Obsah stránky

Připravit se na důchod, aneb jak nespadnout z kolečkových bruslí (1/4)

25.10.2010  12:00 Autor: Jan Barta, ředitel, ČSOB Asset Management

Budoucí senioři v létě vesele rejdí na kolečkových bruslích, hrají hokej, vozí děti na tenis a o dovolené se rádi potápějí v teplých mořích. V zimě s oblibou utrácejí za cesty na vzdálené alpské kopce. Zdánlivě se absolutně liší od svých předchůdců, dnešních důchodců. Ti budoucí si často dělají legraci (někdy shovívavou, někdy zlou) z těch dnešních. Mají pocit, že jsou neskutečně jiní a že jim patří budoucnost. A o to běží. Patří jim opravdu? A pokud ano, za kolik? A bude patřit všem?

reklama
Číňané jsou pevní na kolečkách

Čeští důchodci se po léta na stáří připravovali jednoduše. Něco si našetřili a přijali výrazné omezení spotřeby až chudobu jako životní styl. Pokud jim sloužilo zdraví, užili si spoustu volného času, stačili něco našetřit a hodně toho rozdat (vnoučatům a dětem). To však bylo předtím, než začaly tikat demografické hodiny. Ony v Česku hlasitě a slyšitelně tikají již zhruba dvacet let, ale nějak to nikdo nechtěl ani slyšet, ani řešit.

Budoucí senioři, co dnes vesele rejdí na kolečkových bruslích, dlouho netušili, jak se věci mají. Kdyby jim někdo řekl, že z analýzy struktury jejich úspor a trendů, z nichž vyroste jejich vlastní budoucnost, vychází, že se k ní chovají nekonečně prostomyslněji, než se kdy chovali ti často posmívaní dnešní senioři, divili by se. Na jejich obranu budiž řečeno, že většinou nic netušili a netuší.

Ještě na konci minulého století se zdálo, že svět si bude užívat harmonického růstu a vše ostatní se zvládne. Asi to tak nebude. Vynořily se trendy, jež hrozí velkými změnami a přinášejí značná nebezpečí budoucím seniorům, kteří ještě ani nevěří tomu, že těmi seniory jednou budou.

Demografie míchá globálními kartami

V roce 1950 patřilo 7 z 12 nejlidnatějších států světa mezi průmyslově rozvinuté země. V roce 2050 se na tomto seznamu udrží nejspíše už jen USA. Místo zemí, jejichž jména pro nás stále ještě znějí prestižně, zaujmou bývalé rozvojové země.

Vynořilo se druhé ekonomické centrum a krize, z níž se zotavujeme, potvrdila jeho sílu a vitalitu – Čína a Indie. Pokud se nezmění porodnost v rozvinuté Evropě (včetně Česka) a v Japonsku, pak se jejich populace, podle některých odhadů, zmenší na konci století na polovinu současného stavu.

Ruku v ruce s poklesem porodnosti dochází v těchto státech k nárůstu průměrného věku. Za posledních 50 let narostl průměrný věk v rozvinutých zemích více než za předchozích 5 000 let. Až do průmyslové revoluce, která začala v Anglii zhruba v roce 1760, bylo v populaci na těchto územích přibližně 2 až 3 procenta seniorů starších 65 let. V roce 2030 jejich procentní podíl v celkové populaci rozvinutých zemí dosáhne 25 procent a v některých zemích se bude blížit 30 procentům. V České republice to bude od 17 do 21 procent.

Tagy:  důchody, peníze, penze, spoření

Čtěte také:

  • Jak se vám (ne)vyplatí penzijní reforma?(23.5.)

    Velká penzijní reforma se nezadržitelně blíží. Komu se vyplatí přejít do 2. pilíře? Každý má možnost si spočítat sám, zda se mu přechod (pravděpodobně) vyplatí. K dispozici je "státní" kalkulačka Ministerstva práce a sociálních věcí i soukromá Penzijního fondu Komerční banky. Která je lepší?

  • 12 věcí, na kterých se dá ušetřit(5.4.)

    Nejen ve velkých nákupních centrech vyhazujeme peníze za zbytečnosti. Většinou utrácíme za věci, které nepotřebujeme, když jsou například ve slevě a mohly by se někdy v budoucnu hodit. Než se rozhodneme něco koupit, měli bychom si proto položit dvě otázky: Opravdu tu věc využiji? A mám ji kam dát? Možná budete překvapení, kolik věcí tato dvě jednoduchá kritéria neumí splnit.

  • Jak naspořit dva miliony? Pětinu Čechů to nezajímá – na důchod si neukládají vůbec nic(3.4.)

    Podle nedávného průzkumu si pětina pracujících Čechů nespoří na důchod. Ti, kteří si peníze na stáří stranou dávají, nejvíce využívají penzijního připojištění (zhruba dvě třetiny). Naprostá většina Čechů (95 %) si ovšem chce v budoucnosti na důchod spořit stejně, nebo dokonce ještě více než dosud.

  • Lekce spoření od miliardářské dcerušky(31.3.)

    Tamara Ecclestone, dcera šéfa Formule 1 Bernieho Ecclestonea, v současnosti rekonstruuje svůj londýnský dům za 45 milionů liber. Úpravy budou stát 18 milionů liber. I proto možná překvapí, že majitelka sbírky kabelek Hermes za půl milionu liber nebo bot od Christiana Louboutina za 70 tisíc liber otáčí každé penny. Možná jinak, než to dělají obyčejní smrtelníci, ale o slevu se hádá, kde může.

  • Spořicí účet do každé rodiny(15.3.)

