I když analytici někdy svá očekávání ohledně čtvrtletních zisků firem značně přestřelí, nebo naopak podstřelí, trvají na svém. John L. Beshears ze Stanford Graduate School of Business došel k závěru, že právě tato jejich tvrdošíjnost vede ke vzniku bublin na světových finančních trzích.
Obsah stránky
Proč si analytici stojí za svým, přestože jsou někdy úplně vedle? (1/2)
30.8.2011 18:00
Autor: Michaela Toperczerová, redaktorka, Investiční web

Akcioví analytici nabízejí odhady zisků, které by měly svědčit o zdraví společností. Bohužel se poměrně často svými očekáváními tak trochu "netrefí"a místo toho, aby nové informace zakomponovaly do dalších analýz, drží se svého zkresleného pohledu.
Investoři jsou svými největšími nepřáteli aneb tři hrozby pro vaše portfolio
Za finanční krizi v roce 2008 mohla tvrdohlavost analytiků
Má to co dělat s lidskou psychikou. Lidé mají ve zvyku vytvářet spíše takzvaná adaptivní očekávání, což znamená, že má při tvorbě jejich odhadů budoucnosti velkou váhu minulý vývoj. Kvůli tomuto povahovému rysu však na trhu dochází k chybnému ohodnocování aktiv.
Beshears se například domnívá, že chování analytiků přispělo ke vzniku krize v letech 2007 až 2008. Navzdory stále slabším datům, která přicházela z nemovitostního trhu, analytici stále doporučovali aktiva související s realitami jako atraktivní investici (například cenné papíry zajištěné nemovitostmi). Důsledkem toho bylo, že se nemovitostní bublina nafukovala mnohem déle. Nevyhnutelný krach měl proto následně mnohem ničivější následky.
Studie navíc podtrhuje dopad psychologických zkreslení na formování chování účastníků trhu. Výzkum prokázal, že ve chvíli, kdy vyjde najevo, že jsme v něčem došli k chybnému rozhodnutí, přestože můžou být důkazy nevyvratitelné, snažíme se toto "šlápnutí vedle" všemi možnými způsoby obhájit. Není se ani co divit. Než jsme k tomuto rozhodnutí dospěli, museli jsme investovat čas, peníze i námahu, a proto se nyní snažíme kompenzovat vynaložené náklady (v ekonomické teorii také často používáme výraz tzv. náklady mrtvé váhy neboli sunk costs). Nebo nám prostě jen naše ego nedovoluje ustoupit.
Tagy: analytici, prognózy, psychologie
Zdroj: gsb.stanford.edu
Čtěte také:
- Kenneth Rogoff: Muž, podle kterého je Řecko ekonomickou katastrofou historických rozměrů(19.5.)
Kenneth Rogoff mohl být šachovým hráčem světového formátu. Místo toho je z něj asi nejznámější ekonomický historik, který nastudoval (a sám říká, že některé i pochopil) ekonomické krize, které se na světě odehrály za posledních 800 až 1 000 let.
- Barry Ritholtz: O americké finanční a bankovní krizi(17.5.)
Nedávno mě zaujal rozhovor s Barrym Ritzholtzem o důvodech finanční krize, především z pohledu USA. Vybral jsem několik myšlenek (ne nutně nových), které mi připadají zajímavé a důležité.
- Nemáte vlasy? Diskriminace zaručena!(5.5.)
Plešatí nemají šanci! Nemají šanci stát se vrcholnými politiky - ať už americkým prezidentem, či třeba britským premiérem. Mívali ji. Zhruba do té doby, než se masově rozšířila televize. Jenže na obrazovce vypadají lépe vlasatí.
- JPMorgan: Chybička se vloudí(5.5.)
