Americký ekonom a psycholog GEORGE LOEWENSTEIN má za to, že ekonomové nahlížejí na člověka zkresleně. A jeho snem je uskutečnit výzkum, který by zkoumal a porovnával pocity mužů a žen po orgasmu. Zatím mu však chybějí možné účastnice takového experimentu.
Obsah stránky
George Loewenstein: Ekonomové vidí lidi zkresleně. Jednou to dokážu na pocitech po sexu (1/4)
21.1.2012 18:00
Autor: Lukáš Kovanda, redaktor, Týden

Vaším pradědečkem je Sigmund Freud. Zdálo by se, že je takový původ skvělým předpokladem ke studiu psychologických oborů. Proč jste si nejdříve vybral ekonomii?
Zamlada jsem toužil vyčlenit se z psychologické minulosti své rodiny. Potom jsem však zjistil, že sama o sobě mě ekonomie zase tolik nebaví, a začal jsem navštěvovat psychologické kurzy. Dnes se považuji z poloviny za ekonoma a z poloviny za psychologa.
Připomeňme, že kombinací obou disciplín je behaviorální ekonomie, která se začala rozvíjet právě v době, kdy jste končil svá studia.
Ano, v tom jsem měl ohromné štěstí.
Zrovna nyní se zabýváte fenoménem sebevraždy. Na jaké hledisko při tom kladete větší důraz? Na psychologické, nebo ekonomické?
Dva badatelé, kteří se sebevraždami zabývají důkladněji než já, mě oslovili, abych přispěl svými poznatky, konkrétně ideou takzvané rozdílnosti v empatiích vzrušeného a klidného stavu.
Můžete to více přiblížit?
Když se člověk nachází v jednom emocionálním stavu, je obtížné si představit, jak by se cítil nebo co by dělal, pokud by byl v jiném emocionálním stavu. A pokud se nalézá v klidném stavu, je obzvláště náročné se vžít do toho, jak by jednal ve vzrušeném stavu. Platí i to, že když člověk právě pociťuje tento vzrušený stav, zdá se mu, že už bude trvat navěky. A to je velmi dobře použitelné při výzkumu deprese: když lidé zažívají depresivní stav, mají pocit, že byli v depresi vždy a že už v ní vždy budou. Prostě si nedokážou představit jinou možnost, vžít se do jiného stavu.
Jak přesně to souvisí se sebevraždami?
Mám za to, že zásadním důvodem, proč je lidé páchají, je ztráta perspektivy. Prostě si nedokáží představit, že se zase někdy budou cítit dobře. Berou si život ani ne tak kvůli momentální bolesti, nýbrž právě kvůli pocitu, že už to nikdy nepřestane.
A co se s tím dá dělat?
Vysoký podíl sebevražd tvoří ty impulzivní. A když tito lidé při pokusu vzít si život selžou, už se o to znovu nepokusí. V některých případech dokonce zpětně přiznávají, že jsou velmi rádi, že se jim to nezdařilo, pro některé je nezdařený pokus v podstatě očistnou událostí.
Proč?
Domnívám se, že je to jednak proto, že tím mobilizovali péči rodiny a přátel, a jednak proto, že abychom něco docenili, musíme to nejdříve ztrácet. Mnoho lidí, kteří jsou velmi vážně nemocní a umírají, jsou podle svých vlastních vyjádření veselejší a žijí naplněnější život než kdykoli předtím. Je tedy pravděpodobné, že podhodnocujeme vzácnost života, dokud nestojíme tváří v tvář smrti.
"Docenění při ztrácení" je zřejmě obecnou záležitostí.
Ano. Také třeba svého partnera doceníte až tehdy, když jej ztrácíte, třeba když se vztah rozpadá. Z toho mimo jiné plyne, že ve vztahu je záhodno vždy udržovat určitý stupeň nejistoty. Nechávat druhého v permanentně lehce nejistém stavu stran budoucnosti společného soužití.
Tagy: ekonomie, emoce, krize, psychologie, rozhodování, sebevražda, sex
Čtěte také:
- Kenneth Rogoff: Muž, podle kterého je Řecko ekonomickou katastrofou historických rozměrů(19.5.)
Kenneth Rogoff mohl být šachovým hráčem světového formátu. Místo toho je z něj asi nejznámější ekonomický historik, který nastudoval (a sám říká, že některé i pochopil) ekonomické krize, které se na světě odehrály za posledních 800 až 1 000 let.
