Technologický pokrok mění pojetí závisti a blahobytu

| Lukáš Kovanda

Kdysi v 80. letech se mocný šéf kulturního oddělení ÚV KSČ Miroslav Müller dočkal nevídaného dárku. Karel Gott mu přivezl videopřehrávač. Prominentní pěvec věnoval politickému prominentovi na svou dobu ojedinělé zařízení. Čirý skvost. Věnoval mu ovšem také zařízení, jehož se bude jen o nějakých 20 let později překotně zbavovat i prostý lid a které se bude takřka bez povšimnutí povalovat u popelnic.

Technika stárne rychleji než lidé

I tak lze ilustrovat technologický pokrok, jenž v posledním čtvrtstoletí opět přidal na tempu, a krátkodechost vynálezů, které přináší.

Kromě toho přináší také tu skutečnost, že prostý, průměrně vydělávající člověk dneška se má neporovnatelně lépe než prominentní superboháč z doby, dejme tomu, před sto lety. Nejenže video už nebere ani zadarmo, ale svůj blahobyt zvyšuje třeba také užíváním antibiotik či mobilních telefonů.

Relativní vs. absolutní bohatství

Je dost pravděpodobné, že technologický rozvoj neustane. Pak ovšem také platí, že prominentní superboháč dneška se má mnohem hůře než prostý občan za sto let. Ten se mimo jiné bude dožívat i mnohem vyššího věku. "Střední věk, v němž se umírá, činí pro moji generaci 79 let. Předpovídám, že dnešní studenti budou ve střední hodnotě umírat ve sto letech," řekl mi loni Robert Fogel, laureát Nobelovy ceny za ekonomii.

Nabízí se otázka, proč vlastně toužíme být jako superboháči současnosti, proč jim třeba i závidíme. Proč nezávidíme spíše řadovému občanovi za sto let, proč spíše než bohatcem současnosti netoužíme být svým vlastním vnukem či pravnukem.

Je zřejmě potřeba rozlišovat mezi blahobytem absolutním a relativním. Jak ukazují ekonomické studie, spokojenost člověka roste po dosažení určité výše absolutního bohatství spíše s jeho relativními přírůstky. Nezajímá ho ani tak, o kolik máme všichni v průměru více než lidé před sto lety či o kolik máme všichni v průměru méně než lidé za sto let.

Jde o to, o kolik více či méně máme v porovnání se svými současníky. S těmi se poměřujeme, neboť s těmi si konkurujeme. Z naší konkurence s nimi vzniká technologický a ekonomický růst, z jehož plodů budou žít budoucí generace, naši vnuci i pravnuci.

reklama
reklama