Barry Ritholtz: O americké finanční a bankovní krizi

| David Navrátil

Nedávno mě zaujal rozhovor s Barrym Ritzholtzem o důvodech finanční krize, především z pohledu USA. Vybral jsem několik myšlenek (ne nutně nových), které mi připadají zajímavé a důležité.

Fed

Regulace a Fed

Finanční a bankovní krizi z roku 2008 nezpůsobila jedna věc, ale jejich kombinace. Barry především zmiňuje přílišnou deregulaci. S tím souhlasím. Deregulace především těch pravidel, která vznikla jako reakce na Velkou depresi, tato pravidla fungovala po 75 let. Příkladem je regulace investičních bank. Po pár letech se nám to vrátilo jako bumerang a finanční systém se dostal do podobných problémů jako v případě Velké deprese.

Dále záchrana některých finančních institucí v minulosti (například LTCM) nechala narůst morální hazard ve stylu "když budu riskovat a budu mít štěstí, budu mít zisk. Pokud ne, tak to bude problém někoho jiného". S tím také souhlasím a myslím si, že řešení této krize spíše morální hazard umocnilo.

V neposlední řadě Ritholtz zmiňuje i centrální banku USA. Ta po splasknutí internetové bubliny v roce 2001 snížila sazby na 2 % a ponechala je na nízkých úrovních po velmi dlouhou dobu. O tomto argumentu vedeme u nás v kanceláři často diskusi, protože tady máme zastánce i odpůrce tohoto postoje.

Podle mého skromného názoru se nemá centrální banka soustředit pouze na vývoj cen spotřebního zboží, ale i na ceny další aktiv, kde také může vzniknout cenová bublina. Toto centrální banky spíše odmítaly. Dále centrální banky nízké sazby vysvětlovaly nízkou inflací. Ale inflace nebyla nízká díky nízké poptávce (spotřebě), takže ji nebylo potřeba podporovat nízkými sazbami. Inflace byla nízká díky levným dovozům z Číny a dalších zemí. To je ovšem takzvaný pozitivní nákladový šok, na který centrální banka má spíše reagovat růstem sazeb.

Řešení bankovní krize

Během posledních dvaceti let zažilo svou finanční krizi Japonsko a Švédsko. Nicméně tyto dvě ekonomiky zvolily naprosto odlišný postup na řešení bankovní krize. Švédský přístup Barry popisuje jako "k čertu s bankami, zachraňme bankovní systém". Pokud byla banka nesolventní, bylo vyhozeno vedení banky, akcionáři přišli o vlastnická práva. Dále byla špatná aktiva banky prodána, pokud to nestačilo, byla prodána i další aktiva. Z procesu vyšla banka ozdravena. Pokud ji ozdravit nešlo, tak zbankrotovala.

Švédská lekce práce se státním dluhem Švédská lekce práce se státním dluhem Švédsko čeká těžký rok podobně jako ostatní evropské ekonomiky. Největší skandinávská ekonomika v roce 2012 ...

reklama
reklama