Vzdělaných Číňanů přibývá. Kdo zůstane u pásů?!

| Lukáš Kovanda

Čína jede, Čína mate. Říše středu nedávno přeskočila Japonsko a stala se druhou nejvýkonnější ekonomikou na světě. Americká banka Goldman Sachs věští, že nejpozději do roku 2027 bude jedničkou, že předežene i Spojené státy. Ekonomové jsou z Číny zmateni, ne všichni s proroctvím banky bezvýhradně souhlasí.

Čínští školáci - budoucnost čínské ekonomiky

Třeba William Baumol, osmaosmdesátiletý ekonomický doyen, emeritní profesor Newyorské univerzity, nebere budoucí čínský růst za automatický. "Podívejte se, Japonsko ve své době rostlo mnohem rychleji než ostatní, Německo také," řekl mi nedávno. "Chybou je, že čínský vzdělávací systém klade přílišný důraz na memorování toho, co už je známé, místo toho, aby motivoval k hledání nových postupů."

Když se prý vyvolení čínští studenti seznámí s tím, jak se vyučuje třeba v USA, jsou rozčarováni zkostnatělostí svého vzdělávacího systému. Pomineme-li možnost, že jde o cílený tah pekingských vládců, kteří nemusejí nutně toužit po příliš znalé společnosti ("Kdo bude u pásů, když budou všichni vzdělanci?!"), a západní vzdělání tudíž dopřávají opravdu jen těm vyvoleným (kteří je později nahradí v čele strany, ministerstev, státních podniků či bank), nezbývá než uznat, že jde o problém, který by Čína opravdu měla naléhavě řešit.

Individuální přístup místo masovosti

"Čína může růst pět deset let, ale pokud nezmění svůj vzdělávací systém, dopadne jako Japonsko," varuje Baumol. "Růst výrazně zpomalí, nebo se dokonce zcela zastaví."

  • 1
  • 2
reklama
reklama