- Barry Ritholtz: O americké finanční a bankovní krizi(17.5.)
Nedávno mě zaujal rozhovor s Barrym Ritzholtzem o důvodech finanční krize, především z pohledu USA. Vybral jsem několik myšlenek (ne nutně nových), které mi připadají zajímavé a důležité.
- Nemáte vlasy? Diskriminace zaručena!(5.5.)
Plešatí nemají šanci! Nemají šanci stát se vrcholnými politiky - ať už americkým prezidentem, či třeba britským premiérem. Mívali ji. Zhruba do té doby, než se masově rozšířila televize. Jenže na obrazovce vypadají lépe vlasatí.
- JPMorgan: Chybička se vloudí(5.5.)
Chybička se vloudí – tuto hlášku pravděpodobně slyšel obchodník s měnovými páry Kai Herbert, když obdržel pracovní nabídku do Johannesburgu od investiční banky JPMorgan Chase. Kai opustil dobře placenou pozici ve švýcarské bance UBS v červnu 2010 a přestěhoval se na jih Afriky. Pracovní nabídka mu slibovala roční plat 24 milionů randů (asi 3,1 milionu dolarů).
- Antikoncepce - klíč k vyšším platům žen?(28.4.)
Ženy berou v průměru méně než muži, to je známý fakt. Nebýt osmdesátých let minulého století, mohl být ovšem tento rozdíl ještě propastnější. Alespoň tedy v USA. Právě v osmdesátých letech se totiž náskok mužů povážlivě zmenšil.
- Mince mizí, dolary se hroutí?(21.4.)
Je to malé, nepotřebné, ba na obtíž, nevydělá si to na sebe - co to je? Kanadský jednocent! Výroba této mince stojí 1,6 centu - zejména kvůli rostoucím cenám kovů, z nichž je vyráběna. Kanadská vláda odhaduje, že každý rok přichází o jedenáct milionů dolarů jenom kvůli tomu, že do oběhu vrhá další a další tyto drobné mince. Americký jednocent je ještě méně výhodný - výroba stojí 2,4 centu.
- Sociální schopnosti aneb jak se z boháčů stávají ubožáci(11.4.)
Kdo by si nepřál být bohatý, nedělat si starosti s penězi, mít možnost si koupit cokoli a řídit se při utrácení řídit jen a jen svými touhami. Bohatí si to mohou dovolit. Něco si ale za peníze koupit nemohou, třeba schopnost empatie.
- Ekonom Tomáš Sedláček v nové knize předpovídá soumrak homo economicus(4.4.)
Hospodářská krize vždy vyvolává lítý boj mezi zastánci starých pořádků a vizionáři, kterým je jasné, že se skutečného ozdravení bez kroku do neznáma nedočkáme. Současný ekonomický pokles není výjimkou. Drtivá většina expertů stále sází na staré pořádky. Několik odvážlivců se ovšem začalo pídit po alternativách.
- Kdo a jak vydělává na Wall Street?(2.4.)
Jste chytří a talentovaní a rozhodli jste se využít svých schopností a vytřít zrak milionům ostatních, kteří si o sobě myslí totéž a mají stejné úmysly? Brzy přijde rozčarování: oni mají mnohem lepší počítače (a možná jich mají rovnou několik), jsou ještě ambicióznější, disponují neveřejnými informacemi a týmy analytiků. A co je nejbolestnější? Oni jsou snad možná ještě prohnanější než vy!
- Ženy chtějí raději větší prsa než vyšší IQ(31.3.)
Mladé Britky od osmnácti do pětadvaceti let by téměř v padesáti procentech případů daly přednost zvětšení poprsí před zvýšením inteligenčního kvocientu, vypátral list Daily Mail. "Ženský bláznivý, do sebe zahleděný," pomyslí si možná nejeden čtenář z řad široké veřejnosti. Oprávněně?
Autor: Lukáš Kovanda
Nejnovější články autora:
- Změna času: Vyčerpaní lidé stojí ekonomiku miliardy(24.3.)
