Charles Ponzi: Pozor, letadlo!

| Robert Šimek

Vynalézavý italský finančník Ponzi přesvědčil v letech 1919 až 1920 v americkém Bostonu desítky tisíc lidí o tom, že nalezl způsob, jak zbohatnout. Sliboval pohádkový úrok a vybral tak miliony dolarů. Ve skutečnosti ale nic neinvestoval, jen převáděl peníze od nových klientů ke starým. Podobný trik se od té doby nazývá Ponziho schéma.

Charles Ponzi

Řada finančních skandálů, které se před několika lety objevily ve Spojených státech v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí, vyvolaly otázku, jak se bránit různým "letadlům" či "pyramidovým systémům". Nejkřiklavějším byl případ Bernarda Madoffa, jehož zpronevěra dosáhla rekordních 65 miliard dolarů a byl za ni odsouzen k celkovému trestu 150 let.

Podobným způsobem se obohacoval i Allen Stanford, majitel investiční banky Stanford International Bank, který podle americké Komise pro cenné papíry připravil klienty o víc než devět miliard dolarů. Oba lákali investory na vysoké úroky, jejich peníze ale jen přerozdělovali a vypláceli z nich jiné zákazníky. Systém mohl fungovat pouze tehdy, dokud do něj přicházeli noví lidé, jejichž vklad se dal využít na platby ostatním. Celosvětová finanční krize ovšem investice výrazně omezila, což mělo za následek rychlý krach těchto společností.

Podobné podvody ale nejsou novinkou posledních let, objevovaly se už mnohem dřív. Roku 1899 vydělal účetní z newyorského Brooklynu William F. Miller na tomto principu zhruba milion dolarů. Nekorunovaným králem všech "letadel" byl ale italsko-americký spekulant Charles Ponzi, podle kterého se systém fiktivních investic dnes jmenuje.

Malý muž ve velké zemi

Narodil se roku 1882 ve městě Lugo v severní Itálii jako Carlo Pietro Giovanni Guglielmo Tebaldo Ponzi. Už od mládí byl velmi přičinlivý, většinou se ale pohyboval na hraně nebo spíš za hranou zákona. Do Spojených států se podle svých slov vydal poté, co mu došly peníze při studiích na univerzitě. Ve skutečnosti se však zapletl do několika krádeží a rodina se ho jednoduše rozhodla zbavit.

Postavou nevelký (jen 158 centimetrů měřící) Carlo to nevnímal nijak tragicky. Pobyt v Americe bral jako příležitost k získání zkušeností i k vydělání peněz, což se mu nakonec skutečně podařilo. Cesta na vrchol ovšem nebyla nijak snadná. Do "země neomezených možností" se dostal roku 1903 jen s pár dolary v kapse. Změnil si jméno na Charles, neuměl ale anglicky a musel si přivydělávat umýváním nádobí v restauracích, kde také na podlaze mezi stoly nocoval. Chvíli to vypadalo, že se vypracuje aspoň na číšníka, pak ale začal podvádět s účty a jeho snažení byl konec.

reklama
reklama