    Každá domácnost by měla mít zřízený spořicí účet. U spořicího účtu zhodnocujeme své peníze a máme je kdykoli k dispozici.

  • Má smysl měnit penzijní fond? Na rozhodnutí už máte jen pár dní!(20.2.)

    Na změnu penzijního fondu za současných podmínek zbývá již jen několik dní. Má ovšem smysl penzijní fond měnit? Komu se výměna vyplatí?

  • Důchodová reforma v ČR stručně a přehledně(14.2.)

    Spoříte si na důchod v penzijních fondech, nebo tento krok stále zvažujete? Podívejte se, jak důchodová reforma změnila vyplácení prostředků, které si spoříte na penzi ve 2. a 3. pilíři českého důchodového systému.

  • Máte drahou hypotéku? Přejděte k jiné bance a ušetřete tisíce(13.2.)

    Uzavřeli jste u své banky před časem hypotéku s úrokem vyšším, než se vám líbí? Refinancováním a přechodem k jiné bance skoro vždy ušetříte. Úrokové sazby u hypoték padají k historickým minimům a banky se mezi sebou předhánějí, aby co nejnižšími úroky získaly nové klienty.

  • Důchodová reforma: Na změnu penzijního fondu mají lidé poslední týden(3.2.)

    Ačkoli začne nová penzijní reforma platit až v roce 2013, lidem reálně zbývá poslední týden na výběr jiného penzijního fondu. 10. únor je klíčovým datem právě pro ty, kteří nejsou spokojeni se svým stávajícím penzijním fondem a uvažují o jeho změně. Pokud totiž chtějí celý proces přechodu stihnout včas, mají příští pátek poslední možnost odeslat žádost.

  • Jak se připravit na recesi? Základem je disciplína(3.2.)

    Stále častěji jsme konfrontováni s varováním odborníků před příchodem další vlny ekonomické recese. V takovém období dochází k řadě nepříjemných ekonomických jevů, které se mohou dotknout každého z nás. zda se tato varování naplní, nelze přesně určit. Přesto bychom měli vědět, že je možné se po finanční stránce na takovou situaci připravit.

reklama

Autor: Jan Barta

Nejnovější články autora:

  • Jak poznat dobrý fond? 11 pravidel pro drobné investory(18.5.)

    V době, kdy roste preference bezpečí, ale trvá požadavek zhodnocení nad úrovní běžných či spořicích účtů, jsou zajištěné fondy zajímavou možností. "Investování do zajištěných fondů s sebou nese mnoho výhod a kdokoli, kdo má volné finanční prostředky a chce je s minimem úsilí zhodnotit, by měl o tomto druhu investice uvažovat. Je ovšem nutné myslet na hlavní zásady investování," říká Jan Barta z ČSOB Asset Management.

  • Ekonomika: Budoucnost není vidět. Ani zblízka(12.10.)

    Nebudu asi přehánět, když napíši, že asi všichni nyní uvažujeme o budoucnosti ekonomiky, trhů a jednotlivých tříd aktiv. Snažíme se uhodnout, kterým směrem se dluhopisy, akcie, zlato či ropa vydají v následujících dnech, týdnech a měsících. Dojde v následujícím roce k dalšímu zpomalení vyspělých ekonomik? Jsme na prahu další recese? Kam ekonomika zavede kapitálové trhy?

  • I katastrofa může představovat investiční příležitost(30.3.)

    V posledních týdnech ovládly titulní strany novin a obálky časopisů zprávy mezinárodního rozměru. Řeč je samozřejmě o přírodní katastrofě v Japonsku a dění v Libyi. Zdá se, že si na tento stav budeme muset zvyknout, protože se zřejmě nejedná o poslední přírodní katastrofu ani o poslední revoluci. V obou případech jde samozřejmě o nešťastné události. Z hlediska dění na kapitálových trzích je však potřeba zachovat racionální přístup, protože řada investorů má tendenci reagovat emocionálně, nést se na vlně paniky a překotně prodávat, čímž si škodí. Paradoxně tak vytvářejí investiční příležitost pro ostatní.

  • Připravit se na důchod, aneb jak nespadnout z kolečkových bruslí(25.10.)

    Budoucí senioři v létě vesele rejdí na kolečkových bruslích, hrají hokej, vozí děti na tenis a o dovolené se rádi potápějí v teplých mořích. V zimě s oblibou utrácejí za cesty na vzdálené alpské kopce. Zdánlivě se absolutně liší od svých předchůdců, dnešních důchodců. Ti budoucí si často dělají legraci (někdy shovívavou, někdy zlou) z těch dnešních. Mají pocit, že jsou neskutečně jiní a že jim patří budoucnost. A o to běží. Patří jim opravdu? A pokud ano, za kolik? A bude patřit všem?

  • Dlouhé investiční horizonty jako český národní problém(7.9.)

    Investory, kteří bez mrknutí oka přijmou desetiletý investiční horizont, by bylo možné spočítat na prstech jedné ruky. Patnáctiletý investiční horizont je ve většině případů signálem k odchodu z poradenské kanceláře. Třicetiletý investiční horizont je pro většinu lidí divoké finanční sci-fi. Češi jsou, pokud jde o dlouhé horizonty, totální skeptici.

  • Gender v investování: Potřebují ženy speciální portfolia?(11.8.)

    Investiční teoretiky může takto položená otázka podráždit. Profil investora určují jeho potřeby, a ty nemají gender, řekli by. Portfolia pro ženy – to je investiční nesmysl, který je přijatelný nanejvýše jako reklamní trik. Jiný názor by mohli mít zkušení poradci a bankéři, kteří vnímají život takový, jaký je.

Diskuze