Viktor Kožený: Na peníze kašlu, zajímá mě nesmrtelnost!

| Lukáš Kovanda

Někdejší "Pirát z Prahy" VIKTOR KOŽENÝ propadl vědeckému bádání. Nedumá ovšem nad nesmrtelností chrousta, ale rovnou člověka. Říká tomu "skenování duší", případně "digitální downloadování lidské osobnosti". Své teorie přibližuje laikům ze své bahamské poustevny.

Viktor Kožený

Na Bahamách pobýváte již sedmnáctý rok, z toho třináct let nepřetržitě. Jak tady trávíte čas?

Posledních deset až patnáct let se ve svém volném čase věnuji vědě.

To je náročný obor. Kde získáváte informace? Na internetu, nebo máte i jiné zdroje?

Skládám si jakýsi obraz, mozaiku. Něco jsem získal svým studiem na Harvardu (v roce 1989 tam získal bakalářský titul z ekonomie - pozn. red.), něco dohledávám na internetu. Navíc, když mi to vyjde, rád si povídám s vědci tady na Bahamách. Vždycky sem někdo zajímavý zajede.

Ti vědci vás sami kontaktují?

Někdy kontaktují, někdy tady člověk prostě jen tak narazí na někoho zajímavého - obvykle na vědce z univerzity, někdy přímo z výzkumu. Tak si prostě sedneme a probíráme to. Jak říkám, je to mozaika, kterou skládám dohromady po malých částečkách. Denně se vědě věnuji šest, ale někdy i osm až deset hodin - jak mi vyjde čas.

Přece jenom tedy asi převažuje studium na internetu...

Internet hodně používám, tam jde však spíše o získávání doplňujících informací. Když se chci podívat na něco, co jsem zapomněl, osvěžit si to... Anebo zjistit, co je v dané oblasti nového. Musím však zdůraznit, že hodně je to především o mém vlastním přemýšlení.

Takže pokud to chápu dobře, považujete se za amatérského badatele. Přináší vám to větší satisfakci než kariéra finančníka?

Nikdy jsem nebyl finančníkem - v klasickém smyslu toho slova. Mě spíš zajímá, jakým způsobem mohu přispět k utváření budoucnosti, jak ji mohu usměrňovat. Když totiž člověk začne chápat, kam se naše společnost ubírá, tedy k vytvoření žijící neživé hmoty, tak potom už zbývá jenom doplňovat kousíčky toho puzzle. Musí pochopit, jaké jsou ty klíčové technologie nezbytné k tomu, aby se to celé uskutečnilo.

"Žijící neživé hmoty"? Co si pod tím představit?

Ano, mám na mysli digitální downloadování lidské osobnosti, ve zkratce řečeno.

Kdy něco takového nastane?

Kolem roku 2050 nebo 2060. Až třeba vaše maminka umře, promiňte, že to musím říci, tak velká část - těžko říct, zda to bude třicet, šedesát nebo sedmdesát procent - její osobnosti bude žít dál.

Ale to už přece budou jenom data, nebo ne? Elektronické stopy, které tady zanechala...

Ne. V té době již zřejmě budeme schopni vytvořit živou evoluci té osobnosti.

reklama
reklama