantovalo a skutečný úrok byl pochopitelně nižší.

Když už se Šídlo pustil do velikánů, hned další odstavec je věnován naší největší bance. Kritizovaný produkt "Šikovné spoření" popisuje autor jako šikovné především pro banku. Co dodat? Cílem reklamy je podpořit prodej produktů a každá banka je především podnikatelským subjektem, jejímž předmětem podnikání je zisk. Akcionáři hodnotí banku především podle výše zisku. Proto je potřeba, aby klienti četli všeobecné obchodní podmínky, ceníky a detaily smluvních vztahů. Pokud klient kupuje na základě televizní reklamy se slavným brankářem, může se mu skutečně produkt časem jevit jako málo výhodný, ba dokonce jako zcela nevhodný.

Další odhalení přichází ve vztahu k životnímu pojištění. Autor vzpomíná na léta studií na vysoké škole, kde se dozvěděl, že životní pojištění je výhodný a moderní investiční nástroj budoucnosti. Až život panu Šídlovi otevřel oči, když v praxi zjistil, že životní pojišťovna po pěti letech nenaspoří ani tolik, kolik tam klient s důvěrou v její velikost a serióznost vložil. Zde bych se zastavil a přidal vlastní zkušenost z finančního poradenství. Když se klienta ptám, jaké má životní pojištění, tak mi ve většině případů odpovídá, že má Allianz, ING či Kooperativu. Ale ve své podstatě neví, zda si uzavřel rizikové, nebo rezervotvorné životní pojištění. A v tom je sakra velký rozdíl. Klient mi zkrátka odpovídá: "Mám Ford, Škodovku nebo Toyotu, ale nevím, jestli diesel, nebo benzín."

Jen pro pořádek: Studenti, kteří navštěvují mé přednášky, již vědí, že rizikové životní pojištění je vlastně služba, kterou si kupujeme. Jsme pojištěni, ale nespoříme. Tento typ pojištění je levný, a pokud se nic nestane, na konci pojištění nic nedostáváme. Pokud jsme si zvolili (nebo nám bylo doporučeno, tedy prodáno) investiční životní pojištění nebo kapitálové životní pojištění, jsme pojištěni, a zároveň investujeme. Koupili jsme si nákladnější pojištění, kde je na konci pojistné doby nějaká částka, kterou dostaneme od pojišťovny. Kupujeme si tedy dva v jednom, ale je to vždy výhodné? Čísla dokládají, že tento druh pojištění je zkrátka nákladnější. S vyšší nákladovostí pro klienta souvisí i vyšší provize a větší profit pro pojišťovnu. To jsou fakta, která hovoří ve většině případů v neprospěch investičního životního pojištění.

Finanční gramotnost je kšeft

Dále se dočítám, že finanční gramotnost je také byznys – vydávají se knihy, čerpají státní a evropské dotace, hrají se hry, školí se děti a učitelé. S tímto zjištěním souhlasím pouze částečně. Aktivit v oblasti rozšiřování finanční gramotnosti je opravdu více, ale získat dotaci není vůbec jednoduché. Naštěstí existují odborné akce, během nichž dochází k výměně zkušeností a koordinaci jednotlivých projektů. VŠE byla například dva roky po sobě organizátorem konference "Jak správně finančně vzdělávat dospělé", což považuji za záslužné. Otázka finanční gramotnosti spadá do kompetence několika subjektů – ČNB, Ministerstva financí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy – a věnují se jí komerční, bankovní, nebankovní i neziskové organizace. Alespoň mají odborníci šanci se v problematice zorientovat.

reklama
reklama