Íránské embargo: Nejde o žádnou kapku ropy, ale o postavení dolaru (1/2)

Čtěte také:

• Kenneth Rogoff: Muž, podle kterého je Řecko ekonomickou katastrofou historických rozměrů(19.5.)

  Kenneth Rogoff mohl být šachovým hráčem světového formátu. Místo toho je z něj asi nejznámější ekonomický historik, který nastudoval (a sám říká, že některé i pochopil) ekonomické krize, které se na světě odehrály za posledních 800 až 1 000 let.

• Barry Ritholtz: O americké finanční a bankovní krizi(17.5.)

  Nedávno mě zaujal rozhovor s Barrym Ritzholtzem o důvodech finanční krize, především z pohledu USA. Vybral jsem několik myšlenek (ne nutně nových), které mi připadají zajímavé a důležité.

• Nemáte vlasy? Diskriminace zaručena!(5.5.)

  Plešatí nemají šanci! Nemají šanci stát se vrcholnými politiky - ať už americkým prezidentem, či třeba britským premiérem. Mívali ji. Zhruba do té doby, než se masově rozšířila televize. Jenže na obrazovce vypadají lépe vlasatí.

• JPMorgan: Chybička se vloudí(5.5.)

  Chybička se vloudí – tuto hlášku pravděpodobně slyšel obchodník s měnovými páry Kai Herbert, když obdržel pracovní nabídku do Johannesburgu od investiční banky JPMorgan Chase. Kai opustil dobře placenou pozici ve švýcarské bance UBS v červnu 2010 a přestěhoval se na jih Afriky. Pracovní nabídka mu slibovala roční plat 24 milionů randů (asi 3,1 milionu dolarů).

• Antikoncepce - klíč k vyšším platům žen?(28.4.)

  Ženy berou v průměru méně než muži, to je známý fakt. Nebýt osmdesátých let minulého století, mohl být ovšem tento rozdíl ještě propastnější. Alespoň tedy v USA. Právě v osmdesátých letech se totiž náskok mužů povážlivě zmenšil.

• Mince mizí, dolary se hroutí?(21.4.)

  Je to malé, nepotřebné, ba na obtíž, nevydělá si to na sebe - co to je? Kanadský jednocent! Výroba této mince stojí 1,6 centu - zejména kvůli rostoucím cenám kovů, z nichž je vyráběna. Kanadská vláda odhaduje, že každý rok přichází o jedenáct milionů dolarů jenom kvůli tomu, že do oběhu vrhá další a další tyto drobné mince. Americký jednocent je ještě méně výhodný - výroba stojí 2,4 centu.

• Sociální schopnosti aneb jak se z boháčů stávají ubožáci(11.4.)

  Kdo by si nepřál být bohatý, nedělat si starosti s penězi, mít možnost si koupit cokoli a řídit se při utrácení řídit jen a jen svými touhami. Bohatí si to mohou dovolit. Něco si ale za peníze koupit nemohou, třeba schopnost empatie.

• Ekonom Tomáš Sedláček v nové knize předpovídá soumrak homo economicus(4.4.)

  Hospodářská krize vždy vyvolává lítý boj mezi zastánci starých pořádků a vizionáři, kterým je jasné, že se skutečného ozdravení bez kroku do neznáma nedočkáme. Současný ekonomický pokles není výjimkou. Drtivá většina expertů stále sází na staré pořádky. Několik odvážlivců se ovšem začalo pídit po alternativách.

• Kdo a jak vydělává na Wall Street?(2.4.)

  Jste chytří a talentovaní a rozhodli jste se využít svých schopností a vytřít zrak milionům ostatních, kteří si o sobě myslí totéž a mají stejné úmysly? Brzy přijde rozčarování: oni mají mnohem lepší počítače (a možná jich mají rovnou několik), jsou ještě ambicióznější, disponují neveřejnými informacemi a týmy analytiků. A co je nejbolestnější? Oni jsou snad možná ještě prohnanější než vy!

• Ženy chtějí raději větší prsa než vyšší IQ(31.3.)

  Mladé Britky od osmnácti do pětadvaceti let by téměř v padesáti procentech případů daly přednost zvětšení poprsí před zvýšením inteligenčního kvocientu, vypátral list Daily Mail. "Ženský bláznivý, do sebe zahleděný," pomyslí si možná nejeden čtenář z řad široké veřejnosti. Oprávněně?

