Vánoce: Proč některé dárky nepotěší, i když jsou od nejbližších?

| David Navrátil

O dluhové krizi jste už slyšeli dost a ještě uslyšíte. Proto se dneska podívejme na něco, co nás bude také zaměstnávat a trápit ještě několik týdnů - Vánoce! A s nimi spojený shon, kupování dárků, slzy zklamání pod vánočním stromečkem a následné hromadné výměny dárků. Pojďme si na chvíli nasadit brýle pragmatika a podívat se na vánoční dárky trochu jinak.

Vánoce - ilustrační foto

To je například cílem knížky Scroogenomics od Joela Waldfogela. Předpokládejme, že stojím před pánským svetrem, který stojí 1 000 korun. Koupím si jej, pokud v mých očích má hodnotu 1 000 nebo více. V případě, že je to více než 1 000, dosáhnu takzvaného spotřebitelského přebytku.

Pokud ovšem koupím svetr někomu jinému, a tomu se svetr nelíbí (především ženy ví, o čem mluvím), je jeho vnímaná hodnota nižší než 1 000, řekněme 500. V tom případě dosáhne ztráta hodnoty 50 %.

Hodnota daru

Ano, dar může mít sentimentální hodnotu. Mám rád toho, kdo mi dává dar, a to zvyšuje hodnotu daru. Sice se mi svetr nelíbí, ale protože jsem jej dostal od osoby, kterou mám rád, tak v mých očích se zvyšuje jeho hodnota na 750 korun. Lepší, ale pořád jde o ekonomickou ztrátu.

Jak velká je v průměru tato ztráta? Změřil to někdo? Ano, i na to existují průzkumy. Podle průzkumu Yaleovy univerzity mají lidé vyšší (vnímaný) užitek o 18 %, když si produkt (svetr) vyberou sami, než když dar jen přijmou.

Loni utratil každý Čech za vánoční dárky zhruba 3 200 korun. Celkově 34 miliard. Při 18% ztrátě užitku to znamená, že zhruba 6 miliard korun přišlo vniveč.

Ale dost pragmatismu. Teď dokoupit poslední dárky a pro snížení ekonomických ztrát se zamyslet, jak zařídit, aby nás naši blízcí měli více rádi.

Jak zvládnout Vánoce bez velkých dluhů? Nestresujte se s dárky

reklama
reklama