Tři velké investiční chyby

| Vladimír Hobza

Ať už to byla holandská tulipánová mánie ze 17. století, internetová bublina z přelomu tisíciletí nebo nedávný útěk od trhu nemovitostí, případů, kdy investoři podléhají iracionalitě, najdeme celou řadu. Ale proč?

Dle předpokladů tradičních ekonomů a finančních profesorů by k podobným situacím docházet nemělo nikdy, přesto… Mnoho studií zabývajících se investičním chováním zjistilo, že investoři mají tendenci k prodlužování stávajících trendů do budoucna, jsou si až příliš jistí a často i příliš zbrklí při analyzování nových informací. Tyto tendence pak vedou k chybným rozhodnutím.

Představa, že špatný psychický stav vede k chybným investicím, dala vzniknout studijnímu oboru Behavioral Finance. Teoretikové, kteří se jím zabývají, prolínají poznatky z financí a psychologie, aby identifikovali lidské rysy bránící realizaci investičního úspěchu. Výsledky těchto výzkumů pak pomáhají najít a upravit chování, jež by nás jinak mohlo stát nemalé peníze.

Kterých základních chyb by se tedy měl investor vyvarovat?

1. Nedomýšlejte si podle nedávné minulosti

Čelí-li lidé přívalu informací, obvykle přijdou se souborem pravidel, jak se s ním vypořádat. Zatímco u některých situací se to může hodit, obecně toto jednání vede ke špatným rozhodnutím. Jedním z příkladů je přílišné spoléhání na to, že budoucnost bude stejná jako minulost.

Minulost ale v žádném případě nevysvětluje, jak bude vypadat budoucnost. A pokud tomu nevěříte, zkuste se zeptat investorů, kteří v letech 1999 a 2000 nakupovali akcie technologických firem, s vidinou, že dobré časy budou pokračovat. Nepokračovaly…

Tuto skutečnost si je dobré neustále uvědomovat zvlášť, pokud vás to táhne k aktuálně dobře vydělávajícím aktivům – akciím z Latinské Ameriky nebo vzácným kovům. Nedávná volatilita těchto oblastí je jen připomínkou, že minulost není zárukou budoucí výnosnosti.

2. Nevíte toho tolik, kolik si myslíte

Když měli ve studii v roce 1981 švédští řidiči ohodnotit svoje řidičské schopnosti, 90 % z nich je prohlásilo za nadprůměrné. Většina z nás si zkrátka myslí, že jsme chytřejší, než ve skutečnosti jsme. Každý správný investor by však měl být schopen udržet svůj optimismus na uzdě.

Podle řady studií investují sebevědomí investoři daleko frekventovaněji, protože si myslí, že jsou chytřejší než osoba na druhé straně obchodu. Ti samí lidé navíc rádi hazardují se svým majetkem. Prokázali to například profesoři Brad Barber a Terrance Odean z University of California, kteří se zaměřili se na přibližně 66 000 domácností využívajících diskontního brokera mezi lety 1991 a 1996. Jejich výzkum zjistil, že lidé obchodující častěji a ve velkém (s měsíčním obratem více než 8 % majetku) vykazovali během sledovaného období roční návratnost 11,4 %, zatímco neaktivní investoři získali 18,5 %. Ti, kteří obchodovali nejčastěji, navíc platili vysoké poplatky u brokera, což ubralo velký kus zisků.

Extenzivní obchodování by mělo smysl, pokud by investoři nahrazovali prodané akcie lepšími. Stejný výzkum ale zjistil, že i po vyloučení poplatků byly nově nakoupené akcie o méně výnosné než ty prodané. To znamená, že rychle obchodující investor vychází ze srovnání hůře, i kdybychom nebrali v úvahu poplatky u brokera.

  • 1
  • 2
reklama
reklama