Dispoziční efekt aneb noční můra investorů – díl druhý

| Michal Stupavský

V prvním dílu našeho seriálu jsme si vysvětlili pojem dispoziční efekt. Dnes se dále seznámíme s jeho důležitou součástí, kterou proponenti behaviorálních financí označují jako mentální účetnictví.

Hersh Shefrin a Meir Statman ve svém článku z roku 1985 The Disposition to Sell Winners Too Early and Ride Losers Too Long: Theory and Evidence*, otištěném v časopise Journal of Finance, význam mentálního účetnictví v rozhodování investorů diskutují:

Diskuse o prospect theory zdůrazňuje důležitost editační fáze (rámování či framingu), stejně jako polohu referenčního bodu. Abychom poskytli strukturu pro rámcování rizikových sázek, uvažujte o konceptu mentálního účetnictví.

Hlavní ideou, která tvoří podstatu mentálního účetnictví, je to, že lidé mají sklon izolovat rozdílné typy spekulací (gambles), kterým čelí, do izolovaných či oddělených účtů, a poté používají rozhodovací pravidla prospect theory na každý mentální účet s tím, že ignorují možnou interakci.

Mentální účetnictví také pomáhá vysvětlit, proč se bude investor pravděpodobně zdržovat toho, aby přizpůsoboval svůj referenční bod pro danou akcii. Když danou akcií nakoupí, ve své mysli si otevře nový mentální účet. Přirozeným referenčním bodem je nákupní cena daného aktiva. Poté se v tomto mentálním účtu v reálném čase vytváří provozní skóre či hodnocení, které indikuje zisky a ztráty relativně k nákupní ceně aktiva…

Normativní rámec říká, že neexistuje žádný podstatný či skutečný rozdíl mezi rozdělením výnosů dvou akcií, s výjimkou odlišných jmen, tzn. formy, kterou naše editační fáze, rámcování či framing vytvoří. Nicméně výměna, která zahrnuje prodej ztrátové akciové pozice a využití získaného kapitálu k nákupu jiné akcie, může být zarámována či editována jako uzavření jednoho mentálního účtu se ztrátou a otevření nového mentálního účtu.

Navíc lidé se potýkají se značnými obtížemi, když uzavírají či ukončují mentální účet se ztrátou. Tento efekt se označuje jako "efekt ani ztráty ani zisku" (the break even effect).

Shefrin a Statman ve svém článku dále citují Grossův manuál pro akciové makléře z roku 1982, který popisuje mnoho rysů, které mentální účetnictví ilustrují. Z tohoto citátu zde uvedu kratší část, která velice výstižně charakterizuje obtíže při realizaci ztrát, a která krásně ukazuje, jak jsou skuteční investoři "racionální, bez emocionálních prožitků a vlivů":

  • 1
  • 2
reklama
reklama