Již dnes v noci nás čeká změna na letní čas. Víkendová noc tak bude o hodinu kratší a opět se patrně vyrojí několik kritických článků z per odpůrců "hrátek s časem". Vhod by jim mohla přijít i čerstvá studie týmu čtyř autorů kolem psychologa Davida Wagnera, která právě vychází v Journal of Applied Psychology. Dává totiž do souvislosti posun hodinových ručiček, z něj plynoucí únavu a sklon znavených jedinců neproduktivně brouzdat internetem.
- Buffett pije víno, i když káže vodu (nebo maximálně colu)(17.3.)
Jak si Buffett hraje se světem? Protřele se stylizuje do hotového Mirka Dušína, který se mezi nenasytnou cháskou z Wall Street ocitl nějakým nedopatřením. Ne všichni mu to ale baští.
- Emanuel Derman: Obama propásl šanci být novým Havlem nebo Mandelou(10.3.)
EMANUEL DERMAN, původem jihoafrický finanční specialista a profesor Kolumbijské univerzity, říká: "Obama měl šanci nespokojenost veřejnosti přetavit v opravdovou, ryzí změnu. Nic se však vlastně nezměnilo."
- Švédové s ní pohořeli, Brusel ji chce zavádět. K čemu ta daň bude?(3.3.)
Státní pokladny po celé Evropě jsou decimovány dluhovou krizí a politici, zdá se, jsou ochotni zkusit všechno možné, jen aby je opět naplnili. Vážně si pohrávají s ideou takzvané Tobinovy berně čili daně z finančních transakcí. Konkrétně Evropská komise navrhuje zdanit sazbou 0,1 procenta obchody s akciemi a dluhopisy a 0,01procentní sazbou transakce s komplikovanějšími kontrakty, takzvanými deriváty.
- Jagdish Bhagwati: Finanční krizi způsobil "zájmový mrak" okolo americké vlády a bank(18.2.)
JAGDISH BHAGWATI, profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě, říká: "Stýskání, že pracovní příležitosti mizí do Asie, je výsledkem zjednodušeného pohledu."
- Jacque Fresco: Lidé potřebují nový způsob myšlení, jinak zemřou hlady, nebo se vrátí fašismus(11.2.)
JACQUE FRESCO, renesanční badatel a téměř stoletý guru, říká: "Proč se lékaři za starých časů dávali na medicínu? Protože chtěli pomoci bližním, uzdravovat je. Dnes je to jen byznys. A tak je to se vším."
- Vysává kapitalismus z lidí energii? Vědecká odpověď na obzoru(4.2.)
Kde nejsou alternativy, není ani problém, říkával americký konzervativní žurnalista William Buckley. Úhlavní nepřítel lidí jeho typu, Sovětský svaz, nabízel svým občanům mnohem méně alternativ než západní ekonomiky; ve sféře politických stran nenabízel - podobně jako jeho československý satelit - alternativu žádnou. Přesto v bývalém východním bloku bylo problémů až běda. Lze však přesto říci, že se Buckley nemýlil. Vycházel totiž z reality, již znal, tedy z reality vyspělé západní (americké) ekonomiky, ekonomiky hojnosti.
- Enrico Colombatto: ECB není schopná zaplatit krach Řecka nebo Itálie(28.1.)
ENRICO COLOMBATTO, italský ekonom, říká: "Když Itálie, Řecko nebo kdokoli další vyhlásí bankrot, bude mít Evropská centrální banka dostatek kapitálu, aby ty následné ztráty pokryla? Odpověď je ne."
- George Loewenstein: Ekonomové vidí lidi zkresleně. Jednou to dokážu na pocitech po sexu(21.1.)
Americký ekonom a psycholog GEORGE LOEWENSTEIN má za to, že ekonomové nahlížejí na člověka zkresleně. A jeho snem je uskutečnit výzkum, který by zkoumal a porovnával pocity mužů a žen po orgasmu. Zatím mu však chybějí možné účastnice takového experimentu.
- Vyspělé ekonomiky souží přebytek volného času. Na lenost lidí je jediný lék - zapojit se!(14.1.)
Začíná rok, jenž bude bezesporu ekonomicky obtížný. To dále přiživí skepsi mnoha Čechů, kteří jsou už nyní ze stavu tuzemského hospodářství rozladěni a obávají se nezaměstnanosti, pokud se s ní tedy již nepotýkají. Někteří z nich by zjevně rádi zpět "životní jistoty", které jim kdysi, před čtvrtstoletím a více, z tribun slibovali soudruzi.







Diskuze