Studie: Češi o své důchody na burze hrát nechtějí

| Marek Janšta

Studie finanční gramotnosti, kterou si nechalo připravit ministerstvo financí ve spolupráci s ČNB od společnosti STEM/MARK na podzim roku 2010, a která vyvolala takové zděšení ministra Kalouska, přináší kromě jiného i zajímavé závěry z pohledu investování. Tisícovka respondentů v něm odpovídala na otázky z oblasti domácích financí, tvorby rezerv, finančních produktů, chování a zvyklostí ve světě financí a smluvních záležitostí.

Na čtení studie si musíte zvyknout, protože vás zarazí hodně věcí. Například to, že pokud už mají Češi věnovat nějaký čas výběru a nákupu finančního produktu, tráví ho především nad volbou spořícího účtu. V průměru pak ke svému rozhodnutí, které jim přinese pár desetikorun ročně navíc, potřebují čtyři zdroje, tedy dvakrát víc než například při výběru pojistky s tisícikorunovými dopady.

Daleko smutnější na průzkumu je ovšem fakt, že se z něj ani nedozvíme, kolik času tráví typický Čech výběrem akcií nebo fondů. Protože tyto produkty jsou v rodinných portfoliích tak málo zastoupené, že se na ně ani respondenty nikdo neptá. To není výtka výzkumníkům, ale konstatování reality.

Češi neřeší rodinné rozpočty

Proč jsou investiční produkty mimo centrum pozornosti studie, názorně ukázala už její první část. Téměř polovina českých domácností si nesestavuje žádný rozpočet. Z těch zbylých plánuje rodinné výdaje na více než rok dopředu pouze špička ledovce – každá dvacátá rodina. Přitom finanční plán, alespoň ve zjednodušené podobě, může pomoci v dosažení budoucích, především těch časově vzdálenějších cílů. Při absenci finančního plánu lze těžko mluvit o výraznější změně trendu v oblasti masového rozšíření investic, které počítají časové horizonty ne v měsících, ale letech.

Třetina domácností si pravidelně odkládá část příjmu. Ano, jsou zodpovědní. Ale jaká je struktura těchto úložek? Skoro polovina dotázaných odkládá peníze na běžný účet v bance, druhé v pořadí se značnou ztrátou je stavební spoření (17 %), třetí pak doma do obálky (16 %). Do podílových fondů pravidelně každý měsíc investuje jen 1 % dotázaných, o akciích se mlčí úplně.

Přejdeme-li fakt, že polovina národa vidí v úvěru na televizi rozumnou věc, a z klidu je přitom nevyvede ani záhadná zkratka RPSN (17 % lidí umí popsat, co to je), varující jsou především závěry ohledně zajištění stáří. Třetina lidí věkové kategorie 30 až 44 let o tomto faktu ještě vůbec nepřemýšlela. Nejčastější odpovědí na financování potřeb v důchodovém věku tak zůstává státní důchod (30 %) a penzijní připojištění (29 %).

Finanční nástroje na stáří
  • 1
  • 2
reklama
reklama