Burzy na 2,5letém maximu: Koupit, nebo prodat?

| Radovan Novotný

Kdo vybírá zisky, když se akciím nedaří, a kdo ztrácí? Jak souvisí býčí nálada se zisky a ztrátami? Co se děje, když býk střídá medvěda? Jak nenasytnost a strach ovlivňují burzu? Proč se burza vyvíjí podle toho, jestli se na ní vyskytuje více akcií než pitomců, nebo více pitomců než akcií, jak konstatoval André Kostolany?

Trhy ovlivňují lidé a jejich rozhodování

Investoři nejsou racionální stroje bez pocitů a emocí. Rozhodnutí všech těch, kdo na trzích vystupují, nezávisí pouze na matematicky vyčíslitelných očekáváních a realizovaných záměrech. Podle Johna Keynese (1883-1946) je celá řada investic či spekulací činěna pod vlivem "animálních pudů", tedy iracionálních sil.

Žádoucím směrem se pohybující kurzy na akciových a jiných trzích přináší vzrušení a pokušení. Nenasytnost vyvolává zájem dosáhnout střemhlavě prchající býčí ceny a vydělat na nich. Když je pak nenasytnost střídána strachem, tlapa medvěda ceny sráží a dříve optimisticky naladění investoři prchají a vyklízejí pozice.

Nenasytnost a strach plodí býky a medvědy

Davová psychologie a neracionální nevázanost

Reakce několika jednotlivců uskutečněná pod vlivem silných emocí se snadno šíří na ostatní. Lidé se tak snadno začnou chovat jako splašené stádo. Jedinec v davu se chová úplně jinak, než když je izolovaný. Člověk v davu se snadno přestává chovat podle svého rozumu a úsudku, je ovlivněn tím, co říkají a co dělají ostatní.

Napojením na pudové reakce se v chování lidí začne projevovat reflex stádovosti, podobně jako se to děje u zvířat. A tak se lidé chovají pod vlivem svých emocí, jdou s proudem a kupují, když všichni kupují, a prodávají, když prodávají i ostatní. Důsledkem jsou střídavé vlny optimistických a pesimistických nálad, které nemají fundamentální zdůvodnění. Dochází k neracionální nevázanosti a překvapivým výkyvům kurzů a cen.

  • 1
  • 2
reklama
reklama