Důchodová reforma: Druhý pilíř jen pro bohaté?
|
Zlí jazykové tvrdí, že se penzijní reforma vyplatí především a jedině finančním institucím. Finanční instituce naopak prohlašují, že jim se nevyplatí. Pravda bude zřejmě někde uprostřed. Vyplatí se penzijní reforma lidem? A kterým? Jaký příjem a jaký věk do důchodu je potřebný?
Na stole leží vládní návrh penzijní reformy. Přesněji: leží na samé hraně stolu. Jeho jediným štěstím je, že se ho opozice, koaliční partneři i odborníci snaží shodit každý na jinou stranu. A tak se přes všechny turbulence drží. Odborníci zejména z finančních institucí by rádi o návrhu ještě diskutovali. A odboráři diskutovat již odmítají. Nakonec velmi pravděpodobně současný hraniční návrh projde. Komu se vyplatí?
Nejde přitom o málo. Jedná se o budoucnosti příští generace penzistů a jejich následovníků. Přestože se lidé nejvíce bojí nemoci, nejvíce jim hrozí chudoba.
Podle dvou nezávislých projekcí (ČSÚ a Přírodovědecké fakulty UK) by v případě neuskutečnění reforem a ponechání současného stavu penzijního systému buď vzrostl deficit, který by hrozil kolapsem státních financí, nebo klesl náhradový poměr do roku 2050 na 20 %.
Dva cíle penzijní reformy
Penzijní reforma má za cíl jednak udržet stabilitu veřejných rozpočtů, a jednak zajistit prostředky pro výplatu penzí. Penzí, jejichž výše bude odpovídat životním potřebám lidí v penzi, a zároveň bude odrážet jejich předchozí činnost v produktivním věku.
V současném návrhu se pracuje s možností opt-out – tedy vyvedení části důchodového pojištění do soukromých fondů. Komu se částečné vyvázání z průběžného systému ekonomicky vyplatí?
Propočtů výhodnosti či nevýhodnosti fondového pilíře je již na světě celá řádka. S novým přístupem přišli analytici penzijních fondů ČSOB. Počítali, o kolik násobků mzdy v současných cenách více či méně dostane člověk při vystoupení z fondového systému oproti setrvání v současném systému.
- 1
- 2