Chybička se vloudí – tuto hlášku pravděpodobně slyšel obchodník s měnovými páry Kai Herbert, když obdržel pracovní nabídku do Johannesburgu od investiční banky JPMorgan Chase. Kai opustil dobře placenou pozici ve švýcarské bance UBS v červnu 2010 a přestěhoval se na jih Afriky. Pracovní nabídka mu slibovala roční plat 24 milionů randů (asi 3,1 milionu dolarů).
- Antikoncepce - klíč k vyšším platům žen?(28.4.)
Ženy berou v průměru méně než muži, to je známý fakt. Nebýt osmdesátých let minulého století, mohl být ovšem tento rozdíl ještě propastnější. Alespoň tedy v USA. Právě v osmdesátých letech se totiž náskok mužů povážlivě zmenšil.
- Mince mizí, dolary se hroutí?(21.4.)
Je to malé, nepotřebné, ba na obtíž, nevydělá si to na sebe - co to je? Kanadský jednocent! Výroba této mince stojí 1,6 centu - zejména kvůli rostoucím cenám kovů, z nichž je vyráběna. Kanadská vláda odhaduje, že každý rok přichází o jedenáct milionů dolarů jenom kvůli tomu, že do oběhu vrhá další a další tyto drobné mince. Americký jednocent je ještě méně výhodný - výroba stojí 2,4 centu.
- Sociální schopnosti aneb jak se z boháčů stávají ubožáci(11.4.)
Kdo by si nepřál být bohatý, nedělat si starosti s penězi, mít možnost si koupit cokoli a řídit se při utrácení řídit jen a jen svými touhami. Bohatí si to mohou dovolit. Něco si ale za peníze koupit nemohou, třeba schopnost empatie.
- Ekonom Tomáš Sedláček v nové knize předpovídá soumrak homo economicus(4.4.)
Hospodářská krize vždy vyvolává lítý boj mezi zastánci starých pořádků a vizionáři, kterým je jasné, že se skutečného ozdravení bez kroku do neznáma nedočkáme. Současný ekonomický pokles není výjimkou. Drtivá většina expertů stále sází na staré pořádky. Několik odvážlivců se ovšem začalo pídit po alternativách.
- Kdo a jak vydělává na Wall Street?(2.4.)
Jste chytří a talentovaní a rozhodli jste se využít svých schopností a vytřít zrak milionům ostatních, kteří si o sobě myslí totéž a mají stejné úmysly? Brzy přijde rozčarování: oni mají mnohem lepší počítače (a možná jich mají rovnou několik), jsou ještě ambicióznější, disponují neveřejnými informacemi a týmy analytiků. A co je nejbolestnější? Oni jsou snad možná ještě prohnanější než vy!
- Ženy chtějí raději větší prsa než vyšší IQ(31.3.)
Mladé Britky od osmnácti do pětadvaceti let by téměř v padesáti procentech případů daly přednost zvětšení poprsí před zvýšením inteligenčního kvocientu, vypátral list Daily Mail. "Ženský bláznivý, do sebe zahleděný," pomyslí si možná nejeden čtenář z řad široké veřejnosti. Oprávněně?
Autor: Michaela Toperczerová
Nejnovější články autora:
- Akcie v nemilosti investorů(17.5.)
Ceny amerických akcií se sice od krize po pádu Lehman Brothers zdvojnásobily, ale investoři se drží zpátky. Na amerických burzách se obchoduje čím dál tím méně. Stojí za poklesem objemu obchodů obavy investorů, odliv kapitálu na neamerické burzy či do jiných tříd aktiv, nebo snad regulace snižující aktivitu vysokofrekvenčních traderů (HFT)?
- Lekce, které bychom si měli vzít od Němců(27.4.)
Většina vyspělého světa je doslova fascinována ekonomickou silou Německa během probíhající dluhové krize v Evropě. Navzdory tomu, že je země součástí churavé eurozóny, roste její HDP na obyvatele za poslední desetiletí rychleji než v ostatních zemích G7.
- 8 evropských rizik, která by vám neměla dát spát(23.4.)
