Anketa: Pád Lehman Brothers ve vzpomínkách českých investičních celebrit

| redakce

Jsou to přesně dva roky, co padla americká investiční banka Lehman Brothers a celý finanční svět byl na pokraji katastrofy. Zeptali jsme se českých investičních profesionálů, jak prožívali turbulentní dobu před dvěma lety.

Anketa: Milan Tomášek

Milan Tomášek, investiční stratég, ČP Invest

Vzpomínky na konec onoho léta jsou ještě stále velmi živé. Bylo to prostředí, kdy bylo den ze dne na kapitálových trzích cítit, že přijde "velká věc". Kdyby to nebyla Lehman Brothers, nejspíše by padl jiný velký subjekt.

Mnohem důležitější bylo pozorovat následné události, kdy krach této instituce způsobil jedno z největších zakolísání kapitálových trhů v historii. Ceny byly úplně odtržené od reality. Krátkodobě nefungovalo kromě držení hotovosti, bezpečných státních dluhopisů a dolarů téměř nic.

Z pohledu účastníka kapitálového trhu situace, jako když se řítíte do propasti a nevíte, zda jde jen o sen, nebo o realitu. Velkým nebezpečím bylo, že tato nervozita mohla srazit na kolena kohokoli a kdykoli. Zažili jsme, že nemusí platit rčení o příliš velkých institucích na to, aby padly.

Anketa: Radim Dohnal

Radim Dohnal, analytik, Saxo Bank

Pohled na investování, respektive poučení, rozdělme na několik pohledů.

Klienti/investoři si na čas uvědomili riziko takzvaných "Black swan events" (černých labutí), tedy že zisky za dlouhé období mohou vzít za své kvůli jedné podobné události. Menší investoři mají často nejkratší paměť a nejsou schopni vyhodnotit, co se stalo, takže u nich po dvou letech nevidíme významný posun.

Tradeři zaznamenali obrovský narůst volatility a útěk od rizikových aktiv. Ne všechny černé scénáře se naplnily hned v to osudné pondělí – česká koruna příliš neoslabila, její pád začal až začátkem listopadu; propadaly akcie, komodity; dolar začal silně posilovat až týden poté, ale zlato posílilo okamžitě.

Banky, hedgeové fondy, obecně regulované instituce jsou větší, a tedy pomalejší v rozhodování. Přijaly strategická opatření v oblasti risk managementu pomaleji než menší společnosti, ale mnohdy o to tvrdší. Bude jim proto také zřejmě déle trvat jejich uvolnění. Regulátoři se rozhodují nejpomaleji. V Evropě je také velice těžké některé kroky obhajovat.

Pokud bych měl radit, ať nezapomínají, ať se nenechají ukolébat někdy pozitivními titulky novin, ať nadále používají racionální úvahu.

reklama
reklama