Poplatky vás připraví o zisky. Nedejte na (z)rady investičních poradců

| Jan Novotný

"Finanční sektor se dostal do bodu, kdy reprezentuje 25 % celkové tržní kapitalizace v USA, v některých zemích dokonce více." Tolik George Soros v roce 2008. Čtvrtina kapitálu jsou tedy poplatky. Nové studie dokládají, že peníze odevzdané na poplatcích správcům fondů jsou většinou peníze vyhozené oknem.

Koruna a euro - ilustrační foto

"Peníze by měly samy vydělávat," říkají odvěké finanční poučky a nutí nás investovat přebytečný kapitál. Otázka ovšem je, jak nejlépe nechat peníze pracovat.

S řešením osudové otázky pak přicházejí manažeři finančních a kapitálových fondů: nabízejí své služby. Jejich přesvědčovací schopnost je bravurní, navíc se často holedbají skvělým akademickým profilem z těch nejlepších finančních škol, hromadou certifikátů, padnoucím oblekem a schopností věštit z koule.

Statistika ovšem říká, že jejich rady jsou bezcenné a platit za ně pak čirá hloupost. V průměru, ovšem.

Německo: tři čtvrtiny správců fondů propadly

Toto troufalé tvrzení vychází z nedávné společné studie dvou německých organizací, Německého spolku na ochranu vlastníků cenných papírů (DSW) a Institutu pro správu majetku (IVA). Její autoři se zaměřili na výkon aktivně řízených německých fondů. Porovnávali výnos fondů po odečtení veškerých poplatků s výkonem pasivního ukazatele, kterým je pro kapitálové trhy standardně hlavní akciový index – německý DAX.

Standardní akciový index totiž nabízí jednoduchou a dobře definovanou alternativu pro investici: nakoupit koš akcií podle toho, jak jsou zastoupené v indexu, a více si nelámat hlavu. Koš-index je vnímán jako výkon dané země.

Investice pak není nic jiného než pasivní investice na dobrý výkon země.

  • 1
  • 2
reklama
reklama