Španělské a italské výnosy dluhopisů rostou a signalizují, že evropská dluhová krize ještě zdaleka neskončila. Pomoc ECB ve formě operací LTRO jen koupila politikům čas ke stabilizaci Evropy. V nejnovější analýze se tématu věnuje i Alastair Newton z banky Nomura. Poukazuje na hrozby, jimž evropští politici a ekonomiky čelí.
- Jak dopadne změna světového měnového systému na americkou ekonomiku? (20.4.)
Začátkem dubna jsme na Investičním webu publikovali deset důvodů, proč je nadvláda amerického dolaru ohrožena. V návaznosti na měnící se trendy ve světovém měnovém systému se zkusme podívat na to, jaké důsledky může přinést slabší pozice dolaru americké ekonomice.
- Co byste měli vědět o Španělsku, než sednete na býka(17.4.)
Španělsko poslední dobou poutá negativní pozornost investorů rostoucími výnosy státních dluhopisů, akcie na madridské burze jsou na tříletých minimech. Splaskávající se nemovitostní bublina a finanční krize si vybírají krutou daň - pustoší bankovní systém a nákaza se rychle šíří i do reálné ekonomiky.
- Americký dluhový strop: Hodiny tikají nebezpečně nahlas(10.4.)
Když bylo v létě 2011 "za pět minut dvanáct" schváleno zvýšení dluhového stropu, Amerika i celý svět si oddechly (i když handrkování o dluhu nakonec Spojené státy stálo nejvyšší rating). Důvod k oslavám to ovšem nebyl, problém se jen odsunul do budoucna. Protože "dluhová superkomise" nepřišla v listopadovém termínu na lepší způsob redukce výdajů, 1. ledna 2013 mají nastoupit automatické škrty.
- Americká výsledková sezóna: Nejspíš to nebude žádná sláva!(10.4.)
Společnost FactSet předpovídá firmám z indexu S&P 500 za uplynulý kvartál 0,1% meziroční pokles zisku. Hlavní faktory, které se tentokrát s největší pravděpodobností podepíší na ziscích, jsou oslabující poptávka na vyspělých i rozvíjejících se trzích a vyšší náklady. Výsledkovou sezónu dnes startuje Alcoa, u níž je očekáván stejný pokles zisku jako pro celý index S&P 500. Bude platit pravidlo, že jak dopadne Alcoa, skončí i zbytek trhu?
- 10 důvodů, proč se pozice dolaru jako světové rezervní měny otřásá v základech(5.4.)
Americký dolar byl v dějinách světové ekonomiky asi nejblíže statusu globální měny. Po několik desetiletí absolutně dominoval mezinárodnímu obchodu. Kromě toho, že dominantní postavení dolaru mělo obrovské výhody pro americký finanční systém a spotřebitele, dávalo také neobyčejný světový vliv americké vládě.
- Indie touží po zlatě: Důvod k obavám pro zlaté býky?(4.4.)
Indie zápasí se zpomalujícím růstem ekonomiky, oslabující měnou a slabou politikou současné vlády. Obrovský apetit Indie po zlatě může vzhledem k prohlubujícím se deficitům obchodní bilance a běžného účtu dostat ekonomiku do prekérní situace. Není proto žádným překvapením, že indická vláda zdvojnásobila dovozní clo na zlato, aby nevhodné alokaci kapitálu ve své zemi učinila přítrž. Hlad po zlatě má přiškrtit politická smyčka. Zahýbe předpokládaná změna poptávky po zlatě jednoho z největších světových odběratelů s globálními cenami drahého kovu?
- Ať si tiskne, co chce. Americký Fed dávno nemá sazby pod kontrolou (27.3.)
Investoři po celém světě začínají chápat, jak se věci mají: Fed nemá pod kontrolou úrokové sazby ve Spojených státech. Jejich výši ovlivňuje jen a jen trh.






Diskuze