Autor: Jan Dvořák

Nejnovější články autora:

• Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)

  Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.

• Boj o cenu zlata(19.4.)

  Pokud jde o trh zlata, jsme svědky bitvy vedené zbraněmi nejtěžšího kalibru. Celé je to součástí globální finanční války, která trvá řadu let a v poslední době se čím dál více stupňuje. V její první (a poměrně klidné) části – řekněme do roku 2008 – šlo o to, aby cena zlata vzrostla o desítky procent. Nyní se tato bitva přesunula do druhé fáze - hraje se o nadvládu nad stanovováním ceny zlata.

• Černá labuť krouží nad bankovními domy(4.4.)

  Ve vzduchu krouží opravdu hodně černá labuť. Nasvědčuje tomu nevídaná vlna rezignací vedoucích představitelů bank po celém světě. To, že se nejvyšší vedení obměňuje, není noc mimořádného. Mimořádná je míra obměny v posledních měsících. Jak ukazuje graf, v posledních 4 měsících roku 2011 ocházelo 10 až 15 topmanažerů měsíčně. V lednu jich odešlo více než 30, v únoru přes 90 a v první polovině března přes 60. To je nárůst o stovky procent.

• Americké dluhopisy a dolar: Téma jara?(20.3.)

  Již nějaký ten rok jsou americké obligace u řady analytiků a komentátorů (zejména těch, kteří věří v pokračující ekonomické problémy jako já) na čelním místě seznamu cenných papírů vhodných pro spekulaci na pokles. Ale realita byla dosud dlouhodobě jiná. Díky tlaku Fedu na úroky blízké nule ceny amerických obligací nejen že nepadaly, ale dokonce posilovaly. Proč? Jak se často říkává, trend většinou trvá déle, než si kdo umí představit. Přesně to se nyní děje u cen amerických státních obligací.

• Kde je zlato, které chybí ve světových trezorech?(13.3.)

  Německo je známo jako jeden z největších vlastníků fyzického zlata na světě – drží kolem 3 400 tun. Zlato tvoří necelé tři čtvrtiny německých devizových rezerv (o něčem takovém si Česká republika může nechat jenom zdát). Dosud se mělo za to, že je všechno fyzické zlato uloženo na území Německa a je plně pod kontrolou Bundesbanky. Nyní se objevily spekulace, že tomu tak nemusí být, že je část zlatých rezerv uložena mimo německé území.

• Kdo je na řadě? Zřejmě Španělsko(17.2.)

  Podle agentury Reuters se na Španělsko valí problémy. Lze totiž očekávat sankce ze strany EU. Důvodem je neustálé odkládání úsporných opatření. Podle zdrojů obeznámených se situací je to dokonce velmi pravděpodobné. To není dobrá zpráva.

• Ekonomika: Černé labutě všude kolem nás(10.2.)

  O tom, že současný vývoj je de facto globální finanční válkou, jsem psal nedávno. Podle vývoje a podle toho, co čtu, se zdá, že během měsíce nebo dvou budeme svědky mimořádné události. Tato událost pak poslouží jako rozbuška pro následující víceméně krkolomný vývoj. Co za událost by to mohlo být? Variant je celá řada.

• Dolarů se zbavuje už i Japonsko. Světová měnová válka odstartovala (9.2.)

  Čína přestává používat dolar, kde je to jen možné. Na vyloučení dolaru ze vzájemného obchodu se Čína domluvila i s Japonskem. Má to logiku - Čína je největším japonským obchodním partnerem, větším než Spojené státy. Čím více zemí se bude řídit tímto příkladem, tím hůře pro Spojené státy.

• Co se to chystá v Číně?! Devizové rezervy po mnoha letech klesly!(27.1.)

  Čínské devizové rezervy v posledním čtvrtletí poklesly. Podle údajů čínské centrální banky klesly ze zářijových 3,2 bilionu na 3,18 bilionu dolarů. Příčinou je současné ztenčení přebytku zahraničního obchodu spolu se stahováním kapitálu z Číny zahraničními investory. Pokles rezerv sice není dramatický, ale už jen samotný fakt stojí za zaznamenání.

• Íránské embargo: Nejde o žádnou kapku ropy, ale o postavení dolaru(24.1.)

  Osa Berlín-Moskva-Peking by mohla "do party" přibrat i země Perského zálivu. Právě Írán je jednou z nich a situace kolem něj je jedním z hlavních témat posledních dní. Proto se na situaci kolem něj podívám.