Ekonomiku nezachrání papíry. Ani ty z centrální banky

| Benn Steil

Jednou z nejnebezpečnějších iluzí, které se rozmohly v reakci na propuknutí finanční krize v roce 2008, je víra, že hektolitry monetárního lubrikantu vynahradí skutečné ekonomické reformy.

Ben Bernanke a Jean-Claude Trichet

Zkrachovaly vám banky? Zhroutil se trh práce? Nevadí. Pokud je národní hospodářství jen obří fabrika na všemožné součástky HDP, pak už nezáleží na tom, že nechrlí to, co vyráběla dřív, nebo proč lidé nenakupují. I kdyby se venku třeba všichni ekonomičtí čerti ženili, centrální banka může přece vždy zakročit a kupovat či prodávat za nás.

Desetiletka splněných přání

Nejhlasitější světový ekonom tento refrén opakuje už dobrých deset let. Během recese roku 2001 Paul Krugman psal: "Hlavním viníkem současného zpomalení je propad soukromých investic."

Ujistil nás však, že "Fed může znovu dofouknout ekonomiku, aniž by musel převzít roli soukromého investora. Stačí jakékoli navýšení poptávky". Na roli tahouna nového růstu se podle něj hodil zejména "trh s nemovitostmi, který je velmi citlivý na úrokové míry". Rok nato věštil, že "Fed potřebuje raketový nárůst spotřebních výdajů, které by vynahradily skomírající investice. A k tomu musí nafouknout hypotéční bublinu, která by nahradila bublinu internetovou". Přání se mu splnilo.

Toto hrubozrnné keynesiánství je pro mnohé ekonomy neodolatelně svůdné, neboť slibuje, že politici mohou "vyléčit" ekonomiku manipulací s agregáty a že ochablé zvířecí pudy nevyzpytatelných podnikatelů lze rychle a bezbolestně nahradit státní tiskárnou cenin a utrácením jejího produktu.

Ve spárech Fedu a ECB

Je však důležité poznamenat, že kromě Fedu a Evropské centrální banky, které společně emitují 90 procent světových měnových rezerv, nemůže žádná jiná centrální banka na takovou eskamotáž ani pomyslet. "Páni," napsal Krugman, když si přečetl článek, který jsem napsal spolu s bývalým salvadorským ministrem financí Manuelem Hindsem. "Byli někdy tihle dva ve Švédsku, které může tisknout koruny i bez eura?"

Inu, podívejme se na data, a to i pro Austrálii, kterou Krugman rovněž zmiňuje.

Austrálie a Švédsko - chování centrálních bank během krize

Čísla jasně ukazují, že když švédská a australská centrální banka během nedávné finanční krize otevřely úvěrová stavidla, obě zároveň odprodávaly svá zahraniční aktiva. To znamená, že současně s masivním monetárním uvolňováním horečně nakupovaly rezervní měny. A to není pouze důsledek krize, jak ukazují údaje z Austrálie za celá tři desetiletí. Každá země, která začne chrlit měnu bez dostatečných rezerv – dolarů a eur – se nakonec stane poručencem Mezinárodního měnového fondu.

  • 1
  • 2
reklama
reklama