Pracujte do úmoru - a večer se raději zavřete do klece

| Lukáš Kovanda

Neochota spolupracovat s ostatními, individualismus - i tak se může projevovat vyčerpané ego. V nové studii to prokazují ekonom Alexander Wagner s kolegy. Jejich zjištění má širší důsledky, než by se na první pohled mohlo zdát.

Stres v práci - ilustrační foto

Studie zpravuje o pokusu, v jehož rámci účastníci nejprve vykonali nezáživnou práci a pak měli za úkol rozdělit určitou sumu peněz, případně takto rozdělenou sumu přijmout či odmítnout. Ti z účastníků, kteří museli předtím vyvinout více úsilí, aby se ovládli a onu nezáživnou práci dotáhli do konce, nabízeli poté spíše nižší sumy peněz a častěji též peněžní nabídky odmítali. Byli prostě méně ochotni spolupracovat - jak coby "rozdělovači", tak jako příjemci.

Aby ekonomové tento jev vysvětlili, půjčili si od psychologů koncept vyčerpávání ega. Jeho zastánci jsou přesvědčeni, že lidé mají jen určité fixní množství energie k sebeovládání. Když tedy vyčerpají významnou část této energie, zbude jim jí méně jinde.

Proto ti, kdo náročně pracují, hledají mnohdy únik v alkoholu; a ti, kteří právě opustili posilovnu, zase popouštějí uzdu sebekontroly spořádáním balíčku sušenek, který by si - nebýt předchozího sportovního výkonu - nekoupili.

Když tedy účastníci pokusu odčerpali energii v úsilí vykonat nezáživnou práci, nedostávalo se jim jí tolik k jiné formě sebekontroly - ke zkrocení impulsů, jež vedou k sobeckému jednání, k tomu, že se lidé dělí jen skoupě, nebo k tomu, že rozdělené peníze ješitně odmítají (i když je to třeba i proti jejich zájmu).

  • 1
  • 2
reklama
reklama