Kolik stojí klid duše?

| Jakub Kučera

Tým pod vedením Ayeleta Gneezyho z Kalifornské univerzity provedl dva experimenty, které se zaměřily na cenový model "zaplať, kolik chceš", tedy situace, kdy si zákazník sám určuje cenu, za kterou danou službu či zboží koupí. Výsledky vrhají zajímavé světlo na to, jak nakládáme s penězi. Pokusy nabízejí ponaučení i společnostem, které se snaží svůj zisk zvýšit podporou dobročinných organizací.

Stydlivý homo economicus

První z pokusů, bohužel jediný, o kterém lze najít podrobné informace (detaily uveřejnil v červenci 2010 časopis Science), se odehrál v zábavním parku na horské dráze. Během jízdy byli pasažéři – celkem jich bylo přes 110 tisíc – vyfotografováni. Po skončení jízdy si mohli fotografii zakoupit. Čtvrtina z nich mohla fotku dostat za pevně stanovenou cenu 12,95 USD. Pro další skupinu byla cena stejná, jen s tím rozdílem, že provozovatel dráhy slíbil, že polovina výnosu připadne známé charitě. Druhá polovina účastníků experimentu měla rozhodování o dost těžší. Mohli si totiž vybrat, za kolik si fotografii případně koupí. Části z nich bylo opět oznámeno, že z prodeje bude profitovat i charita.

První poznatek až tak nový nebyl. Skutečnost, že polovina peněz z pevně stanovené ceny šla na charitu, zvedla prodejnost fotografií, ovšem ne příliš – normálně si fotku koupil každý dvoustý zákazník, s podporou charity každý stý sedmdesátý. Zajímavější byla změna v chování způsobená možností "zaplať, kolik chceš" - fotografie nepodporující charitu se prodávaly 16krát více než v případě varianty s pevnou cenou. Průměrná cena prodané fotografie výrazně klesla na 0,95 USD, tedy 13,5krát. To se dalo také čekat.

Překvapila ale poslední varianta, tedy "zaplať, kolik chceš" v kombinaci s charitou. Ve srovnání s předchozí kombinací (dobrovolná cena bez charity) průměrná cena opět stoupla, a to téměř 6krát na 5,3 USD. Prodalo se ale dvakrát méně fotografií.

Přece na to mám!

Rozdíl mezi skupinou "zaplať, kolik chceš" s charitou a bez charity lze vysvětlit pocitem zákazníků, že "férová" cena fotografie s podporou charity musí být vyšší. Pro mnohé z nich však tato cena byla nad jejich finanční možnosti, případně fotografii nepřisuzovali hodnotu takovou, aby ospravedlnila poměrně vysokou cenu. Příliš nízkou cenou by zase poškodili obraz, který sami o sobě mají, ačkoli charita by z toho měla přínos stejně. Rozhodli se proto fotografii nekoupit vůbec.

Tento závěr podpořily výsledky druhého pokusu, který Gneezyho tým provedl. Tento experiment byl podobný – účastníci plavby vyhlídkovou lodí si mohli zakoupit vzpomínkové foto. Jedna třetina tak mohla učinit za 15 USD, druhá za 5 USD a poslední "šťastlivci" si mohli cenu stanovit podle libosti. Všem bylo řečeno, že normální cena fotografie je 15 USD. Při snížení ceny na 5 USD počet lidí ochotných cenu zaplatit stoupl. Nabídka koupit fotografii ještě levněji (podle vlastního uvážení) už ke zvýšení prodejnosti nevedla.

Jak se připravit na recesi? Několik užitečných rad Jak se připravit na recesi? Několik užitečných rad Recese se blíží, pokud už v ní přímo nežijeme. Největší problém řeší lidé bez práce. ...

  • 1
  • 2
reklama
reklama