Jacque Fresco: Lidé potřebují nový způsob myšlení, jinak zemřou hlady, nebo se vrátí fašismus

| Lukáš Kovanda

JACQUE FRESCO, renesanční badatel a téměř stoletý guru, říká: "Proč se lékaři za starých časů dávali na medicínu? Protože chtěli pomoci bližním, uzdravovat je. Dnes je to jen byznys. A tak je to se vším."

Jacque Fresco

Za několik let vám bude sto. Jak vidíte dnešní svět? Ten svět, jejž už desítky let toužíte radikálně proměnit.

Mohu-li použít sprosté slovo, dnešní svět stojí za hovno. Ale tak tomu bylo i v historii. George Washington, první americký prezident, měl po ruce tři stovky otroků. Dnes by s ním vyběhli. Jiný prezident, Harry Truman, byl zase zkrachovalým obchodníkem s galanterií. Tito lidé byli vskutku hloupí. Všichni politici – dnes jako kdysi – jsou hlupáci. Žádný z prezidentů v historii nepřispěl ničím pozitivním. Ničím! V mém systému budoucnosti nemají politici žádné místo.

Toužíte vytvořit svět bez politiků, bez peněz. Tak radikální změny si ovšem asi žádají razantní změnu lidí samých. Lze jí dosáhnout?

Lidi lze změnit. Kdysi jsem si to otestoval. Přihlásil jsem se do buňky Ku-klux-klanu v Miami. To byli ti, co lynčovali černochy, vlastně negry, abych užíval jejich mluvy. Za půldruhého měsíce jsem tu buňku zevnitř rozložil. Existovala i jiná organizace zvaná White Citizen Council. Ti zase nesnášeli cizince. Všechny cizince. Taktéž jsem k nim vstoupil. A rozložil je během jediného měsíce.

Jak?

Pokud jde o Ku-klux-klan, nejprve ze všeho jsem se spřátelil s vůdcem té buňky. Lou se jmenoval.

Počkejte, jak jste se s ním spřátelil?

Členové klanu se příliš nevyznali v technologiích, samozřejmě kromě zbraní a automobilů. Lou vlastnil jednu z prodejen s takzvanými válečnými přebytky. V té prodával zařízení, které se během druhé světové války neupotřebilo. Když mě viděl, že si tam kupuji spoustu vědeckého náčiní, optických zařízení, čoček a podobně, kroutil hlavou, co s tím hodlám dělat. Odvětil jsem, že mám laboratoř, v níž to vše využiji. Pak jsem mu ji i ukázal. Udělala na něj dojem – uviděl věci, které předtím jaktěživ nespatřil. Vidím, že jsi chytrý, řekl mi a požádal mě, abych i ostatním členům klanu popsal, na čem všem pracuji. Při shromáždění klanu pak ostatním doslova rozkázal, ať mi dobře naslouchají, že mám spoustu dobrých myšlenek.

Aha. A toho jste pak využil k rozložení té buňky zevnitř?

Ano. Například tak, že jsem přehrál členům klanu nahrávku jistého muže narozeného v Anglii, jenž promlouval velice učeně – s oxfordským akcentem. Zeptal jsem se poté, co si o něm myslí. Vzbudil v nich evidentně respekt. Až za nějakou chvíli ovšem vyšlo najevo, že ten muž je černé pleti. Divili se, chytali za hlavu, jak to, že ten černoch hovoří jako Angličan. To proto, že vyrostl v Anglii, odvětil jsem. Kdyby byl vychován v Německu, bude mluvit jako Němec, a kdyby ve Švédsku, zase jako Švéd. Takto a podobně jsem postupně nabourával jejich přesvědčení.

reklama
reklama