Peníze: Kde se vzaly ty směšné papírky?

| Lukáš Kovanda

Kde se vlastně v dějinách vzaly peníze? Ač se různí ekonomové mezi sebou shodnou na máločem, v tomto panuje slušná shoda: peníze prostě nahradily barterový obchod - tehdy, když naši předci postupně shledali, že je jaksi nepraktické směňovat vždy přímo dvacet kuřat za krávu.

Mušličky - platidlo minulosti

O tom, že peněžní směna vzešla ze směny naturální, zpravoval svět už Adam Smith, zakladatel moderní ekonomie, a základní učebnice hospodářské vědy takto informují dodnes.

Jenže je to jen takové "bylo nebylo", taková pohádka. Tak soudí David Graeber, ekonomický antropolog, jenž působí na Londýnské univerzitě a je autorem knihy Debt: The First 5,000 Years (Dluh: První pět tisíc let).

"Pokud by v historii existovala místa - tržiště -, kde ke směnám typu dvacet kuřat za krávu docházelo, již bychom pár takových míst v rámci antropologického průzkumu jistě objevili," říká. "Ale když o celé věci budete trochu přemýšlet, jen těžko vás překvapí, že jsme dosud nic takového nenalezli."

Vývoj byl jiný

Prý to bylo úplně jinak.

"Líbí se vám moje kráva? Tak si ji vezměte, mohl v dávných časech klidně říci soused sousedovi," líčí Graeber. Ani žádných dvacet kuřat nebylo potřeba - vznikl však dluh. Dluh ve výši jedné krávy.

Ženy jsou lepší investorky než muži. Proč? Panuje totiž ŽENSKÝ TRH

  • 1
  • 2
reklama
reklama