Tomáš Prouza: Spořicí účet místo stavebka? Chyba!

| Martin Vlnas

Stát roky vyhazoval miliardy upřednostňováním stavebního spoření na úkor jiných spořicích a investičních produktů, aniž by řešil účelovost využití naspořených peněz. Jenže tyto úspory stavebním spořitelnám slouží jako zdroje pro úvěry, které v posledních letech zažívaly boom. S klesajícími prostředky v úsporách stavebních spořitelen tak bude klesat i jejich schopnost úvěrovat. Budou stavební spořitelny kolabovat? Zeptali jsme se Tomáše Prouzy, ředitele pro rozvoj a péči o klienty společnosti Partners a bývalého náměstka ministra financí odpovědného za finanční sektor, vztahy s EU a zahraničím, zavádění eura a fiskální politiku.

Tomáš Prouza

Máte stavební spoření? Pokud ano, co s ním plánujete do budoucna?

Samozřejmě, že ano. Pokud stavební spoření nemá člověk, který by si ho mohl dovolit, znamená to, že se svými penězi zachází velmi špatně. Mám ještě starou smlouvu po vázací lhůtě, takže vzhledem k poklesu atraktivity peníze vyberu a přesunu do dlouhodobějších investic v rámci svého akciového portfolia. A část možná investuju do nových růží na zahradu.

Jak vlastně hodnotíte reformní aktivity nové vlády týkající se stavebního spoření? Většina odborníků se shoduje, že jde o krok správným směrem. Souhlasíte?

Ano i ne. Škrtat je samozřejmě potřeba a podpora stavebního spoření byla ve srovnání s jinými podporami přehnaná. Ale problémem je, že se navrhují změny, aniž by si někdo udělal pořádnou analýzu dopadů na různé segmenty a situace. Takto bohatě dotovat spoření na cokoliv nemá ve světě obdoby – ale podpora bydlení smysl má a stát by měl ocenit, že se jeho občané starají sami o sebe a po státu nic nechtějí. Omezení úvěrů ze stavebního spoření navíc nejvíce dopadne na mladé rodiny, které dělají v oblasti bydlení první kroky, a to je podle mě špatně. Jenže stát bohužel neví, co chce vlastně podporovat a proč, takže škrtá tam, kde je to nejjednodušší a neřeší dopady svých kroků.

Až dosud bylo stavebko bezkonkurenční. Efektivní roční úrok však nyní po šesti letech spoření klesne vlivem připravovaných změn ze současných 6 % na zhruba 3,3 %, což už není žádné terno. Jaké alternativy, jsou-li nějaké, ke stavebnímu spoření byste doporučil, pokud budou schváleny navrhované změny?

Pokud chci spořit na 5–6 let, volil bych konzervativní smíšené fondy a 2–3 roky před plánovaným výběrem je přesunul do dluhopisových fondů. A část peněz bych si zkoušel odkládat dlouhodobě do akciových fondů a vytvářel si lepší rezervu na stáří. Naopak spořicí účty nejsou pro období několika let vhodné, většina peněz se ale bohužel přesune zřejmě právě tam.

Některé stavební spořitelny mají již nyní nebezpečně vysoký poměr úvěrů k vkladům – jedná se například o stavební spořitelnu Wüstenrot (83,5 %), nebo Českomoravskou stavební spořitelnu (78,5 %) – viz. graf Saldo objemu úvěrů x vkladů (2009) u jednotlivých stavebních spořitelen. Jaký očekáváte další vývoj?

Pokud budou změny schváleny, budou muset stavební spořitelny omezit překlenovací úvěry. Zřejmě se spolehnou na kombinaci vyšších úroků a zpřísnění hodnocení bonity, takže zejména mladí lidé, kteří často úvěry ze stavebního spoření používali na úpravu prvního bytu nebo domku, budou muset svůj sen odložit nebo hledat financování jinde. Stojí ale před dvěma špatnými volbami – mají kvůli úvěru 250 000 Kč zastavit svou nemovitost v rámci hypotéky? Nebo si mají vzít spotřebitelský úvěr, který je ale dražší?

Pokračování rozhovoru najdete na serveru finmag.cz

reklama
reklama