Děvky, bratrstva a mafie: Nejen vědci, ale i průmysl a firmy zapomínají na inovace

| Lukáš Kovanda

Prostitutky, bratrstva, mafie - i taková slova volí švýcarský profesor ekonomie Bruno Frey, když popisuje praktiky mnoha současných akademiků. Aby dnes mohl být badatel považován za úspěšného, musí být citován; musí tedy samozřejmě nejdříve publikovat. Jak zhruba říkával britský národohospodář John Maynard Keynes, je lepší mýlit se konformním způsobem než mít pravdu způsobem nekonformním.

Kmotr

Tlak na to, aby každý rychle něco publikoval, mění, řečeno Freyovými slovy, i vážené badatele v akademické prostitutky. Upravují své vlastní studie podle názoru ostatních - činí je tedy konformnějšími -, ačkoli třeba vědí, že ti ostatní pravdu nemají. Příslušnost k takovýmto citačním mafiím a bratrstvům tedy ubíjí badatelskou kreativitu. To podvazuje inovativní činnost, a tedy dlouhodobě i hospodářský rozkvět.

Konformita firem

Ale krizí kreativity neprochází pouze akademická sféra, nýbrž i firmy a průmysl. Dokonce i ikonický inovátor Apple vrací část své hotovosti akcionářům místo toho, aby ji investoval do nových projektů. Nejspíš proto, že není do čeho investovat.

Chybí kreativita, chybí neotřelé, slibné a výnosné nápady. Mnozí mají i finanční krizi za důsledek krize kreativity: finančníci neměli do čeho investovat, a tak začali vymýšlet spletité produkty, jimž málokdo rozuměl, jejichž hlavním cílem bylo uměle vyvolat zdání stále velmi dobrých výnosů (i když se v zásadě jen přelévaly peníze).

Barry Ritholtz: O americké finanční a bankovní krizi Barry Ritholtz: O americké finanční a bankovní krizi Nedávno mě zaujal rozhovor s Barrym Ritzholtzem o důvodech finanční krize, především z pohledu USA. ...

  • 1
  • 2
reklama
reklama