Akcie: Jak přelstít medvěda?

| Vladimír Hobza

Investoři jsou jen lidé. Proto mnozí z nich těžce snášejí kolísání trhů a preferují jistotu. Tou je pro řadu z nich hotovost, která odolá rizikům investování nejlépe. Ani profesionálové totiž často nedokáží načasovat nejlépe vstup na trh, který je jedním z klíčů k lepenému investování. Akciový trh zkrátka není úplně bezpečné místo. Zisky investorům nic a nikdo nezaručí a jen těžko lze vycítit příchod další krize.

Rizika

Současná nejistota pramení z vážných problémů globální ekonomiky. Spojené státy se stále potýkají s vysokou nezaměstnaností a slabým nemovitostním trhem, kterému podle analytiků hrozí druhá vlna krize. Evropa nejvíce skloňuje deficity rozpočtů a prohlubující se zadlužení jednotlivých zemí.

Neodvratný medvědí trh?

Pesimismus na trzích převažuje. Medvěda by z jeho spánku mohla probudit druhá vlna recese ve Spojených státech nebo jakákoli nová krize, pokud by tedy ta evropská dluhová nestačila.

Americké akcie od roku 1950

Podle Sama Stovalla ze Standard & Poor’s index S&P 500 klesal od začátku roku 1946 do konce května 2010 ve 46 procentech všech obchodních dnů. V průměru pětkrát za rok ztratil za jediný den přes 2 procenta. Neplatí tedy tradiční motto Wall Street o tom, že trh obvykle roste. Trh roste jen v mírné většině případů.

Existují různé úrovně propadů na burze. Takto je hodnotí S&P:

Poklesy – když trh klesne o 5 až 10 procent. Od roku 1946 bylo celkem 53 takových poklesů.

Korekce – propad mezi 10 a 20 procenty. V poválečném období jich bylo celkem 18.

Medvědí trh – propad přes 20 procent. Za dané období jich bylo 12.

Podle počtu těchto oslabení trhu lze jasně usuzovat na to, že trh se vyvíjí velice dynamicky, když zároveň vezmeme v úvahu jeho celkové posílení v řádech stovek procent.

Po každé korekci (v průměru o 14 procent) trvalo zhruba 4 měsíce, než se index dostal zpět na původní hodnotu. Podařilo se to ve většině případů. Pak následovala buď další korekce, nebo naopak změna trendu ve prospěch býků.

  • 1
  • 2
reklama
reklama