Vysává kapitalismus z lidí energii? Vědecká odpověď na obzoru

| Lukáš Kovanda

Kde nejsou alternativy, není ani problém, říkával americký konzervativní žurnalista William Buckley. Úhlavní nepřítel lidí jeho typu, Sovětský svaz, nabízel svým občanům mnohem méně alternativ než západní ekonomiky; ve sféře politických stran nenabízel - podobně jako jeho československý satelit - alternativu žádnou. Přesto v bývalém východním bloku bylo problémů až běda. Lze však přesto říci, že se Buckley nemýlil. Vycházel totiž z reality, již znal, tedy z reality vyspělé západní (americké) ekonomiky, ekonomiky hojnosti.

Occupy Wall Street - ilustrační foto

Někdejší socialistické ekonomiky naproti tomu bývají označovány za "ekonomiky nedostatku". Měly též své problémy, a vážnější, ale nikoli takové, jež by plynuly z toho, nač Buckley zjevně narážel a čemu dnes psychologové říkají paradox volby.

Nepříjemná možnost volby

Paradox volby proslule zdokumentovali psychologové Sheena Iyengarová a Mark Lepper v roce 2000. Účastníkům experimentu tehdy dali nejdříve na výběr mezi šesti odlišnými druhy džemů, poté mezi 24 až třiceti druhy. Účastníci si džem spíše koupili v prvém případě, a rovněž v tomto případě uváděli vyšší následnou úroveň spokojenosti se svým výběrem.

Lidé jsou zkrátka spokojenější, vybírají-li spíše z nižšího než vyššího počtu možností - ať už se to týká džemů, spotřebičů, či třeba aut, bytů, ale i přátel nebo životních partnerů. Monopol (jedné strany, jedné firmy) má v porovnání s konkurenčním prostředím kromě řady záporů i klad - lidé se nemusejí rozhodovat, nemusejí vybírat.

Úsporami vstříc nové recesi Úsporami vstříc nové recesi Vyspělé státy, které se snaží své občany přesvědčit k umírněnému životu v zájmu napravení rozpočtů, ...

  • 1
  • 2
reklama
reklama