Česká finanční "gramotnost" má jediný následek - vítr v kapse!

| Dalibor Dostál

V Česku se zrychluje tempo zadlužování i celková výše půjček, které zatěžují rodinné rozpočty. Může za to nejen doznívající krize a nízká finanční gramotnost klientů, ale také zákony šité na míru úvěrovým žralokům. Další explozi dluhů mohou podle odborníků vyvolat vládní reformy, které dostanou část rodin do finanční tísně.

České bankovky - ilustrační foto

Dluh, úvěr, půjčka, hypotéka. Tuto slovní zásobu si osvojuje stále více českých domácností. Jejich zadluženost totiž roste raketovým tempem. Podle aktuálních údajů České národní banky vzrostly dluhy domácností ke konci letošního března na jeden 1,064 bilionu korun. Je to o čtyři miliardy více než v předchozím měsíci. Za poslední rok tak zadluženost domácností vzrostla o 70,01 miliardy korun, což představuje nárůst o 7,05 procenta.

Podtrženo a sečteno to znamená, že každý Čech včetně nemluvňat a seniorů dluží průměrně 100 958 korun. "Obecně řečeno je okamžitá spotřeba, navíc díky různým půjčkám neomezená na náš příjem, jednou z pastí, která čeká každého člověka, který chce mít víc, než na co má," tvrdí ekonom Tomáš Sedláček.

Jak rostou dluhy, zvyšuje se také podíl lidí, kterým půjčky zlomí vaz a oni již nejsou schopni je splácet. Inkasní agentury v současné době vymáhají po lidech 20 miliard nesplacených půjček. A bude hůř. Právě před dvěma lety mnoho lidí přišlo kvůli krizi o práci. Svoji dosavadní životní úroveň se řada z nich snažila udržet právě půjčkami.

Ti, kdo si znovu našli zaměstnání, situaci zvládnou. Ti, kteří práci nenašli nebo už nedosahují svých předchozích příjmů, se dostali do spirály problémů, jež se v číslech o nesplacených dluzích objeví až v příštích letech.

Ve srovnání se zahraničím situace na první pohled nevypadá nijak tragicky. "Zadlužení českých domácností sice není povzbudivé, ale ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi není ani nijak katastrofické," říká Marek Polka, ředitel klientské divize Fio banky. Zadlužení českých domácností se v současnosti pohybuje kolem 50 procent v poměru k takzvanému disponibilnímu důchodu domácností, což jsou čisté příjmy rodin po odečtení daní.

Srovnání přitom ukazuje, že v Evropské unii je toto číslo průměrně 70 až 80 procent, a v některých zemích dokonce dosahuje 100 procent. Rovněž poměr úvěrů a vkladů vyznívá pro Česko zatím příznivě. Pohybuje se kolem 60 procent, zatímco v evropských zemích je to 105 až 110 procent.

reklama
reklama